Lékař stojí před obrazovkou. Má před sebou pacienta s rakovinou plic, horu dat z vyšetření a desítky možných léčebných postupů. Jak vybrat ten správný? Přesně na tuto otázku se snaží odpovědět evropský projekt OPTIMA, který od října 2021 spojuje 36 partnerů ze 13 zemí s jedním cílem: využít umělou inteligenci tak, aby se každý onkologický pacient dočkal léčby jemu šité na míru.
Cíl projektu OPTIMA
Pokroky v onkologii přinesly víc léčebných možností než kdykoli předtím. Jenže to zároveň znamená, že lékaři musí vstřebávat čím dál více diagnostických metod, doporučení a postupů. A tady vzniká problém. Ne každý pacient dostane léčbu, která by pro něj byla nejlepší, a to ne proto, že by lékař nebyl schopný, ale proto, že se v záplavě informací těžko orientuje i ten nejzkušenější odborník.
OPTIMA, zkratka pro „Optimální léčbu pacientů s nádorovými onemocněními v Evropě prostřednictvím umělé inteligence", chce tento problém vyřešit. Projekt financovaný z iniciativy Inovativní léky (IMI) a navazující programy Horizont 2020 staví na myšlence, že správně nastavená umělá inteligence dokáže lékaři v pravou chvíli podat pomocnou ruku, nikoli ho nahradit.
Základem celého projektu je vznik první evropské interoperabilní platformy pro onkologická data. Platforma bude shromažďovat reálná zdravotní data od více než 200 milionů lidí a celý systém je navržen tak, aby splňoval přísná pravidla ochrany osobních údajů podle evropského nařízení GDPR.
V praxi to znamená, že na jednom místě budou dostupné datové sady, analytické nástroje, algoritmy umělé inteligence i nástroje pro takzvané federované učení, tedy způsob, při kterém se modely trénují na datech, aniž by tato data opustila nemocnici nebo zemi původu. Na základě takto zpracovaných dat pak vzniknou doporučení pro klinické postupy, která budou přímo integrovaná do elektronických zdravotních záznamů. Jednoduše řečeno: lékař otevře záznamy pacienta a systém mu nabídne doporučení postavené na datech z celé Evropy.
Tři typy rakoviny
OPTIMA se soustředí na diagnózu rakoviny prostaty, prsu a plic. Jde o jedny z nejrozšířenějších nádorových onemocnění v Evropě, kde každé zlepšení léčebných postupů zasáhne obrovské množství pacientů.
Za projekt společně zodpovídají profesor James N'Dow z Evropské asociace urologie a Univerzity v Aberdeenu a doktor Hagen Krüger, medicínský ředitel onkologie ve společnosti Pfizer Německo. Do konsorcia patří nemocnice, univerzity, farmaceutické firmy i pacientské organizace, včetně Evropské respirační společnosti a Evropské plicní nadace.
Na výroční schůzce konsorcia v Bruselu v květnu 2026 věnoval projekt celý blok diskusi o tom, jak pacienti vnímají umělou inteligenci v onkologické péči. Průzkum Evropské plicní nadace ukázal, že pacienti AI jako takovou vítají, ale chtějí mít jistotu, že u rozhodnutí o jejich léčbě bude vždy přítomen i skutečný lékař. „Pacienti si využití umělé inteligence přejí, ale ve spojení s odborníky z medicíny. Rozhodnutí o léčbě by měla vznikat ve spolupráci specializovaného lékaře, třeba onkologa, a umělé inteligence," řekla Ximena Montano, členka PPAB a zástupkyně organizace Europa Donna.
Důvěra je podmínkou
Diskuse v Bruselu se točily kolem témat, která nejsou jen technická. Kdo rozhoduje: lékař, nebo algoritmus? Jak jsou data pacientů chráněna? Rozumějí pacienti tomu, co jim systém doporučuje? Právě transparentnost a srozumitelnost se ukázaly jako podmínky, bez nichž žádný sebelepší nástroj nezíská důvěru těch, pro které byl vytvořen. A bez důvěry pacientů i lékařů zůstane sebepropracovanější platforma jen zajímavým technologickým cvičením.
OPTIMA běží do září 2026. Na projektu se podílí šest velkých farmaceutických společností, přes dvacet univerzit a výzkumných organizací a několik pacientských skupin. Celkový rozpočet přesahuje 22 milionů eur, z toho přes 10 milionů pokrývá příspěvek Evropské unie.
Zdroje: europeanlung.org a ersnet.org
