Egypt jsem navštívil už přibližně devětkrát a klidně bych se tam vydal znovu. Někomu mohou pyramidy, chrámy a hrobky po několika návštěvách připadat stále stejné, ale já to mám přesně naopak. Pokaždé tam objevím něco nového a pokaždé znovu přemýšlím nad tím, jak vůbec mohli lidé před tisíci lety něco takového postavit.
Při naší poměrně nedávné cestě do Egypta byla první velkou zastávkou právě Káhira a pyramidy v Gíze. Přiletěli jsme do Káhiry, ubytovali se v hotelu a po první noci jsme hned ráno vyrazili k pyramidám.
A přestože jsem je již znal z předchozích návštěv, ten první pohled mě znovu dostal.
První večer v Káhiře
Ještě před návštěvou pyramid jsme se večer samozřejmě vydali také do samotné Káhiry. Tohle město má naprosto specifickou atmosféru. Je hlučné, chaotické, přeplněné lidmi i automobily a místy působí, jako by v něm žádná dopravní pravidla neexistovala.
Právě to je ale na Káhiře zajímavé. Člověk zde zažívá úplně jiný svět než v Evropě. Ulice jsou plné obchodů, stánků, vůní jídla, troubení automobilů a lidí, kteří jsou venku dlouho do noci.
Někdo může být z prvního setkání s Káhirou trochu v šoku, ale mně se tahle živelná atmosféra líbí. Egypt není naleštěná destinace, kde je všechno dokonale zorganizované. Je skutečný, občas chaotický, někdy trochu divoký, ale právě díky tomu na něj člověk nezapomene.
Už na parkovišti pochopíte, jak obrovské pyramidy jsou
Po příjezdu do Gízy jsme nejprve zastavili na parkovišti. Už odtud byl krásný výhled nejen na Káhiru, ale především na samotné pyramidy.
Na fotografiích vypadají obrovsky, ale teprve když stojíte přímo pod nimi, začnete skutečně vnímat jejich rozměry. Jsou to neskutečné monumenty. Člověk ví, že jsou vysoké přes sto metrů, ale dokud před nimi nestojí, nedokáže si jejich velikost pořádně představit.
Velká neboli Cheopsova pyramida původně dosahovala výšky přibližně 146,6 metru. Dnes je kvůli chybějícímu vrcholu a vnějšímu obložení o několik metrů nižší. Je zároveň nejstarším a jediným dodnes stojícím divem původních sedmi divů antického světa. (Smithsonian Institution)
Gíza se mění: místo vláčku jezdí elektrické autobusy
Když jsme areál navštívili, probíhaly v okolí rozsáhlé úpravy a nebylo úplně jasné, jak bude nový systém fungovat. Na první pohled to působilo, že zde vzniká jakýsi vláček pro turisty.
Ve skutečnosti nejde o klasický vláček, ale o nový systém klimatizovaných elektrických autobusů. Projekt zahrnuje nové návštěvnické centrum, parkoviště, elektronické vstupenky, odpočinková místa, restaurace, obchody a zastávky u hlavních památek. Elektrické autobusy fungují na principu „hop-on, hop-off“ a propojují návštěvnické centrum, panoramatické vyhlídky, pyramidy panovníků Menkaurea, Rachefa a Chufua i prostor u Sfingy. Pilotní provoz nového systému začal v dubnu 2025 a soukromá auta ani turistické autobusy již nemají běžně jezdit přímo po plošině. (Ahram Online)
Smyslem celého projektu je dostat z archeologického areálu dopravu, omezit znečištění a trochu zkrotit chaos, který zde dlouhá léta panoval. Zároveň mají mít prodejci, velbloudáři a provozovatelé kočárů vyhrazené samostatné prostory.
Nedaleko starého vstupu stojí také historický hotel Marriott Mena House. Nachází se prakticky u paty pyramid a některé pokoje, balkony i hotelová restaurace nabízejí přímý výhled na pyramidy. Pokud by někdo hledal skutečně výjimečné ubytování v Káhiře a nevadila mu vyšší cena, probouzet se s Cheopsovou pyramidou za oknem musí být zážitek sám o sobě. (Marriott)
Co vlastně pyramidy v Gíze představují?
