Vědecká studie: Umělá inteligence překonala člověka v testech emoční inteligence
Převratná studie publikovaná v květnu 2025 odhalila překvapivé schopnosti velkých jazykových modelů v oblasti emoční inteligence. Výzkum vedený týmem vědců pod vedením Katji Schlegel, Nilse R. Sommera a Marcella Mortillara prokázal, že současné AI systémy dokáží nejen řešit testy emoční inteligence, ale také je vytvářet na úrovni, která výrazně převyšuje průměrné lidské výkony.
Způsob výzkumu
Studie publikovaná v Communications Psychology, což je část prestižní rodiny časopisů Nature Communications, se zaměřila na testování šesti generativních umělých inteligencí, mezi nimiž byly hlavními testovanými modely ChatGPT a GPT-4. Výzkumníci vytvořili komplexní sadu testů emoční inteligence, které měly za úkol prověřit schopnost AI systémů identifikovat emocionálně inteligentní odpovědi v různých scénářích zahrnujících složité emoce jako jsou smutek, úzkost nebo podráždění. Každý test vyžadoval od velkých jazykových modelů, aby ze série možností vybraly tu nejlépe emocionálně inteligentní reakci na konkrétní situace. Typické úlohy zahrnovaly výběr nejlepší strategie zvládání problémů pro osoby zažívající negativní emoce z několika nabízených možností. Tato metodologie umožnila přímé porovnání výkonů AI systémů s lidskými respondenty na identických úkolech. Výzkumníci také experimentovali s technikou zvanou "Emotion Prompt", což je speciální forma prompt engineeringu, která zahrnuje emocionální kontext do instrukcí pro AI. Tato metoda měla za cíl ještě více zlepšit výkony modelů jak v deterministických, tak v generativních úlohách související s emoční inteligencí.
Výsledky převyšující lidské schopnosti
Nejpozoruhodnějším zjištěním studie byla skutečnost, že velké jazykové modely dosáhly průměrné úspěšnosti 81 % v testech emoční inteligence, zatímco lidé na stejných testech dosahovali průměru pouze 56 %. Tento statisticky významný rozdíl naznačuje, že současné AI systémy nejen rozumí emocím, ale také dokáží aplikovat principy emoční inteligence systematičtěji a konzistentněji než průměrní lidé. Konzistentnost výsledků byla dalším klíčovým zjištěním. AI modely produkovaly stejné odpovědi při opakovaných pokusech, což ukazuje na spolehlivost jejich výkonu při vyhodnocování emocionálně nabitých scénářů. Tato stabilita je v kontrastu s lidskou variabilitou, která může být ovlivněna náladou, únavou nebo jinými kontextuálními faktory. Studie také odhalila, že modely nejen rozpoznávaly emocionální signály, ale prokazovaly hlubší porozumění tomu, co znamená chovat se s emoční inteligencí. Toto zjištění je obzvláště významné, protože naznačuje, že AI systémy dokáží aplikovat komplexní emocionální koncepty v praktických situacích.
Reakce odborníků
Dr. Marcello Mortillaro, senior výzkumník ze Švýcarského centra pro afektivní vědy (CISA), který byl jedním z hlavních autorů studie, k výsledkům poznamenal: "Toto naznačuje, že tyto AI systémy nejen rozumí emocím, ale také chápou, co znamená chovat se s emoční inteligencí." Jeho komentář zdůrazňuje významný posun od pouhého rozpoznávání emocí k aktivní aplikaci emocionálně inteligentních strategií. Toto prohlášení má dalekosáhlé implikace pro pochopení toho, jak AI systémy zpracovávají a aplikují emocionální informace. Zatímco dřívější výzkumy se často zaměřovaly na schopnost AI rozpoznávat emoce v textu nebo obrazech, tato studie ukazuje, že současné modely dokáží také strategicky uvažovat o tom, jak s emocemi nejlépe nakládat.
