Začalo to videem, které se internetem šířilo jako požár. Humanoidní roboti s útočnými puškami, pochodující v řadách – a titulek, který nechával málo prostoru pro pochybnosti: „Čína oficiálně zahajuje výcvik robotů pro vojenskou službu." Miliony lidí sdílely záběry s pocitem, že právě sledují začátek nové éry války. Jenže realita je o poznání složitější – a zároveň mnohem zajímavější.
Virální video: Senzace, nebo podvod?
Analýza AI nástroje Grok video jednoznačně označila za uměle vygenerované. Žádné ověřené zprávy o tom, že by humanoidní roboti značky Unitree absolvovali ostré střelecké testy v čínské armádě, neexistují. Skutečné demonstrace těchto robotů? Taneční vystoupení na čínském novoročním galavečeru. Nic víc, nic míň.
Není to poprvé, co podobné záběry zaplavily sociální sítě. Dřív se šířily zprávy o AI robotech hlídkujících u hranice s Indií podél Linie skutečné kontroly. I ty se ukázaly jako přehnané nebo nepravdivé. Dezinformace o čínských vojenských robotech se šíří s překvapivou pravidelností – a vždy nacházejí vděčné publikum.
Co Čína skutečně dělá?
Jenže odhlédneme-li od virálních podvodů, skutečný obraz čínského vojenského technologického programu je možná ještě více znepokojivý. Peking nesází na humanoidní vojáky s puškami. Sází na něco mnohem rafinovanějšího.
Výzkumníci na Beihangské univerzitě – jedné ze sedmi institucí s přímými vazbami na čínskou armádu – trénují drony podle vzorů z přírody. Konkrétně: chování jestřábů při útoku a holubů při úniku zakódovali do AI systémů bezpilotních letounů. Výsledek? Dron trénovaný jako jestřáb neutralizoval svůj cíl za pouhých 5,3 sekundy. Patent na tuto technologii byl podán už v dubnu 2024. A to není vše. Čínští vědci trénují AI systémy také na chování mravenců, ovcí, kojotů a velryb. Jiný tým z Beihangské univerzity naučil drony vidět jako orli a octomilky – aby překonali omezení klasických kamer.
Státní zbrojovka China South Industries Group šla ještě dál. Vyvinula „robotické vlky" – ozbrojené pozemní stroje, které mají operovat společně s leteckými roji a pěchotou. Čínská státní televize CCTV záběry z cvičení s těmito stroji odvysílala. Kombinace vzdušných rojů a pozemních robotů vytváří taktiku, která nemá v moderní historii srovnání.
Závod ve zbrojení
Číselný kontext mluví za vše. Od roku 2022 čínští vojenští výzkumníci podali přes 930 patentů na technologie rojového inteligentního chování. Americká strana? Pouhých 60. Čína ovládá zhruba 90 % světového trhu s komerčními drony – a tento náskok se přelévá přímo do vojenských aplikací.
Paradoxně i Ukrajina, která bojuje proti Rusku podporovanému Čínou, používá z 88,9 % čínské komponenty pro své drony. Rusko pak nakupuje útočné drony přímo od čínských výrobců. Čína tak de facto zásobuje obě strany konfliktu – a zároveň sbírá data z reálného bojiště. Peking zařadil AI, zpracování dat ve velkém měřítku a vývoj dronů do svého pětileté plánu už v roce 2021. Jde o dlouhodobou strategii.
Humanoidní roboti
Zpět k humanoidním robotům – protože Čína je skutečně vyvíjí, jen ne jako vojáky s puškami. Firma UBTech Robotics podepsala smlouvu na pilotní projekt nasazení humanoidních robotů u hraničního přechodu s Vietnamem. Jejich robot Walker S2, představený v červenci 2025, disponuje systémem výměny baterií za chodu – což z něj dělá ideálního pomocníka pro logistiku a celní správu.
Čína je největším trhem průmyslových robotů na světě a v roce 2024 odpovídala za více než polovinu všech instalací robotů globálně. Rostoucí náklady na pracovní sílu a stárnoucí populace tlačí Peking k automatizaci – a armáda z toho těží jako vedlejší produkt.
Takže – nahradí roboti čínské vojáky? Zatím ne. Ale drony trénované jako dravci, robotičtí vlci a roje řízené jediným člověkem? To už není otázka budoucnosti. To je přítomnost, která by nás všechny měla zajímat víc, při současném napětí ve světě.