Tři hlavní pyramidy v Gíze vznikly během 4. dynastie Staré říše, přibližně mezi lety 2600 a 2500 před naším letopočtem. Největší byla postavena pro panovníka Chufua, kterého známe také pod řeckým jménem Cheops. Druhá pyramida patřila jeho synovi Rachefovi neboli Chefrenovi a třetí, nejmenší z hlavních pyramid, panovníkovi Menkaureovi. (Egyptian Monuments)
Pyramidy navíc nebyly osamocenými stavbami uprostřed pouště. Každá byla součástí rozsáhlého pohřebního komplexu. Patřily k němu zádušní a údolní chrámy, procesní cesty, menší pyramidy královen, hrobky významných úředníků a v některých případech také jámy s pohřebními loděmi.
Původně navíc pyramidy vypadaly jinak než dnes. Jejich povrch pokrývaly přesně opracované bloky světlého vápence z Tury. Ve slunci musely zářit do velké vzdálenosti. Většina tohoto obložení byla během následujících staletí odstraněna a použita jako stavební materiál. Na vrcholu Rachefovy pyramidy je ale část původního hladkého pláště stále dobře viditelná.
Jak mohli pyramidy postavit?
Tohle je otázka, kterou si podle mě položí téměř každý, kdo pod pyramidou stojí.
Velká pyramida je složena z obrovského množství kamenných bloků. Většina vápence pocházela přímo z gízské plošiny, kvalitnější bílý vápenec na obložení se dopravoval z lomů v Tuře a žula použitá uvnitř pyramidy dorazila až z oblasti Asuánu.
Velmi zajímavým nálezem je takzvaný Mererův deník – více než 4 500 let staré papyry popisující každodenní práci skupiny mužů, která po vodě přepravovala vápenec z Tury do prostoru nazývaného Achet-Chufu, tedy Chufuův pyramidový komplex. Nejde tedy pouze o domněnku, že Egypťané kámen vozili po Nilu a kanálech. Existuje i administrativní záznam člověka, který tuto přepravu řídil. (IFAO)
Archeologové navíc nedaleko pyramid objevili rozsáhlé sídliště, které sloužilo jako zázemí stavitelů. Nacházely se zde obytné budovy, pekárny, sklady i prostory pro přípravu jídla. Dnešní představa proto není taková, že pyramidy stavěly desetitisíce zotročených lidí bičovaných dozorci. Šlo spíše o dobře organizované pracovní skupiny řemeslníků, dělníků, kameníků, přepravců, písařů a dalších specialistů. (AERA)
Jak přesně dostávali bloky do vyšších pater, však stále nevíme. Nejpravděpodobnější je kombinace saní, ramp, pák a dokonale organizované lidské práce. Spory se vedou hlavně o to, jak rampy vypadaly – zda byly rovné, obtáčely pyramidu, nebo byly částečně ukryté uvnitř vznikající stavby.
Takže ano, přesný stavební postup zůstává do určité míry záhadou. Neznamená to ale, že nemáme žádné důkazy a musíme automaticky sáhnout po vysvětlení s mimozemšťany.
A co teorie o elektrárně a bezdrátovém přenosu energie?
Kolem pyramid samozřejmě existuje obrovské množství teorií. Podle některých neměly sloužit jako hrobky, ale jako elektrárny, rezonanční zařízení nebo nástroje pro bezdrátový přenos energie. Jiné teorie tvrdí, že je postavila mnohem starší, dnes již zaniklá civilizace a Egypťané si je pouze přivlastnili.
Přiznám se, že když člověk stojí přímo uvnitř pyramidy, některé otázky mu hlavou skutečně proběhnou. Stavba je neuvěřitelně přesná, obrovská a na první pohled působí úplně jinak než bohatě zdobené hrobky v Luxoru.
Pro energetickou elektrárnu ani mimozemské stavitele ale neexistují důvěryhodné archeologické důkazy. Datování, okolní chrámy, pohřebiště, pracovní sídliště, dobové nápisy i Mererovy papyry zapadají do období vlády Chufua a jeho následovníků.
