Anthropic provozuje v oblasti Sanfranciského zálivu skutečnou biologickou laboratoř. Nejedná se o počítačový model, ale o pracoviště s buňkami, chemikáliemi a přístroji, kde se pokusy provádějí fyzicky. Existenci takzvané mokré laboratoře popsali agentuře Reuters dva lidé obeznámení s věcí a firma ji následně potvrdila. Pro společnost, která se roky profiluje hlavně jako tvůrce chatbota Claude a jako hlasitý kritik nebezpečí umělé inteligence, je to výrazný posun.
O laboratoři se mlčelo
To, že Anthropic míří do biologie, nebylo tajemstvím. Firma opakovaně mluvila o tom, že chce hledat léčbu vzácných nemocí, kterým se velké farmaceutické podniky příliš nevěnují, protože se jim to nevyplatí. Až doposud to však vypadalo, že všechno běží takzvaně in silico, tedy v počítači.
Šéf biologického výzkumu Eric Kauderer-Abrams v rozhovoru pro Reuters vysvětlil, proč to nestačí. Věříme, že v biologii je konečným testem stále ještě opravdová práce v laboratoři, řekl. Přesně to dnes děláme, dodal s tím, že způsob práce je podobný jako u jiných biotechnologických firem. Některé úkoly Anthropic řeší sám ve vlastních prostorách, jiné zadává externím partnerům.
Mluvčí Anthropicu později upřesnil, že laboratoř neslouží konkrétně k vývoji léků, a odmítl záležitost dále rozvádět. Firma neuvedla, jak je pracoviště velké, kolik v něm pracuje lidí, kdy se otevřelo ani v jakém stupni biologické bezpečnosti funguje. Právě poslední údaj přitom nejvíce napovídá, s jak nebezpečnými materiály se tam smí zacházet. Anthropic sám uvádí, že se soustředí na základní biologii. Kauderer-Abrams zároveň popsal, proč firma chce mít výzkum pod vlastní střechou. Některé věci zvládneme mnohem rychleji sami, řekl s tím, že cílem je pracovat v co největším měřítku. Pokud se to vyplatí, práci zadají externě.
Podle zdrojů Reuters má Anthropic ambicióznější plán než jen vlastní zkumavky. Chce, aby model Claude uměl koordinovat robotické přístroje a prováděl pokusy s minimem lidských zásahů. Firma přitom tvrdí, že člověk musí zůstat v řídicí smyčce kvůli bezpečnosti. Jak daleko tento vývoj pokročil? Jsme úplně na začátku toho, jak pomocí umělé inteligence automatizovat samotné provádění laboratorní práce, řekl Kauderer-Abrams. Podle něj má však tento směr potenciál výrazně zrychlit mnoho různých postupů.
Cesta k vlastní laboratoři
Anthropic svůj záměr spustit vlastní lékové programy naznačil na akci v San Franciscu v červnu. Kauderer-Abrams tam prohlásil, že se firma pustí do výzkumu ve fázích před testováním na lidech, a to v oblastech, které klasickým společnostem nepřipadají finančně zajímavé.
V dubnu Anthropic koupil malý biotechnologický startup Coefficient Bio přibližně za 400 milionů dolarů v akciích. Ve stejné době do správní rady usedl šéf společnosti Novartis Vas Narasimhan. V červnu pak přišel software Claude Science určený pro laboratorní výzkum namísto běžného chatování. Mezi zákazníky patří Genentech a Bristol Myers Squibb, přičemž jen pár dní před zveřejněním informací o laboratoři se s dohodou o společném vývoji léků přidal Novo Nordisk.
Firma nyní shání také nové pracovníky. Inzeruje pozice šéfa nákupu a specialisty na biochemii. Podle Kauderer-Abramse patří biologický výzkum k největším divizím Anthropicu z hlediska počtu zaměstnanců i investovaných peněz.
Osobní motivace šéfa
Pro generálního ředitele Daria Amodeiho je toto téma osobní. V jednom ze svých textů napsal, že jeho otce zabila nemoc jen pár let předtím, než se na ni našla léčba. Amodei nedávno prohlásil, že by podle něj umělá inteligence mohla vyléčit většinu závažných nemocí během pěti až deseti let.
Posláním firmy je vyvinout silnou umělou inteligenci tak, aby prospěla světu, řekl Kauderer-Abrams. Zdaleka největší příležitost k tomu vidí v biologii a medicíně, což je hlavní motivací pro veškeré jejich konání.
Varování a zkumavky zároveň
Zpráva o laboratoři dorazila v týdnu, kdy v odborné veřejnosti stále rezonovala rezignace výzkumníka Jacoba Coxona. Ten při svém odchodu varoval, že lidé, kteří umělou inteligenci vyvíjejí, upřímně věří, že by nás všechny mohla do konce dekády zahubit. Šéf bezpečnostního výzkumu Anthropicu sám odhadl pravděpodobnost, že umělá inteligence během příštího desetiletí vyhladí lidstvo, na více než deset procent.
Amodei minulý víkend zveřejnil text, ve kterém vyzval celý obor ke zpomalení a k tomu, aby si sám nastavil jasné hranice. Bioterorismus dlouhodobě označuje za jedno z největších nebezpečí, která umělá inteligence přináší. Firma zároveň tento týden spustila ověřovací program pro biologické výzkumníky, který prověřeným vědcům otevře přístup k nejsilnějším modelům.
Kontrast mezi černými scénáři a vlastní biologickou laboratoří v technologických kruzích neunikl nikomu. Investor a zakladatel startupu zaměřeného na programování s umělou inteligencí Chamath Palihapitiya to na síti X shrnul napůl v žertu slovy, že skupina, která hlásala hesla o tom, že všichni zemřeme a že je nutné zavést pravidla, staví v San Franciscu mokrou laboratoř, což on rozhodně nedoporučuje.
Zdroje: techcrunch.com a theverge.com