Technické aspekty a vylepšení výkonu
Implementace techniky Emotion Prompt přinesla další zlepšení výkonu AI modelů. Tato metoda zahrnuje začlenění emocionálního kontextu přímo do instrukcí pro AI, což umožňuje modelům lépe pochopit emocionální rozměr úkolu. Výsledky ukázaly, že tato technika zlepšila výkony jak v úlohách vyžadujících konkrétní odpovědi, tak v generativních úkolech, kde musí AI vytvářet vlastní emocionálně inteligentní obsah. Toto zjištění má praktické důsledky pro vývoj AI aplikací. Ukazuje, že pečlivě navržené prompty mohou výrazně zlepšit schopnost AI systémů pracovat s emocemi, což otevírá možnosti pro optimalizaci těchto systémů pro specifické aplikace v oblasti duševního zdraví, vzdělávání nebo zákaznického servisu. Robustnost a adaptabilita, kterou prokazovaly velké jazykové modely v oblasti emoční inteligence, naznačuje, že jejich chápání emocí není pouze povrchní nebo mechanické, ale zahrnuje hlubší porozumění emocionálním procesům a jejich praktickým aplikacím.
Implikace pro budoucnost AI a lidské interakce
Výsledky této studie mají zásadní význam pro budoucí vývoj umělé inteligence a její integraci do společnosti. Skutečnost, že AI systémy dokáží převyšovat lidi v testech emoční inteligence, otevírá nové možnosti pro jejich využití v oblastech, které dříve vyžadovaly výlučně lidský dotyk. V terapeutickém kontextu by mohly tyto pokročilé AI systémy poskytovat konzistentní a emocionálně inteligentní podporu pacientům. Na rozdíl od lidských terapeutů, kteří mohou mít špatný den nebo být ovlivněni vlastními emocemi, AI systémy by mohly poskytovat stabilní úroveň emocionální podpory. Současně však toto zjištění vyvolává otázky o tom, zda konzistentnost AI může adekvátně nahradit lidskou empatii a autenticitu. Ve vzdělávacím prostředí by emocionálně inteligentní AI mohla poskytovat personalizovanou podporu studentům na základě jejich emocionálního stavu a potřeb. Mohla by identifikovat studenty ve stresu a nabídnout vhodné strategie zvládání, nebo rozpoznat demotivované studenty a poskytnout jim povzbuzení a podporu.
Úvahy a výzvy
Překonání lidských schopností AI v oblasti emoční inteligence však také přináší významné etické výzvy. Schopnost umělé inteligence rozumět a potenciálně manipulovat s lidskými emocemi vyvolává otázky o soukromí, autonomii a autenticitě lidských vztahů. Existuje riziko, že velmi emocionálně inteligentní AI by mohla být zneužita k manipulaci s lidmi prostřednictvím sofistikovaného emocionálního působení. Toto je obzvláště znepokojující v kontextu marketingu, politiky nebo jiných oblastí, kde by mohla být emocionální manipulace využita k ovlivnění lidského chování. Současně vyvstává otázka, zda AI, která převyšuje lidi v emoční inteligenci, může skutečně chápat emoce, nebo pouze velmi sofistikovaně simuluje porozumění na základě vzorců v datech. Toto filozofické dilema má praktické důsledky pro to, jak důvěřovat AI systémům v emocionálně citlivých situacích.
Budoucí výzkumu
Studie z května 2025 otevírá nové směry pro výzkum v oblasti AI a emoční inteligence. Budoucí výzkum by se mohl zaměřit na porozumění mechanismům, kterými AI systémy dosahují vysoké emoční inteligence, a na vývoj metod pro další zlepšování těchto schopností. Důležitým směrem je také výzkum rozdílů mezi různými typy AI modelů a jejich schopnostmi v oblasti emoční inteligence. Porozumění tomu, které architektonické prvky nebo trénovací metody vedou k lepším výkonům v emoční inteligenci, by mohlo usměrnit budoucí vývoj AI. Další výzkum by se také mohl zaměřit na kulturní a kontextuální aspekty emoční inteligence AI. Současná studia často vycházejí z západních konceptů emoční inteligence, ale emoce a jejich vyjádření se významně liší napříč kulturami.
Výsledky této průkopnické studie představují významný milník v oblasti umělé inteligence a naznačují, že hranice mezi lidskými a umělými kognitivními schopnostmi se nadále posunují způsoby, které před několika lety považujeme za nemožné. Jak se AI systémy stávají emocionálně inteligentnějšími, bude klíčové najít rovnováhu mezi využitím jejich potenciálu a ochranou lidských hodnot a autonomie.
