Papež Leo XIV: AI nesmí ohrozit naši důstojnost!

Papež Leo XIV, první pontifik ze Spojených států, se nedávno vyjádřil k rostoucímu vlivu umělé inteligence (AI) a zdůraznil nutnost chránit lidskou důstojnost v digitálním světě. Tento článek se zaměřuje na jeho slova z nedávné mše v bazilice svatého Petra, kde hovořil před mladými věřícími a influencery na sociálních sítích. Přidáme i pohled na vyjádření jeho předchůdců, papeže Františka a Benedikta XVI., kteří se k tématu AI vyjadřovali v kontextu etiky a lidské role v technologickém pokroku.

Papež Leo XIV a jeho varování před AI

V bazilice svatého Petra se papež Leo XIV obrátil k mladým účastníkům Vatikánského jubilea mládeže, které se koná každých 25 let. Tato týdenní událost shromáždila mladé věřící z celého světa, a papež zde poprvé sloužil mši pro katolické influencery na sociálních sítích. V projevu zdůraznil, že "nic, co pochází od člověka a jeho kreativity, by nemělo být použito k podkopání důstojnosti druhých". Mluvil o "výzvě" umělé inteligence, která by měla sloužit "pro prospěch celého lidstva". Papež vyzval k ochraně naší schopnosti naslouchat a mluvit v této "nové éře", a dodal, že máme povinnost spolupracovat na vývoji myšlení a jazyka, který dává hlas lásce.

Tento projev není ojedinělý – od svého zvolení v květnu se papež Leo XIV k tématu AI vrací opakovaně. Během své první nedělní audience v květnu naznačil, že pokroky jako AI činí církev nezbytnou pro obranu lidské důstojnosti a spravedlnosti. Papež, narozený v roce 1955 v Chicagu rodičům španělského a francouzsko-italského původu, studoval matematiku na Villanova University ve Filadelfii v roce 1977. Jako oltářník byl vysvěcen v roce 1982, poté se přestěhoval do Peru, kde pracoval s marginalizovanými komunitami a budoval mosty. Pravidelně se vracel do USA, kde sloužil jako kněz a převor ve svém rodném městě. Má peruánské občanství a je známý svou prací s chudými.

Papež také vyzval influencery, aby hledali "ty, kteří trpí a potřebují poznat Pána", a aby svým obsahem bojovali proti logice rozdělení, polarizace, individualismu a egocentrismu. Mladí věřící v bazilice svatého Petra zvedali své mobily, aby papeže natáčeli, což podtrhlo téma spojení technologie a víry.

Vyjádření předchůdce papeže Františka k AI

Předchůdce papeže Leo XIV, papež František, se k umělé inteligenci vyjadřoval opakovaně a důsledně zdůrazňoval, že AI musí sloužit lidstvu, chránit lidskou důstojnost a zůstat pod lidskou kontrolou. Varoval před riziky, jako je autonomní rozhodování strojů o klíčových záležitostech, zejména o životě a smrti. Podle jeho slov AI není umělou lidskou inteligencí, ale produktem lidské vynalézavosti, který musí být zaměřen na dobro člověka. Papež František oceňoval potenciál AI pro podporu důstojnosti a pomoci znevýhodněným, ale trval na vyvážení výhod s minimalizací rizik, jako je posilování nerovností nebo "kultury vyhazování".

V dokumentu Vatikánu "Antiqua et Nova" z roku 2025, který papež František ovlivnil, se zdůrazňuje, že AI má doplňovat, ne nahrazovat lidskou inteligenci, a varuje před zavádějícím označením "inteligence" pro stroje. Papež František volal po etických směrnicích, aby se zabránilo podřizování lidské důstojnosti efektivitě nebo technologické moci. Zvláště se zaměřil na AI v zbrojních systémech, kde požadoval zákaz smrtících autonomních zbraní a prohlásil: "Žádný stroj by nikdy neměl rozhodovat o odebrání lidského života". Viděl v tom vážné etické riziko a existenciální hrozbu. Navíc vyzýval, aby nové technologie jako AI spojovaly lidi, ne rozdělovaly, a nenařizovaly nahrazovat lidské vztahy nebo důstojnost osoby.

Pohled papeže Benedikta XVI.

Ještě dříve, papež Benedikt XVI. (dříve Joseph Ratzinger), předchůdce papeže Františka, se dotýkal témat souvisejících s AI, i když přímo o současných technologiích nemluvil. V roce 1973 varoval: "Když existují jen funkce, pak i člověk není nic víc než funkce". Jeho filozofické a teologické úvahy předjímaly dnešní obavy z dehumanizujícího potenciálu pokročilých technologií, včetně AI. Benedikt XVI. kritizoval redukci člověka na pouhou součást technokratických systémů a zdůrazňoval rizika čistě technokratického paradigmatu.

Ačkoli během svého pontifikátu přímo o moderním AI nemluvil, jeho myšlenky slouží jako základ pro současné vatikánské dokumenty. Například v "Antiqua et Nova" se odkazuje na nutnost lidské kontroly nad AI, aby sloužila společnému dobru a zabránila rozhodování strojů o základních aspektech lidského života. Benediktovy úvahy o technologii a lidské důstojnosti jsou považovány za prorocké a formují církevní postoj k etice AI.

Proč je toto téma dnes důležité

Slova papeže Leo XIV navazují na tradici jeho předchůdců a ukazují, jak Vatikán reaguje na rychlý technologický pokrok. V době, kdy AI ovlivňuje vše od sociálních sítí po zbrojení, zdůrazňují nutnost etického přístupu, který staví člověka do centra. Papež Leo XIV, s jeho matematickým vzděláním a zkušenostmi z Peru i USA, přináší svěží pohled, který rezonuje s mladými. Jeho výzva k influencerům – být agenty spojení – je připomínkou, že technologie by měla sloužit lásce a společenství, ne rozdělení. Tento přístup, inspirovaný Františkovými varováními před autonomními zbraněmi a Benediktovými úvahami o dehumanizaci, nabízí naději na vyváženou budoucnost, kde AI posiluje, ne ohrožuje, naši lidskost.