Americká vláda pod vedením prezidenta Donalda J. Trumpa právě spustila ambiciózní projekt nazvaný Genesis Mission. Tenhle executive order, podepsaný 24. listopadu 2025, má za cíl urychlit vědecké objevy pomocí umělé inteligence. Srovnává se to s historickým Manhattan Project, který vedl k vývoji atomové bomby, ale tentokrát jde o AI, která má zdvojnásobit produktivitu a dopad amerického výzkumu během deseti let. Federální vláda vlastní největší sbírku vědeckých dat na světě, shromážděnou desetiletími z agentur jako NASA, NIH nebo ministerstvo obrany, plus obrovskou výpočetní sílu v 17 národních laboratořích. Dosud to všechno leželo rozházené a nevyužité, ale Genesis Mission to má změnit.
Jak bude fungovat Genesis Mission?
Projekt koordinuje Michael Kratsios, asistent prezidenta pro vědu a technologie, společně s ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Hlavním prvkem je American Science and Security Platform, uzavřená platforma pro experimenty s AI, která spojuje superpočítače ministerstva energetiky (DOE) a systémy kvantového počítání. K tomu přidává robotické laboratoře poháněné AI, které samy navrhují a provádějí experimenty, bezpečné datové sady z různých oblastí – na rozdíl od komerčního AI trénovaného na otevřeném internetu – digitální dvojčata pro pokročilou výrobu a reálný čas spolupráce mezi vědci, AI systémy a experimentálními zařízeními. Všechno to má být integrováno do bezpečné, jednotné platformy, která splňuje národní bezpečnostní požadavky, včetně kybernetické ochrany a standardů pro dodavatelský řetězec.
Do 60 dnů od spuštění se identifikuje nejméně 20 vědeckých výzev národního významu, jako pokročilá výroba, biotechnologie, kritické materiály, jaderná fúze a štěpení, kvantová informační věda nebo polovodiče a mikroelektronika. Do 90 dnů se zmapují dostupné výpočetní zdroje z DOE a průmyslových partnerů. A do 270 dnů se má ukázat počáteční schopnost platformy na alespoň jedné z těchto výzev. Projekt navazuje na existující National Artificial Intelligence Research Resource, který spolupracuje s firmami jako OpenAI, Google a Palantir. Navíc DOE nedávno oznámilo nové AI superpočítače s technologiemi od AMD a NVIDIA v Oak Ridge National Laboratory. Části platformy se otevřou kvalifikovaným výzkumníkům, inovátorům a firmám.
Možné dopady na různé oblasti
Genesis Mission by mohla přinést velké změny v několika klíčových sférách. V energii z fúze by AI pomohla navrhovat, testovat a stabilizovat fúzní reaktory v reálném čase, což by mohlo vést k praktické fúzní energii, kterou lze přímo zapojit do sítě. V objevování léků by se výzkum, který dříve trval roky, zkrátil na týdny nebo měsíce. V materiálové vědě by AI spolunavrhovala náhrady za kritické materiály, což by snížilo závislost na zahraničních dodávkách. V kvantovém počítání by AI generovala a ověřovala nové kvantové algoritmy, zatímco vědci by kontrolovali výsledky. A v průzkumu vesmíru by spojila částicovou fyziku s kosmickými strukturami, aby pomohla pochopit temnou hmotu a temnou energii.
Jak to ovlivní AI v Americe?
Tenhle projekt by mohl dramaticky rozšířit přístup k výpočetní síle a datovým sadám, které byly dosud uzamčené za vládními zdmi – odhaduje se, že tyto data mají hodnotu kolem 4,6 bilionu Kč. Vláda sází na to, že AI prolomí stagnaci vědeckého pokroku, která trvá od 90. let, přestože rozpočty na výzkum stoupaly, zatímco schvalování nových léků klesalo a potřeba výzkumníků rostla pro stejné výsledky. Podle analýzy z Epoch AI by takový "AI Manhattan Project" mohl vést k trénovacímu běhu s výpočetní silou 2e29 FLOP do konce 2027, což je asi 500krát víc než nejsilnější dnešní model a 10 000krát víc než GPT-4. To by znamenalo konsolidaci zdrojů, jako je hardware od Nvidie, kde se očekává roční příjem kolem 5,3 bilionu Kč v průměru, což by přidalo ekvivalent 27 milionů GPU typu H100.
Spotřeba energie by mohla dosáhnout 7,4 GW, což je víc než průměrná spotřeba New Yorku, ale s vládní podporou by se to dalo zvládnout pomocí nových plynových elektráren plánovaných na 2027, které mají mít kapacitu 8,8 GW. Tyto elektrárny by se daly soustředit do jedné oblasti, podobně jako historické příklady s 10 GW v malém regionu. Náklady na instalaci by mohly být kolem 184 miliard Kč, což by zůstalo v rozpočtu. Tyto investice by mohly urychlit vývoj AI o rok dopředu oproti současným trendům, s investicemi odpovídajícími 0,4 % až 0,8 % amerického HDP, podobně jako vrchol Manhattan Project nebo programu Apollo.
Během příštího roku se očekávají oznámení o prvních výzvách, které se budou řešit – fúzní energie, kvantové počítání a kritické materiály jsou mezi favority – a o tom, které firmy získají partnerství na budování nejsilnější vědecké platformy v Americe. Sekretář energetiky má každoročně reportovat o stavu platformy, pokroku v integraci laboratoří, zapojení uživatelů, vědeckých výsledcích a partnerstvích s privátním sektorem. To všechno by mělo posílit národní bezpečnost, energetickou dominanci a návratnost investic daňových poplatníků do výzkumu.
