Před pár lety si zaměstnanci pašovali ChatGPT a Claude přes firemní IT oddělení, zakládali si soukromé účty a dělali práci, která jim dřív zabrala hodiny, za zlomek času. Studie MIT zjistila, že ve více než 90 % firem lidé používali chatboty na denní bázi, přestože jen 40 % těchto firem mělo oficální předplatné. Firemní vedení to označovalo za problém s bezpečností. Zaměstnanci to viděli jako ulehčení práce. Ale teď se situace otočila o 180 stupňů.
Nový globální průzkum společnosti WalkMe oslovil 3 750 manažerů a zaměstnanců ve 14 zemích a výsledky jsou přinejmenším překvapivé. Více než 54 % pracovníků v posledních 30 dnech firemní nástroje umělé inteligence prostě obešlo a práci udělalo ručně. Dalších 33 % AI nevyužilo vůbec. Dohromady to znamená, že zhruba 8 z 10 zaměstnanců buď aktivně odmítá, nebo se vyhýbá technologii, do které jejich firmy lijí rekordní sumy peněz.
Průměrné rozpočty na digitální transformaci vzrostly meziročně o 38 % na 54 milionů dolarů. Přitom 40 % těchto investic přináší výsledky pod očekávání právě kvůli tomu, že ji lidé prostě nepoužívají. Šéf WalkMe Dan Adika se pravidelně potkává s technickými řediteli velkých firem a klade jim jednoduchou otázku: kolik vašich lidí AI skutečně používá k smysluplné práci? "Čísla jsou pod deseti procenty," dodává.
Manažeři a zaměstnanci žijí v jiných světech
Vedení firem a jejich zaměstnanci si zdánlivě popisují úplně jiné scénáře. Pouhých 9 % zaměstnanců věří, že AI zvládne složitá, pro firmu kritická rozhodnutí. U manažerů? 61 %. To je propast 52 procentních bodů. 88 % vedoucích pracovníků si myslí, že jejich lidé mají dostatečné nástroje. Souhlasí jen 21 % zaměstnanců. Rozdíl 67 procentních bodů v otázce, jestli vůbec mají co používat.
"Umělá inteligence nesplnila sliby. Vítejte v reálném světě. Zapomeňte na bublinu kolem AI. Prostě to nesplnila. Produktivita? Slabá. Kdyby AI skutečně fungovala, produktivita by šla výrazně nahoru. Ale ty křivky z Silicon Valley prostě nepřicházejí." Řekl k tématu ekonom Steve Hanke z Johns Hopkins University.
Dan Adika má pro celou situaci výstižnou metaforu. Říká, že koupit každému zaměstnanci nástroj umělé inteligence je jako dát každému Ferrari. Ale tito lidé neumí řídit. Nemají benzin, což je kontext a data. Nevědí, jak s autem zacházet, tedy jak správně zadávat instrukce. A v mnoha firmách ani neexistují cesty, tedy API nebo jiná technická infrastruktura, po které by mohli jet. Co uděláte, když máte Ferrari, ale žádného řidiče, žádný benzin a žádné silnice? Moc rychle to nepůjde.
Tento rozdíl stojí firmy téměř dva měsíce práce ročně
Ztráty jsou vyčíslitelné. Průzkum WalkMe zjistil, že zaměstnanci přicházejí o 51 pracovních dní ročně kvůli technologickému tření, tedy problémům s nástroji, které prostě nefungují tak, jak by měly. To je téměř dvouměsíční výpadek a oproti roku 2025 jde o nárůst 42 %. V přepočtu to dělá 7,9 hodiny týdně. Goldman Sachs zároveň spočítal, že ti, kdo AI používají správně, ušetří průměrně 40 až 60 minut denně. Co AI přidá těm, kteří ji ovládají, to bere těm, kteří s ní zápasí.
A pak je tu ještě stín AI. 78 % manažerů chce postihovat používání neschválených nástrojů. Jenže jen 21 % zaměstnanců říká, že je někdo vůbec neupozornil na firemní pravidla. A 34 % pracovníků ani neví, které nástroje jejich firma vlastně schválila. Přitom 62 % těchto stejných manažerů v soukromí přiznává, že riziko neschválené AI je přehnané ve srovnání s rizikem, že firmy AI nevyužijí vůbec.
Strach z vlastní nahraditelnosti?
Adika mluví o nové vrstvě, která se pod stínovou AI vytvořila. Nejde o zaměstnance, kteří porušují pravidla. Jde o ty, kteří nedělají vůbec nic. "Mají na svou práci hrdost," říká o těch, kdo se AI brání. "Nenechají nějakého robota, aby je nahradil, a vždycky najdou a ukáží chyby, které ten nástroj dělá." Zní to povědomě? Přesně tak vypadal fenomén quiet quitting, tiché rezignace, kdy lidé za covidu přestali dělat cokoliv navíc, aniž by formálně odešli.
Oracle oznámil propouštění desítek tisíc lidí. Block podobně. Kritici to označují za "AI washing", tedy za zakrývání předchozího přehnaného náboru pohodlnou výmluvou, která navíc potěší trh. Zaměstnanci si tuhle logiku nenechávají ujít. Adika přitom říká, že jejich strach je oprávněný, ale závěr mylný. "Žádný šéf banky nebo pojišťovny nezačne zítra propouštět masy lidí. Kdo by pak tu práci dělal?"
Tři typy lidí. Závodníci, tvůrci a stavitelé
Brad Brown z KPMG přemýšlí o tom, jak tu propast přemostit, víc než kdy dřív. Ve firmě začal rozdělovat zaměstnance do tří kategorií: stavitelé, tvůrci a zkušení uživatelé. Každá kategorie má přiřazeny konkrétní kariérní cesty a pobídky. "Teď je čas na to, aby lidé dohnali technologie," říká.
Klíčová myšlenka v tom přístupu je, že problém není v inteligenci lidí ani v klasickém školení. Jsou to právě kritické myšlení a úsudek, které z běžného zaměstnance udělají někoho, kdo AI skutečně využívá. Ne technik. Ne programátor. Třetina zaměstnanců firem nikdy žádný nástroj AI nepoužila. Tito lidé hlásí nejnižší míru podpory od zaměstnavatele, nejméně školení a největší obavy z budoucnosti. Neodmítají AI, jen prostě neví, jak AI používat.
Hanke, který původně studentům používání AI úplně zakazoval, to popsal jako cestu od "ne" přes "možná" k "tohle je skvělé, ale některé nástroje jsou na houby." Teď mu AI slouží jako výzkumný asistent. "Ušetří mi hromadu času. Co by asistentovi zabralo týden v knihovně, já zvládnu za hodinu. Ale musíte vědět, na co je AI dobrá. A musíte tomu tématu rozumět natolik, abyste chyby vůbec poznali."
Další zdroj: aol.com
