Evropa umí vyškolit špičkové výzkumníky a provozuje výkonné superpočítače. Přesto nejsilnější modely umělé inteligence vznikají jinde. Přesně na to upozorňuje zpráva, kterou zveřejnil úřad Evropské komise pro umělou inteligenci. Shrnuje závěry více než stovky odborníků a vysílá vzkaz evropským lídrům. Evropa má na klíčová rozhodnutí zhruba rok až dva. Když je neudělá, bude o přístup k nejpokročilejší AI vyjednávat ze slabší pozice.
Komise svolala expertní fórum k tomu, aby posoudilo postavení Evropy ve špičkové umělé inteligenci, takzvané frontier AI. Tím se myslí nejvýkonnější modely na hranici toho, co technologie v danou chvíli zvládne. Píšou kód, urychlují výzkum a dokážou nabírat i útočné či obranné kybernetické schopnosti.
Fórum se poprvé sešlo v dubnu. Zapojili se do něj evropští vývojáři, výzkumníci, zástupci průmyslu, investoři i lidé z odborných institutů, k tomu úředníci členských států a Komise. Výsledný dokument otevřeně mluví o zavírajícím se okně příležitosti. To v bruselských materiálech obvykle nenajdete.
Odborníci připomínají, že za pouhé tři roky urazily modely obrovský kus cesty. Ještě nedávno tápaly u jednoduchých úkolů. Dnes se blíží stropu toho, co vůbec dokážou změřit současné testy. Trh za tímto vývojem táhne stejným tempem. Evropa přitom stojí stranou. Vychovává velkou část světově úspěšných lidí v oboru a produkuje prvotřídní výzkum. Jenže vlastní vývoj těch nejsilnějších modelů se odehrává hlavně mimo unii.
Co Evropě chybí a co ji brzdí
Nejostřejší varování se týká výpočetního výkonu. Evropská unie podle zprávy hostí jen zhruba 5 % světové kapacity pro trénování a provoz modelů. Experti proto vyzývají, aby unie svůj podíl ztrojnásobila.
Výpočetní výkon je surovina, bez které se špičková AI neobejde. Bez dostatku čipů, datových center a energie zůstane i silný výzkum uvězněný v malých pokusech. Kdo kapacitu nemá, prohrává souboj o to nejcennější. O nejlepší čipy, o možnost platit skvělé mozky a o rychlost, jakou se modely zlepšují.
K nedostatku kapacit se přidává cena energie. Průmyslové ceny elektřiny jsou podle zprávy v Evropě víc než dvakrát vyšší než ve Spojených státech. Trénování velkých modelů přitom spotřebovává obrovské množství proudu. Souboj o AI se tak přesouvá z roviny softwaru do roviny pozemků, povolení, dodávek čipů a smluv na dodávky elektřiny. Výpočetní výkon a energii, která ho pohání, označili odborníci za nejnaléhavější prioritu příštích dvou let.
Amerika vs Evropa
Rozdíl mezi kontinenty ukazují i tržby. Dvě největší americké laboratoře dohromady dosáhly ročního obratu kolem 60 miliard dolarů. Evropské špičkové firmy se pohybují někde kolem jednoho procenta té částky. Právě obrat rozhoduje o tom, kdo si koupí nejlepší čipy, kdo zaplatí špičkové vývojáře a kdo dokáže své modely vylepšovat rychleji než ostatní.
Situace není beznadějná. Zpráva vyjmenovává, čím unie dál drží pevné karty v ruce. Patří k nim velikost společného trhu, síla evropských pravidel, průmyslová základna a vedoucí postavení v některých částech dodavatelského řetězce kolem AI. Odborníci radí tyto přednosti nejdřív poctivě zmapovat a pak je chránit a chytře využívat. Zmínili také spolupráci se spřátelenými zeměmi, které řeší podobné mantinely. Společně mohou svůj vliv znásobit.
Doporučené změny a cíle
Recept odborníků zní, že je potřeba zrychlit povolování datových center a připojení k síti. Vyřešit dražší a pomalejší přístup k proudu. A hlavně dodat právní jistotu okolo trénovacích dat, kde dnes vývojáře brzdí nejasnosti kolem autorského práva a ochrany soukromí. Právě autorská práva zůstávají otevřeným bodem. Málo prostoru škrtí evropské firmy. Málo ochrany zase postaví proti Bruselu autory a vydavatele. Najít mezi tím rovnováhu bude ošemetné.
Vedle toho experti navrhují vsadit i na několik odvážných sázek s vysokým rizikem a vysokou návratností, kde by Evropa mohla převzít vedení. Ať už v současném směru vývoje, nebo v alternativních přístupech. Nejčastěji se mluví o tovární AI, kde má Evropa navrch díky automatizaci.
Odborníci se shodli, že tempo unie musí odpovídat rychlosti samotné technologie. Doporučují proto stanovit si ambiciózní cíle k roku 2030 a udělat z frontier AI skutečnou politickou prioritu napříč evropskými institucemi.
A zase ty peníze. Evropská AI naráží na mělký trh s kapitálem pro firmy v růstové fázi. Peníze na první nápady se seženou, na velké škálování už hůř. Zpřístupnit tento kapitál patří mezi hlavní úkoly, které zpráva vypisuje.
Zdroje: digital-strategy.ec.europa.eu a euractiv.com
