Ještě před rokem šéf konkurenční společnosti Figure AI Brett Adcock na sociálních sítích prorokoval firmě Agility Robotics, že do dvanácti měsíců zkrachuje. Avšak místo bankrotu přišel vstup na burzu. Ve čtvrtek 5. listopadu se akcie Agility začaly obchodovat na americkém trhu Nasdaq pod zkratkou AGLT. Výrobce z Oregonu se tak stal první veřejně obchodovanou společností v USA, která se věnuje výhradně humanoidním robotům.
Trh firmu ocenil na 2,5 miliardy dolarů, přestože za loňský rok utržila necelé dva miliony. Kdo si dnes její akcie koupí, platí hlavně za vidinu toho, že roboti Digit začnou ve skladech a továrnách vydělávat opravdové peníze.
Na burzu přes prázdnou schránku
Agility nevstoupila na burzu klasickou cestou, kdy firma sama nabídne akcie veřejnosti. Spojila se se společností Churchill Capital Corp XI, což je takzvaná firma s bianco šekem. Tyto společnosti nejprve vyberou peníze od investorů na burze a teprve potom hledají soukromou firmu k odkoupení. Pokud ji do stanoveného termínu nenajdou, musí peníze vrátit.
Obě strany obchod oznámily v červnu, akcionáři Churchillu ho schválili na začátku listopadu a fúzi dokončili 4. listopadu. V červnu firmy počítaly s tím, že Agility získá přes 620 milionů dolarů. Nakonec získala zhruba 465 milionů, protože řada akcionářů Churchillu si nechala vklad vrátit. Z původního fondu tak zbylo asi 164 milionů.
První obchodní den akcie otevřely na hodnotě 11,26 dolaru, což bylo nad desetidolarovou cenou, se kterou fúze počítala. Během dne pak klesly zhruba na 10,30 dolaru a držely se blízko výchozí hodnoty.
Robot, který skutečně pracuje
Agility vznikla v roce 2015 jako odnož laboratoře dynamické robotiky na Oregonské státní univerzitě. Zakladatelé Jonathan Hurst, Damion Shelton a Mikhail Jones se tehdy zabývali hlavně tím, jak naučit robota bezpečně chodit po dvou nohách. Firma tak existovala dlouho předtím, než se z fyzické umělé inteligence vyvinulo téma, do kterého investoři sypou miliardy.
Od nás moc tančících robotů nebo robotů dělajících salta neuvidíte, řekla šéfka firmy Peggy Johnson. Drželi jsme se své strategie, tedy manuální a hodně opakované práce, na kterou je těžké sehnat lidi.
Digit dnes pracuje v devíti provozech u zákazníků, mezi které patří výrobce průmyslových součástek Schaeffler, logistická firma GXO, kanadská továrna Toyoty nebo latinskoamerický obchodní gigant Mercado Libre. Roboti už mají za sebou přes 65 tisíc odpracovaných hodin. Většinou přenášejí těžké plastové přepravky a jen ve skladu GXO v Georgii jich přesunuli víc než sto tisíc. GXO chce Digity začátkem roku 2027 nasadit ve dvou dalších skladech a zemědělský koncern AGCO s nimi ve stejném roce rozjede zkušební provoz ve výrobě.
Ve srovnání s humanoidy od Figure, Tesly, 1X nebo Boston Dynamics působí Digit poněkud těžkopádně. Na rozdíl od většiny z nich ale skutečně pracuje a vydělává. Agility firmám slibuje, že jeden robot jim ročně ušetří sto tisíc dolarů, pokud si ho pronajmou jako službu, a ještě víc, když si ho rovnou koupí. Johnson to ukazuje na příkladu břemene kolem 23 kilogramů, což je hranice, kterou některé provozy neformálně používají, aby se zaměstnanci nezranili. Digit to zvládne zvednout znovu a znovu. Takovou práci nechcete dávat člověku, chcete ji dát robotovi, říká.
Digit 5 má pracovat přímo mezi lidmi
Celý příběh firmy stojí na nové generaci robota. Agility představila model Digit 5 v září a jeho hlavní předností má být bezpečnost. Současní humanoidi včetně staršího modelu musí pracovat v oddělených zónách, kam lidé nechodí. Nový model má zvládnout práci v jejich těsné blízkosti, což výrazně rozšíří úkoly, které mu firmy mohou svěřit.
