Lídři v oblasti umělé inteligence (AI) nám slibují revoluci. Mark Zuckerberg z Mety říká, že vývoj superinteligence je na dosah a přinese nové věci, které si dnes nedokážeme představit. Dario Amodei z Anthropicu tvrdí, že výkonná AI by mohla přijít už v roce 2026 a bude chytřejší než nositelé Nobelovy ceny v mnoha oborech. Dokonce mluví o zdvojnásobení lidského života nebo o úniku před smrtí samotnou. Sam Altman z OpenAI je přesvědčený, že víme, jak vytvořit umělou obecnou inteligenci (AGI) a brzy superinteligentní AI urychlí vědecké objevy daleko za hranice toho, co zvládneme sami.
Tyto sliby znějí úžasně, ale měli bychom jim věřit? Pokud se podíváme na vědu o lidské inteligenci a na to, co tyto firmy zatím vytvořily, odpověď je spíš ne.
Co jsou velké jazykové modely?
Všechny tyto systémy – jako ChatGPT od OpenAI, Claude od Anthropicu, Gemini od Googlu nebo cokoli, co Meta zrovna nabízí – mají společný základ. Jsou to především velké jazykové modely (large language models, LLM). Fungují tak, že shromažďují obrovské množství jazykových dat, často z internetu. Hledají souvislosti mezi slovy – přesněji řečeno mezi podslovy nazývanými tokeny. Potom na základě vstupního dotazu předpovídají, jaký výstup by měl následovat.
I když se mluví o složitosti generativní AI, v jádru jde opravdu jen o modely jazyka. Sbírají data, hledají vzory a generují text, který vypadá přirozeně.
Problém s inteligencí podle neurovědy
Tady přichází klíčový problém. Podle současné neurovědy je lidské myšlení z velké části nezávislé na jazyce. Nemáme důvod věřit, že sofistikovanější modelování jazyka vytvoří inteligenci, která se vyrovná nebo překoná tu naši.
Lidské myšlení nefunguje jen na základě slov a vět. Můžeme plánovat, rozhodovat se nebo řešit problémy i bez jazyka. AI systémy založené na jazykových datech tento základ postrádají. Místo skutečného porozumění jen napodobují vzory, které našly v datech.
Ohrožení v podobě AI bubliny
Celý boom kolem AI stojí na předpokladu, že lepší jazykové modely rovná se lepší inteligence. Ale pokud neurověda má pravdu, tento přístup vede do slepé uličky. Firmy jako OpenAI, Anthropic nebo Meta investují miliardy do systémů, které jsou v podstatě jen pokročilými prediktory textu.
Přesto lídři jako Sam Altman mluví o AGI, která by mohla urychlit vědecké inovace. Dario Amodei slibuje prodloužení života. Mark Zuckerberg vidí nové objevy. Tyto vize znějí lákavě, ale ignorují základní rozdíl mezi jazykem a skutečným myšlením.
Možné dopady v budoucnu
Pokud se AI vývojáři zaměřují jen na jazyk, mohou vytvářet systémy, které vypadají chytře, ale ve skutečnosti jen opakují naučené vzory. Neurověda naznačuje, že opravdová inteligence potřebuje víc než jen slova – potřebuje schopnost myslet mimo jazykové struktury.
Tento pohled, který přináší Benjamin Riley v článku z 25. listopadu, varuje před přehnanými očekáváními. AI může být užitečná, ale není to cesta k superinteligenci, jak si mnozí myslí.
