Pět let slýcháme stejnou předpověď. Přijdou programovací asistenti a profesi vykuchají. Jenže poslední data o náboru tuhle obávanou "apokalypsu kódu" vůbec nepotvrzují. Když se podíváme na to, koho technologické firmy v roce 2025 skutečně přijímaly, vychází z toho programátoři jako nejodolnější profese ze všech.
Vyplývá to z nového reportu State of Talent od investiční společnosti SignalFire, který sledoval kariéry milionů zaměstnanců napříč více než osmdesáti miliony firem. A závěry jdou proti hlavnímu proudu titulků.
Proč nábor říká víc než propouštění
Výzkumníci SignalFire záměrně nevsadili na čísla o propouštění. Mají k tomu dobrý důvod. Lidé si po výpovědi často nechávají starý záznam o zaměstnání v profilu klidně několik měsíců, takže data o propouštění zaostávají za realitou. Nábor naopak ukazuje, co se na trhu děje právě teď. "Jako důvod propouštění se pořád dokola uvádí AI, konkrétně AI a psaní kódu. Říkají, že jeden inženýr zvládne práci, na kterou dřív bylo potřeba několik lidí," popisuje Asher Bantock, šéf výzkumu SignalFire. "To, co vidíme v praxi, tomuhle tvrzení tak trochu odporuje."
A čísla mu dávají za pravdu. Celkový nábor ve velkých technologických firmách spadl oproti roku 2019 o čtvrtinu. Inženýrské pozice ale klesly jen o jedenáct procent. Programátoři tak dnes tvoří většinu všech nových náborů, konkrétně 55 procent napříč dvanácti firmami, které SignalFire řadí mezi takzvané Tech Majors. Patří mezi ně Alphabet, Meta, Apple, Amazon, Microsoft, Netflix, Nvidia, Tesla, Uber, Airbnb, Block a Stripe. Ještě v roce 2019 přitom inženýři představovali jen 46 procent přijatých lidí.
Čím menší firma, tím výraznější rozdíl. Začínající startupy přijaly v roce 2025 dokonce o sedm procent víc inženýrů než v roce 2019. Kdyby AI skutečně nahrazovala programátory, jak tvrdí katastrofické scénáře, propadl by se nábor inženýrů jako první. Místo toho roste rychleji než většina ostatních profesí v oboru.
Tvrdě to ale schytaly jiné role. Designéři a marketéři. U Tech Majors spadl nábor designérů o 48 procent a u marketingu o 36 procent. Právě tyhle podpůrné pozice odnesly to, co se mělo původně stát inženýrům.
Co na to říkají šéfové firem
Zajímavé je, že proti teorii o náhradě inženýrů se postavili i lidé, od kterých byste to možná nečekali. Šéf Anthropicu Dario Amodei loni varoval, že AI může smést až polovinu nástupních kancelářských pozic a vyhnat nezaměstnanost během pěti let až ke dvaceti procentům. Jenže hlavní ekonom Anthropicu Peter McCrory v březnu pro TechCrunch přiznal, že žádný výraznější dopad AI na trh práce zatím nevidí. McCrory tehdy řekl, že mezi lidmi, kteří používají Claude pro nejdůležitější část své práce, třeba techničtí písaři nebo programátoři, a mezi lidmi v profesích, které vyžadují fyzickou práci a kontakt s reálným světem, není v míře nezaměstnanosti žádný podstatný rozdíl.
Šéf Nvidie Jensen Huang teorii o zániku programátorských míst rovnou odmítl. "Někdo říkal, že AI zničí všechna místa softwarových inženýrů," prohlásil v dubnu na Stanford Graduate School of Business a vzápětí tvrdil pravý opak. Když teď všichni inženýři v Nvidii používají agentní AI, jsou podle něj "zaneprázdněnější než kdy dřív". Agenti píšou kód skoro okamžitě, čímž inženýry neustále tlačí k tomu, aby vymýšleli další a další nápady.
Je to pěkná ukázka takzvaného Jevonsova paradoxu. Vyšší efektivita poptávku po daném zdroji nesnižuje, naopak ji zvyšuje, protože práce se roztáhne tak, aby zaplnila nově vzniklou kapacitu. "Najednou jsou mnohem produktivnější a práce je pro ně nekonečně," shrnuje Bantock.
Evropa potvrzuje stejný trend
Evropská data americký obrázek doplňují a v zásadě potvrzují. Linux Foundation v červnu 2026 vydala vůbec první report State of Tech Talent Europe a její zjištění zní podobně. AI je v evropském IT spíš motorem vzniku pracovních míst než příčinou hromadného propouštění. Firmy očekávají kladný čistý dopad AI na nábor ve výši 27 procent pro rok 2026 a 17 procent pro rok 2027. Záporné číslo hlásí jen ty největší organizace.
Slabé místo Evropy je ale jinde. Stejně jako v USA se tenčí vstupní brána pro začátečníky. Čistý dopad na nástupní technické pozice vyšel mírně záporně, na minus tři procenta, což může do budoucna znamenat nedostatek lidí na střední a nejvyšší úrovni.
Roste i odměňování. Podle zprávy European Transparent IT Job Market od GermanTechJobs stouply průměrné základní mzdy softwarových inženýrů meziročně o dvanáct procent na zhruba 68 tisíc eur. Role spojené přímo s umělou inteligencí přibraly na poptávce 28 procent a specialisté na AI si přijdou v průměru o 18 procent víc než kolegové na srovnatelných pozicích bez AI.
A pozor na jednu věc, která se týká i nás. Polsko, Česko a Rumunsko podle stejné zprávy spojují konkurenceschopné mzdy s vysokou koncentrací zkušených vývojářů, takže střední a východní Evropa se stává čím dál zajímavějším místem pro nábor inženýrů.
Zkušení lidé chybí a začátečníky nikdo nechce
Jedna věc spojuje obě strany oceánu. Po zkušených inženýrech je hlad, po nováčcích ne. Evropské firmy hlásí, že nejtěžší je sehnat seniorního softwarového inženýra, a tahle bolest se rok od roku jen prohlubuje. Jen sedm procent technologických šéfů tvrdí, že má dost lidí na splnění svých priorit. Bez zkušených inženýrů přitom nepostavíte AI projekt ani neprovedete přechod do cloudu.
Juniory naopak firmy odsouvají na druhou kolej. Zpráva společnosti Ravio popisuje prudký propad náboru na nástupní pozice v evropském technologickém sektoru, protože AI přebírá rutinní a opakující se úkoly. Právě ty přitom dřív tvořily náplň práce začínajících vývojářů.
To dělá z celé věci docela paradox. Firmy chtějí Zkušené programátory, kterých je málo, a přitom omezují nábor juniorů, ze kterých by se zkušení teprve měli stát. Kde tedy budoucí generace inženýrů nasbírá první zkušenosti?
