Spojené státy udělaly zatím nejrazantnější krok proti čínské umělé inteligenci. Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti nařídilo všem civilním federálním úřadům, aby ze svých počítačových systémů odstranily technologie čínské firmy DeepSeek a přestaly je kupovat. Zákaz přitom nemíří jen na samotný chatbot, ale také na software jiných firem, který na modelech DeepSeek stojí. Washington se obává, že by citlivá data amerických úředníků mohla skončit v rukou čínských úřadů.
Ministr vnitřní bezpečnosti Markwayne Mullin nařízení podepsal už 24. července. Veřejnost se o něm ale dozvěděla až 19. října, kdy úřad zveřejnil oznámení. Ministr se opřel o zákon z roku 2018, který vládě umožňuje vyřadit ze systémů technologie považované za rizikové pro bezpečnost dodavatelského řetězce. Rozhodnutí předcházelo doporučení zvláštní rady, která dohlíží na bezpečnost vládních nákupů. Podobně Washington dříve postupoval například proti ruskému antiviru Kaspersky.
Koho se zákaz týká a koho ne
Opatření platí pro všechny civilní federální úřady. Patří mezi ně ministerstvo financí, zahraničí nebo spravedlnosti, ale také třeba agentura pro ochranu životního prostředí nebo federální komise pro komunikace, která dohlíží na telekomunikace. Výjimku má ministerstvo obrany. Zákaz se nevztahuje ani na systémy národní bezpečnosti a utajované sítě, které spadají pod Pentagon a ředitele národních zpravodajských služeb. Netýká se ani běžných Američanů a soukromých firem, které mohou DeepSeek dál používat.
Starosti ale přibudou dodavatelům softwaru, kteří prodávají vládě. Každý z nich si teď musí ověřit, jestli v jeho produktu někde neběží model od DeepSeek. Firmy, jejichž smlouvy obsahují příslušnou doložku, musejí sledovat nová nařízení na vládním portálu a nahlásit, pokud úřadům takový produkt dodaly. Kritici upozorňují, že text přesně nevysvětluje, co znamená software vyvinutý s využitím DeepSeek. Neříká ani, jak se dívat na model DeepSeek, který běží na serverech americké firmy.
Proč Američanům vadí DeepSeek
Ministerstvo tvrdí, že modely DeepSeek ohrožují vládní systémy z několika stran. Firma ukládá data na serverech v Číně, kde tamní zákony dovolují úřadům přístup do systémů soukromých společností. Informace zadávané federálními zaměstnanci nebo dodavateli by se tak podle Washingtonu mohly dostat k čínské vládě.
Mullin také upozornil, že DeepSeek při zakládání účtu sbírá osobní údaje uživatelů, může je sledovat a vytvářet jejich digitální otisk, podle kterého lze člověka identifikovat. Samotný software podle ministerstva může obsahovat škodlivý kód nebo jiné bezpečnostní slabiny.
Ve hře je i spor o takzvanou destilaci, což je postup, kdy se jeden model učí z odpovědí jiného. Americká Národní bezpečnostní agentura, agentura pro kybernetickou bezpečnost CISA a FBI minulý měsíc ve společném dopise obvinily několik čínských firem z destilace v průmyslovém měřítku a DeepSeek jmenovaly přímo. Zářijová zpráva pak z rozsáhlého přebírání znalostí z amerických technologií obvinila DeepSeek a pět dalších čínských společností včetně Alibaby a Moonshot AI. Peking taková tvrzení odmítá.
Postupné utahování šroubů
DeepSeek na sebe upozornil začátkem roku 2025 a Washington proti němu začal zasahovat skoro okamžitě. Už v lednu 2025 zakázalo americké námořnictvo svým lidem jeho používání a armádní agentura pro informační systémy zablokovala přístup na tento web v sítích Pentagonu. V březnu dostali zaměstnanci pod ministerstvem obchodu pokyn, že technologii na služebních zařízeních nesmějí používat. Podobně postupovala také NASA.
Kongresmani Josh Gottheimer a Darin LaHood v únoru 2025 navrhli zákon, který by aplikaci zakázal na všech vládních zařízeních. Návrh ale neopustil výbor. V prosinci 2025 pak vstoupil v platnost zákon o rozpočtu na obranu pro fiskální rok 2026, který DeepSeek zakázal v systémech národní bezpečnosti.
Samostatně jednaly i jednotlivé státy. Jako první zakázal DeepSeek na úředních zařízeních Texas v lednu 2025, následovaly New York, Virginie a Tennessee. Nové nařízení tak nahrazuje dosavadní mozaiku dílčích zákazů jednotným pravidlem pro všechny civilní úřady.
Peking zuří
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning obvinila Spojené státy, že pojem národní bezpečnosti zneužívají a dělají z technologií i obchodu politiku. Podle ní bude Peking rozhodně hájit oprávněné zájmy čínských firem. Konkrétní protiopatření ale zatím nepředstavila a samotný DeepSeek se k zákazu nevyjádřil.
George Chen z washingtonské poradenské firmy The Asia Group upozornil, že spor ukazuje hlubokou strategickou nedůvěru mezi oběma mocnostmi. A to i přesto, že se prezident Donald Trump a čínský vůdce Si Ťin-pching snaží udržet osobní vztah vřelý a konstruktivní. Napětí přiživují také americká omezení, kvůli kterým se Čína nedostane k nejvýkonnějším čipům pro umělou inteligenci ani ke strojům na jejich výrobu. Peking minulý týden přišel s vlastním návrhem, který by omezil vývoz některých pokročilých modelů umělé inteligence.
DeepSeek přitom nemusí být poslední. Návrh obranného rozpočtu na rok 2027 připravený výborem Kongresu by zákaz v Pentagonu rozšířil na deset dalších čínských firem zabývajících se umělou inteligencí i na software od nich odvozený. Bílý dům podle dostupných informací zvažoval také omezení chatbotu Kimi od firmy Moonshot.
Zdroje: wsj.com, cyberscoop.com a cnbc.com
