Jeff Bezos věří, že další velký zlom v umělé inteligenci nepřijde od žádného chatbota, ale od objevu nových materiálů, které můžou proměnit výrobu čipů, čistou energii i pokročilou výrobu. Přesně takové myšlení přitáhlo investory k britskému startupu CuspAI, který v pondělí oznámil, že získal 450 milionů dolarů a jeho hodnota vyskočila na 2,6 miliardy dolarů. Bezos do firmy vstoupil přes svůj investiční nástroj Bezos Expeditions a spolu s ním se přidala i Nvidia, Meta a další desítky technologických a průmyslových firem.
Čím se CuspAI zabývá
Firma se pustila do problému, který brzdí vědu už celá desetiletí. Vývoj nového materiálu dřív znamenal roky pokusů v laboratoři, spoustu slepých uliček a obrovské náklady. CuspAI a jejich modely umělé inteligence napřed spočítají, jak se nový materiál nejspíš zachová, a teprve pak ho někdo vyrobí. Z milionů teoretických možností tak dokážou vybrat pár nadějných kandidátů, které stojí za to skutečně otestovat v laboratoři.
Investoři na tom oceňují hlavně jednu věc. Zkracuje se cesta od vědecké teorie k výrobku, který se dá reálně prodávat. Většina velkých technologických skoků nakonec stojí a padá s nějakým materiálem a spousta z nich teď čeká na materiály, které zatím nikdo neobjevil. CuspAI postavil nástroj, který to může změnit.
Firma sídlí v britské Cambridgi, funguje teprve dva roky a původně mířila úplně jinam, na materiály pro zachytávání uhlíku a čištění vody. Během posledního roku ale přeorientovala své úsilí, protože se ozvala poptávka z výroby čipů. Šéf a spoluzakladatel Chad Edwards popsal, že výrobci polovodičů a jejich dodavatelé zoufale shánějí nové materiály a jeho firmu si podle jeho slov doslova rozebírají na kusy. Letos proto míří 80 procent výzkumu právě do materiálů pro čipy.
Jeden z prvních projektů firma rozjela společně s výzkumníky z Mety. Postavili knihovnu 300 bilionů možných struktur v třídě chemikálií, které se hodí na zachytávání oxidu uhličitého. Ten obrovský seznam nakonec zúžili na deset kandidátů. Edwards ale přiznal, že se jich povedlo vyrobit jen několik a ani jeden nepřekonal to, co už dnes na trhu existuje. Teď firma stejnou knihovnu obrací na hledání látek, které dokážou z vody odstranit takzvané věčné chemikálie. Finská chemička Kemira Oy má letos vyrobit a otestovat 20 nových struktur.
Nové materiály jsou pro čipy klíčem
Výroba nejžádanějších polovodičů spotřebovává obrovské množství energie a spoléhá na vzácné kovy. Jedním z hlavních cílů CuspAI je omezit nebo úplně nahradit závislost na kovech, u kterých hrozí problémy s dodávkami, jako jsou ruthenium a iridium. Ty se dnes při výrobě čipů běžně používají. Jenže obou kovů je na světě jen velmi málo, získávají se hlavně jako vedlejší produkt při těžbě platiny a niklu a jejich zdroje leží z velké části v jediné zemi, takže stačí jeden výpadek a dodávky mají problém.
Poptávka je podle Nvidie enormní. Geetika Gupta, která ve firmě zastává pozici ředitelky, popsala, že nové materiály shání zákazníci napříč celým trhem, od úložišť energie až po chlazení datových center. Nové látky bude Nvidia nejspíš vyvíjet v trojstranných spolupracích mezi sebou, CuspAI a dalším partnerem. Většina firem totiž tyhle informace střeží jako své tajemství.
Projekt nazvaný AI Materials Foundry
Kolem peněz firma rozjela ještě jednu věc. Spustila projekt s názvem AI Materials Foundry, což je koalice víc než 45 technologických, průmyslových a výzkumných organizací. Kromě Nvidie a Mety, respektive jejího výzkumného týmu Fundamental AI Research, se přidaly i automobilka Hyundai Motor Group a Samsung. Nvidia dodává výpočetní výkon a cílem je dat vědcům rychlejší cestu od počítačových předpovědí k reálnému ověření v laboratoři. Firma kvůli tomu otevírá kancelář v Singapuru a rozšiřuje týmy ve Velké Británii, Nizozemsku, Německu, Japonsku a Spojených státech. Laboratoře poběží v Cambridgi, Singapuru a v okolí San Franciska.
Aby si získala důvěru, vsadila CuspAI na jména, která ve světě umělé inteligence něco znamenají. Spoluzakladatel Max Welling patří mezi uznávané výzkumníky a v poradním sboru sedí průkopníci oboru Yann LeCun a Geoffrey Hinton. Do vedení firma přivedla i veterána z polovodičového průmyslu Abhiho Talwalkara, který zasedá ve správní radě AMD, a na částečný úvazek najala Johna Giannandreu, bývalého manažera Googlu a Applu, aby rozjel kalifornskou pobočku.
Ne všichni sdílí nadšení
Experti přesto krotí přehnaná očekávání. David Fairen-Jimenez, profesor molekulárního inženýrství z univerzity v Cambridgi, uznává, že strojové učení vývoj materiálů znatelně zrychlilo. Zároveň ale nesouhlasí s představou, že by nějaké kouzlo přišlo od samotného strojového učení. Sám Welling upozorňuje na něco podobného. Podle něj lidé podceňují, kolik potíží obnáší reálný experiment. Vypadá to jednoduše, ale vůbec to jednoduché není. Firma zatím žádný materiál připravený na komerční nasazení nepředstavila.
Zdroje: ft.com a bloomberg.com