To ovšem neznamená, že uvnitř už není co objevovat. V roce 2017 vědci pomocí částic kosmického záření odhalili nad Velkou galerií dosud neznámý prázdný prostor dlouhý nejméně třicet metrů. Jeho přesná funkce dodnes není známá. Skutečné záhady tedy v pyramidě stále existují – jen jsou možná trochu jiné než ty z konspiračních dokumentů. (Nature).
Pozor na dotěrné prodejce
Po zakoupení vstupenek jsme se vydali přímo k Cheopsově pyramidě. Ještě než jsme k ní došli, čekalo nás něco, na co bych chtěl ostatní cestovatele upozornit.
V okolí se pohybuje velké množství prodejců, kteří mohou být opravdu velmi dotěrní. Někteří vám začnou dávat suvenýry do rukou, nabízejí údajné dárky zdarma a následně chtějí zaplatit. Nám se dokonce pokoušeli strkat zboží do tašek a batohů. Když jsme nic koupit nechtěli, následovaly nepříjemné poznámky a nadávky.
Nechci samozřejmě tvrdit, že se tak chovají všichni. Určitě zde potkáte i slušné prodejce. Doporučuji ale nic nepřebírat, pokud o to opravdu nemáte zájem. Když něco koupit chcete, vždy se dopředu domluvte na konečné ceně a nenechte se zatlačit do rychlého rozhodnutí.
Vstup do Cheopsovy pyramidy
Měli jsme zakoupenou také samostatnou vstupenku do Cheopsovy pyramidy. Vstup dovnitř není automatickou součástí běžného vstupného do celého areálu, takže je potřeba s tím počítat předem.
Cesta začíná poměrně úzkou chodbou. Následují dřevěné schody a dlouhý průchod, ve kterém se člověk pohybuje v hlubokém předklonu, místy téměř po čtyřech. Když jde proti vám další skupina lidí, není zde příliš prostoru na vyhýbání.
Postupně jsme se dostali do Velké galerie. To je vysoký, úzký a velmi strmý prostor, který působí skutečně monumentálně. Přestože jste uvnitř obrovské pyramidy, většinu času se pohybujete v poměrně stísněných chodbách.
Uvnitř bylo velké vedro a vzduch se s větším množstvím návštěvníků rychle zhoršoval. Pokud trpíte klaustrofobií, máte problém s koleny nebo vám vadí dlouhý pohyb v předklonu, návštěvu bych dobře zvážil.
Na druhou stranu jsme uvnitř potkávali také starší návštěvníky a většina z nich cestu zvládla. Není to horolezecký výkon, ale pohodlná procházka to rozhodně také není.
Králova komora a „betonový“ sarkofág
Na konci jsme se dostali do takzvané Královy komory. Když jsem tam stál, překvapilo mě, jak prázdně celý prostor působí.
U jedné stěny se nachází velká kamenná schránka. Na první pohled může v šeru vypadat skoro jako betonová vana, ve skutečnosti jde o sarkofág vyrobený z asuánské žuly. Je dokonce větší než některé přístupové chodby, takže musel být do komory umístěn ještě během stavby pyramidy a místnost byla dokončena kolem něj. (Giza Media)
Právě zde jsem si začal říkat, jestli pyramidy opravdu byly hrobkami.
Když navštívíte hrobky v Údolí králů u Luxoru, stěny jsou plné barevných výjevů, hieroglyfů, bohů, ochranných textů a scén ze života po smrti. V Cheopsově pyramidě nic podobného nenajdete. Stěny jsou prakticky prázdné a celý prostor působí stroze a technicky.
Je však důležité dodat, že Cheopsova pyramida vznikla mnohem dříve než hrobky v Luxoru. Takzvané Texty pyramid se začaly objevovat na stěnách královských pyramid až na konci 5. dynastie, tedy několik generací po Chufuovi. To, že jeho pyramida nemá na stěnách rozsáhlou výzdobu, proto není pro její období ničím neobvyklým. (Smithsonian Institution)
Upřímně – ani po návštěvě si netroufám říci, že znám odpověď na všechny otázky. Osobní pocit uvnitř pyramidy byl úplně jiný než v klasických hrobkách v Luxoru. Archeologické důkazy ale stále poměrně silně ukazují na to, že šlo o součást královského pohřebního komplexu.
