Ilustrovaná kniha 1 / 9
Tajemství u táborového ohně
Noc nad krajinou Nového Mexika byla tichá a chladná.
Nebe bylo plné hvězd a mezi vysokými skalami hořel malý táborový oheň. Vedle něj byli uvázaní dva koně, kteří líně přežvykovali suchou trávu. U plamenů seděli dva muži.

Jack Mercer byl mladý kovboj, kterému ještě nebylo třicet. Měl rychlou ruku, příliš mnoho sebevědomí a schopnost dostat se do problémů i tam, kde žádné předtím nebyly.
Jeho společník Cole Reed byl přesný opak. Starší, klidný a málomluvný muž s tváří poznamenanou sluncem, prachem a lety strávenými v sedle.
Mezi nimi stála téměř prázdná láhev whisky.
Jack držel proti světlu ohně malý zlatý nuget.
„Říkám ti, Cole, že takových tam musí být stovky.“
Cole ani nezvedl oči.
„Říkal jsi to už čtyřikrát.“
„Protože jsi mi čtyřikrát nevěřil.“
„Já věřím tomu zlatu,“ odpověděl Cole. „Nevěřím tobě, když držíš láhev.“
Jack se zasmál a nalil si poslední zbytek whisky.
Vedle něj ležel kus papíru. Hrubá mapa okolí městečka Red Creek, nedaleké řeky a hor.
Jack ukázal prstem na jedno místo.
„Tady jsme ho našli. Přímo v řece. Jestli voda přinesla tenhle kousek, někde proti proudu musí být žíla.“
Cole vzal nuget do ruky a chvíli si ho prohlížel.
„Možná.“
„Žádné možná. Ráno zajedeme do Red Creeku, doplníme zásoby a vyrazíme nahoru podél řeky.“
„Zásoby?“
Cole se podíval na prázdnou láhev.
Jack se usmál.
„Důležité zásoby.“
Cole zavrtěl hlavou.
„Hlavně o tom zlatu nikomu neříkej.“
Jack si položil ruku na hruď.
„Mě znáš. Jsem hrob.“
Cole se na něj dlouze zadíval.
„Právě proto mám strach.“
Ani jeden z nich si nevšiml muže ležícího mezi kameny na nedalekém svahu.
Cizinec pozoroval jejich tábor už několik minut.
Viděl nuget.
Viděl mapu.
A slyšel téměř každé slovo.
Když se Jack s Colem začali dohadovat o tom, kdo dopil poslední whisky, muž se pomalu odplazil ke svému koni.
Pod jeho botou zapraskla suchá větev.
Cole okamžitě zvedl hlavu.
„Slyšel jsi to?“
Jack se podíval do tmy.
„Jen kojot.“
Cole chvíli mlčel.
„Kojoti většinou nenosí ostruhy.“
Ale noc byla znovu tichá.