Čínská vize AI je možná chytřejší než západní honba za superinteligencí

Čína a Spojené státy americké se v oblasti umělé inteligence (AI) pohybují na úplně odlišných drahách. Zatímco USA vynakládají miliardy dolarů a spotřebovávají gigawatty energie v honbě za dalším evolučním skokem v AI, který někteří přirovnávají k síle atomové bomby, Čína volí jinou strategii. Tento přístup se zaměřuje na praktické aplikace spíš než na spekulativní cíle, což by mohlo vést k udržitelnějšímu rozvoji.

Americká honba za superinteligencí

V USA se investice do AI soustředí na dosažení umělé superinteligence, což znamená systémy, které by překonaly lidskou inteligenci v mnoha ohledech. Tento závod pohání obavy z tzv. AI bubliny, kde se obrovské sumy peněz a energie vynakládají na technologie, které nemusí přinést očekávané výsledky. Například spotřeba energie je obrovská – gigawatty, které by mohly napájet celá města, se používají na trénink složitých modelů. Podle zpráv z WSJ to vytváří tlak na globální řád, protože USA se snaží předběhnout Čínu v této oblasti, kterou vidí jako klíčovou pro budoucnost.

Tento přístup v Silicon Valley není jen plný optimismu, ale také rizik. Někteří zastánci tvrdí, že umělá superinteligence změní svět podobně jako atomová bomba, což podtrhuje intenzitu závodu. Nicméně, s rostoucími obavami z přehřátí trhu a neudržitelné spotřeby zdrojů se objevují otázky, zda tato cesta není příliš riskantní.

Čínský pragmatický model

Na rozdíl od toho Čína běží jiný závod, který se zaměřuje na praktické využití AI v každodenním životě a průmyslu. Příkladem jsou tzv. temné továrny v Číně, kde roboti pracují nepřetržitě na výrobě elektrických aut. Tyto automatizované provozy fungují 24 hodin denně, což dramaticky zvyšuje efektivitu a mění čínský průmysl elektromobilů na existenční hrozbu pro americké a globální automobilky. Jak uvádí Wall Street Journal, tato integrace AI do výroby pomáhá Číně budovat konkurenční výhodu bez nutnosti honit abstraktní cíle jako superinteligence.

Čínská vize je státem řízená a centralizovaná, což umožňuje koordinovaný rozvoj. Místo spekulací se soustředí na aplikace v průmyslu, jako je výroba, logistika a veřejné služby. Tento postup je reakcí na obavy z AI bubliny a vysokých nákladů na energii, které sužují západní snahy. Podle dostupných informací o čínských národních plánech, se Čína snaží integrovat AI do 90 % své ekonomiky do roku 2030, což zahrnuje sektory jako výroba, infrastruktura a správa měst.

Rozdíly v přístupu: Centralizace versus decentralizace

Klíčový rozdíl spočívá v tom, jak jsou zdroje alokovány. V Číně stát koordinuje investice do výzkumu, talentů a infrastruktury prostřednictvím národních strategií, což umožňuje dlouhodobé plánování. Naopak v USA je vývoj AI poháněn soukromými firmami v decentralizovaném prostředí, kde vláda hraje spíš regulační roli. Tento kontrast podtrhuje, proč by čínský model mohl být chytřejší – zaměřuje se na reálné aplikace, které přinášejí okamžité výhody, místo na rizikové spekulace.

Další aspekt je v přístupu k datům. Čína má méně přísné normy na ochranu soukromí, což umožňuje sběr obrovských datových sad pro trénink AI systémů, zejména v oblastech jako dohled a chytrá města. Na Západě naopak přísnější regulace omezují tento přístup, což ovlivňuje tempo inovací.

Geopolitické důsledky pro AI

Tento odlišný přístup má široké důsledky pro globální soutěž. Čína se snaží o technologickou soběstačnost, zejména v reakci na americké exportní kontroly na pokročilé čipy. Navzdory těmto omezením Čína urychluje inovace v architektuře modelů a efektivitě, což jí pomáhá snižovat závislost na západním hardwaru.

Zatímco západní model je inovativní a různorodý, čínský přístup by mohl vést k rychlejšímu a koordinovanějšímu nasazení AI v praxi. To vyvolává otázky o transparentnosti a globální správě AI, kde Čína usiluje o vedoucí roli prostřednictvím iniciativ jako Globální iniciativa pro správu AI.

V konečném důsledku by čínská vize AI mohla být tou chytřejší volbou v době, kdy se svět obává přehřátí a neudržitelnosti. Tento pragmatický model ukazuje, jak lze AI využít k reálným změnám bez zbytečných rizik.