Nejkrásnější panorama pyramid
Po návštěvě Cheopsovy pyramidy jsme pokračovali na panoramatickou vyhlídku, odkud jsou najednou vidět všechny tři hlavní pyramidy.
Tohle místo jsem si naprosto zamiloval. Při pohledu zblízka člověk vnímá hlavně velikost jednotlivých kamenů. Z vyhlídky naopak uvidí celý komplex a konečně pochopí jeho rozložení v krajině.
Právě zde vznikají fotografie s velbloudy a pyramidami v pozadí. Samotní velbloudi vypadají nádherně, často mají barevná sedla a dekorace. Před jízdou bych však opět doporučil domluvit si naprosto přesnou cenu, délku trasy i to, zda je v částce zahrnuta cesta zpět.
Sfinga: strážce gízské nekropole
Další zastávkou byla Velká sfinga.
Sfinga má tělo lva a lidskou hlavu a je vytesaná přímo z vápencového podloží. Většina archeologických důkazů ji spojuje s panovníkem Rachefem, stavitelem druhé největší pyramidy. Vznikla tedy pravděpodobně přibližně kolem poloviny 26. století před naším letopočtem. Leží přímo vedle Rachefova údolního chrámu a procesní cesty vedoucí k jeho pyramidě. (Egyptian Monuments)
Její přesný význam neznáme, pravděpodobně však představovala panovníka spojeného se silou lva a fungovala jako symbolický ochránce posvátného prostoru. Sfinga je orientována směrem k východu, tedy k vycházejícímu slunci.
Když stojíte přímo před ní, překvapí vás, že hlava působí v poměru k tělu poměrně malá. Je to částečně dáno perspektivou, rozdílnou tvrdostí jednotlivých vrstev vápence i četnými opravami těla během tisíciletí.
Byla kolem Sfingy voda, palmy a zeleň?
Při pohledu na dnešní vyprahlou krajinu je těžké představit si, že prostor kdysi vypadal jinak.
Nemáme důkazy o tom, že by kolem celé Sfingy existoval dekorativní vodní příkop plný vody a palem. Ověřené však je, že východní okraj gízského komplexu ležel mnohem blíže tehdejším ramenům Nilu, přístavním bazénům a kanálům. Archeologické výzkumy odhalily stopy přístavů u pyramidových komplexů a novější výzkum popsal dnes zaniklé rameno Nilu, které mohlo usnadňovat přepravu lidí i stavebního materiálu. (AERA)
Na jedné straně tedy stála kamenitá plošina s pyramidami, na druhé se rozprostírala úrodnější nilská niva s vegetací, poli, stromy, kanály a přístavními stavbami. Celý areál tak pravděpodobně nepůsobil jako izolované monumenty uprostřed nekonečné pouště, jak jej známe dnes.
Co se může skrývat pod dnešními domy?
Přímo před Sfingou se dnes nachází hustá městská zástavba čtvrti Nazlet el-Samman. Místní nám říkali, že se pod některými domy mohou nacházet další stavby a archeologické pozůstatky, které zatím nebylo možné prozkoumat.
Historku o konkrétních majitelích, kteří odmítají archeology pustit na své pozemky, se mi nepodařilo spolehlivě ověřit. Samotná myšlenka, že pod moderní zástavbou leží další části starověkého komplexu, je však reálná.
Pod dnešní vesnicí se pravděpodobně nachází část Chufuova údolního chrámu a pokračování jeho procesní cesty. Při výkopech kanalizace a při stavbě moderních domů zde byly nalezeny vápencové stěny, čedičové desky i další pozůstatky starověkých staveb. Rozsáhlejší vykopávky jsou ale kvůli husté zástavbě mimořádně komplikované. (Giza Media)
Je tedy docela možné, že Gíza stále ukrývá spoustu věcí, o kterých zatím vůbec nevíme.
Oběd s výhledem na pyramidy
Po návštěvě Sfingy jsme zamířili na oběd. V okolí je velké množství restaurací a některé nabízejí opravdu nádherný výhled na pyramidy.
