Soudní drama, které přitáhlo pozornost celého technologického světa, skončilo překvapivě rychle. Devatičlenná porota v Kalifornii jednomyslně zamítla žalobu Elona Muska proti společnosti OpenAI a jejímu šéfovi Samu Altmanovi.
Musk společnost OpenAI spoluzaložil v roce 2015 spolu s Altmanem a dalšími. V prvních letech do ní vložil 38 milionů dolarů. V roce 2018 ale správní radu opustil poté, co ho spoluzakladatelé odmítli pustit k jejímu řízení. Pět let nato, v únoru 2024, podal žalobu. V ní obvinil Altmana, spoluzakladatele Grega Brockmana a samotnou firmu z toho, že „ukradli jeho dary". Podle Muska ho zmanipulovali, aby daroval peníze na neziskový výzkum umělé inteligence pro dobro lidstva, a pak za jeho zády přešli na ziskovou společnost. Tu následně zásobili desítkami miliard dolarů od Microsoftu a dalších investorů.
„Byl jsem blázen," řekl Musk u soudu začátkem května. „Dal jsem jim zadarmo peníze na vybudování startupu." Chtěl po soudu, aby OpenAI vrátila přes 130 miliard dolarů do neziskového fondu, aby byli Altman a Brockman odvoláni z vedení a aby se firma vrátila ke své původní struktuře.
Porota rozhodla dřív, než mnozí čekali
Soudní jednání začalo koncem dubna a trvalo tři týdny. Svědčil Musk, Altman, Brockman, šéf Microsoftu Satya Nadella, spoluzakladatel OpenAI Ilja Sutskever i Shivon Zilisová, manažerka v Muskových firmách a matka čtyř jeho dětí. Do spisu přibyly stovky stran soukromých e-mailů, textových zpráv a zápisů z interních schůzek, včetně osobního deníku Brockmana nebo zpráv mezi Muskem a šéfem Mety Markem Zuckerbergem o možném společném odkoupení OpenAI.
Porota ale nakonec neřešila, zda Altman a Brockman skutečně porušili zakládací smlouvu. V pondělí ráno začala porota jednat a verdikt měla za méně než dvě hodiny. Závěr byl jednoznačný: Musk věděl o chování, které popisuje v žalobě, nejpozději v roce 2021. Tříletá promlčecí lhůta pro jeho hlavní nárok tedy vypršela ještě předtím, než žalobu vůbec podal. Soudkyně Yvonne Gonzalezová Rogersová verdikt potvrdila. „Soud potvrzuje svůj dřívější záměr přijmout závěry poroty jako vlastní," prohlásila v soudní síni. A dodala: „Existuje značné množství důkazů na podporu závěru poroty, a proto jsem byla připravena žalobu na místě zamítnout."
Právník OpenAI William Savitt po verdiktu prohlásil, že žaloba byla „pokryteckým pokusem sabotovat konkurenta" a že „nemá s realitou nic společného". Sám Musk se na svém X nenechal dlouho čekat. Označil soudkyni za „hroznou aktivistku", která „vytvořila příšerný precedent", a napsal, že verdikt dává volnou ruku ke „kradení charitativních organizací, pokud to dokážete pár let tajit". Tento příspěvek pak smazal. V dalším vzkazu oznámil odvolání a celé rozhodnutí označil za „kalendářní technikalitu".
Altmanův tým u soudu líčil věci jinak. Podle právníků OpenAI to byl právě Musk, kdo v různých chvílích tlačil na přechod firmy na ziskový model, aby mohla konkurovat Googlu. Altman u soudu vzpomínal na jeden konkrétní rozhovor: „Spoluzakladatelé se ho zeptali, co se stane s kontrolou nad firmou, až zemře. Řekl něco jako: možná by měla přejít na mé děti."
Musk navíc podle Altmana navrhoval, aby byla OpenAI začleněna do Tesly. Když neuspěl, opustil firmu. A teprve poté, co v roce 2023 spustil vlastní AI startup xAI, podal žalobu. „Pan Musk má možná v některých oblastech dar proměňovat vše ve zlato," řekl Savitt v závěrečné řeči, „ale v oblasti umělé inteligence tomu tak není."
Musk se odvolá. Šance ale nejsou velké
Muskův hlavní právník Marc Toberoff na tiskové konferenci po verdiktu prohlásil: „Tuto válku jsem shrnul do jednoho slova: odvolání." Plánují se obrátit na odvolací soud 9. obvodu. Soudkyně Gonzalezová Rogersová ale naznačila, že cesta bude strmá. Otázka promlčení je totiž skutková, nikoli právní, a odvolací soudy fakta zjištěná porotou zpravidla nepřehodnocují.
„Odvolání u porotních verdiktů se velmi těžko vyhrávají," napsal po verdiktu na síti Raffi Melkonian, advokát, který argumentoval před Nejvyšším soudem USA.
Soud odhalil i věci, které dosud zůstávaly mimo veřejný zájem. Vyšlo najevo, jak důležitou roli hrál Google při vzniku OpenAI, když laboratoř hledala způsob, jak překonat tehdy největší firmu v rodící se oblasti AI. Ukázaly se i různé možnosti financování, které OpenAI zvažovala, včetně kryptoměn.
Svědectví Zilisové odhalilo, že ona a Musk byli romanticky propojeni výrazně déle, než se dříve vědělo. Zaznělo také, jak po jeho odchodu z OpenAI sloužila jako neformální kanál mezi ním a vedením firmy. A Microsoft jako spoluobžalovaný stihl obhájci uvést, že do partnerství s OpenAI investoval přes 100 miliard dolarů. Po verdiktu vydal stručné prohlášení: „Fakta a časová osa v tomto případě jsou již dlouho jasné."