Robot má opakovaně zvedat až 23 kilogramů, umí si měnit koncové úchopy a zvládne širší škálu manipulace. Díky bateriím od firmy Nyobolt se nabije za devět minut a za den odpracuje přes dvacet hodin. Mozek stroje poběží na čipech Nvidia.
Na Digit 5 už má Agility objednávky v hodnotě přes 300 milionů dolarů rozložené do několika let. Podle Johnson byly právě tyto zakázky jedním z hlavních důvodů pro vstup na burzu. Jména zákazníků ale zatím prozradit nemůže a háček je i v podmínkách fúze. Robot musí splnit nezveřejněné cíle ve výkonu, spolehlivosti provozu a přesnosti pokládání předmětů. Prototypy firma veřejně ukáže na veletrhu CES v lednu 2027, první zákazníci se k nim dostanou v první polovině roku a běžně dostupné mají být na konci roku 2027.
Stroje se budou vyrábět v továrně RoboFab v oregonském Salemu, která má kapacitu až deset tisíc kusů ročně. Zhruba tři čtvrtiny součástek firma nakupuje přímo v USA. Vývoj hardwaru a umělé inteligence běží v kalifornském Fremontu a softwarový tým posiluje v Pittsburghu.
Cesta k masovému nasazení ale nebude jednoduchá. Firmy, které o robota stojí, musí nejdřív zaplatit půl milionu dolarů za ověřovací provoz ve svém zázemí. V květnu na to kývli čtyři zákazníci. Digit pokládá náklad s přesností 98 procent, ale stejně jako většina dnešních robotů zatím nezvládá složitější práci rukama. Neexistuje žádný internet plný fyzických dat o pohybu robotů, vysvětluje Johnson. Agility proto podobně jako konkurence data simuluje, má ale výhodu v podobě desítek tisíc hodin z reálných provozů.
Tisícinásobek tržeb a strach z bubliny
Účetní čísla vypadají vedle vysokého ocenění skromně. Loni Agility utržila necelé dva miliony dolarů, zatímco rok předtím jen 310 tisíc. Skoro dvě třetiny příjmů navíc pocházely od spřízněných stran. Ztráta za rok 2025 přesáhla 138 milionů dolarů. V prvním pololetí letošního roku firma utržila jen 174 tisíc a prodělala přes 362 milionů.
Komentátor Forbesu Jon Markman spočítal, že trh oceňuje Agility zhruba na 1 400násobek loňských tržeb. Pro srovnání čínský výrobce humanoidů Unitree, který v srpnu vstoupil na burzu v Šanghaji, loni utržil přibližně 235 milionů dolarů a investoři ho ocenili zhruba na 36násobek. Sama Agility přitom v oznámení přiznává, že objednávky za 300 milionů zatím nejsou skutečnými tržbami.
Markman upozorňuje, že podobně začínala internetová horečka v devadesátých letech, kdy banky prodávaly veřejnosti akcie firem s velkým příběhem a malými příjmy. Zatím ale podle něj nic nenasvědčuje tomu, že by se bublina nafukovala. Letos v USA vstoupilo na burzu 121 firem, což je o 36 procent méně než loni. Zato firem s bianco šekem přibývá, za prvních osm měsíců jich na trh přišlo 142 a každá z nich potřebuje do termínu najít firmu k odkoupení.
Johnson přiznává, že získané peníze pokryjí současné potřeby společnosti. Zda budou stačit na to, aby se Agility uživila sama, však uvést nechtěla. Spoluzakladatel Hurst přitom míří vysoko. Začněme s přepravkami, pak přejdeme na vychystávání a kompletaci zboží, popsal v létě. Potom se pustíme do kartonů, což je hodně těžké, a do nakládání i vykládání kamionů. A pak jsme na sto milionech robotů a máme firmu za bilion dolarů.
Za Agility stojí silná jména. Mezi investory patří Nvidia, Amazon, fond SoftBank Vision Fund 2, tchajwanský výrobce elektroniky Foxconn, Schaeffler nebo fond DCVC. Foxconn vedl skupinu investorů, kteří do firmy při fúzi poslali přes 200 milionů dolarů při ceně deset dolarů za akcii. Dalších sto milionů Agility získala ještě před dokončením obchodu. Dohromady tak skoro dvě třetiny nových peněz přišly právě od nich. Všichni dosavadní akcionáři si podíly ponechali a dalších 180 dní je nesmějí prodat.
Zdroje: techrepublic.com, techcrunch.com a forbes.com