Sedět u stolu, jíst a mít před sebou několik tisíc let starou pyramidu je něco, co se jen tak neomrzí. V tu chvíli člověk na chvíli přestane vnímat ruch ulice, prodejce i davy návštěvníků a jen se dívá.
Jak se vyrábí papyrus
V okolí pyramid se nachází také několik obchodů s papyry, parfémy a suvenýry. My jsme navštívili provozovnu 3 Pyramids Papyrus, kde nám ukázali tradiční způsob zpracování papyru.
Stonek papyru se rozřeže na tenké proužky, které se namáčejí, skládají křížem přes sebe a následně lisují. Rostlinná šťáva pomůže jednotlivé vrstvy spojit a po vysušení vznikne pevný materiál, na který lze malovat nebo psát.
Samozřejmě jde primárně o turistickou prodejnu a je dobré počítat s tím, že po ukázce následuje nabídka obrazů. Mně se ale některé motivy líbily a jeden papyrus jsem si nakonec koupil.
Staré Egyptské muzeum na náměstí Tahrír
Během pobytu jsme navštívili také staré Egyptské muzeum na náměstí Tahrír. Budova byla otevřena již v roce 1902 a sama o sobě je významnou součástí historie moderní Káhiry. Muzeum shromažďuje artefakty od předdynastického období až po řecko-římskou éru. (Egyptian Monuments)
Mně se staré muzeum líbilo opravdu hodně. Má specifickou atmosféru klasického archeologického muzea – vysoké stropy, vitríny plné předmětů, velké sochy a místy skoro až pocit, že procházíte obrovským skladem historie.
V době naší návštěvy již bylo znát, že se část nejvýznamnějších sbírek postupně přesouvá jinam. Některé předměty z Tutanchamonovy hrobky mířily do nového Velkého egyptského muzea. Královské mumie naopak nebyly přemístěny do nového muzea v Gíze, ale do Národního muzea egyptské civilizace ve Fustátu, kde mají samostatnou síň. (Egyptian Monuments)
Staré muzeum ale rozhodně nezaniklo. Nadále zůstává otevřené a stále obsahuje rozsáhlou sbírku významných předmětů.
Velké egyptské muzeum: nový domov Tutanchamona
Navštívili jsme také prostor nového Velkého egyptského muzea neboli GEM. V době naší návštěvy ještě nebyly přístupné všechny expozice a viděli jsme pouze část toho, co se zde připravovalo.
Dnes už je situace jiná. Muzeum bylo po dlouhých letech příprav plně otevřeno na konci roku 2025. Návštěvníci mají přístup k hlavním galeriím, velkému schodišti, muzeu Chufuových lodí a především ke kompletní expozici Tutanchamonových pokladů. Poprvé jsou na jednom místě společně vystaveny tisíce předmětů objevených v jeho hrobce, včetně slavné zlaté masky, trůnu, šperků a obřadních vozů. (AP News)
Už samotná vstupní hala s monumentální sochou Ramesse II. je působivá. Celá budova je navíc navržena tak, aby vytvářela vizuální spojení s nedalekými pyramidami.
Za mě je ideální navštívit obě muzea. Staré muzeum na Tahríru nabízí atmosféru klasické Káhiry a historii egyptologie, zatímco nové GEM představuje moderní, velkolepě pojatou expozici, na kterou by si člověk měl vyhradit několik hodin.
Egypt se mi stále neomrzel
Pyramidy, Sfinga, Káhira i obě muzea pro mě byly znovu obrovským zážitkem.
Egypt jsem navštívil přibližně devětkrát a stále mám pocit, že jsem viděl jen část toho, co tato země nabízí. K pyramidám se můžete vracet opakovaně, pokračovat do Sakkáry, Luxoru, Údolí králů, Karnaku, Abú Simbelu nebo se vydat lodí po Nilu – a pokaždé budete mít co objevovat.
Upřímně stále nechápu, jak mohli pyramidy postavit s prostředky, které tehdy měli. Mohu číst studie o rampách, lodích, pracovních četách a přesné organizaci, ale když stojím přímo pod Cheopsovou pyramidou, stejně mi to připadá téměř neuvěřitelné.
A možná právě to je důvod, proč mě Egypt stále tolik baví.
Čím více toho o něm víte, tím více dalších otázek se objeví.
