Říká se, že Texasané žijící mimo Texas touží nejvíc po třech věcech: po Whataburgeru, tex-mex jídle a zmrzlině Blue Bell.
Blue Bell je stará texaská značka, která vznikla už v roce 1907. Vždy se prezentovala jako „malá mlékárna v Brenhamu“. Malý a domácký byl její pečlivě budovaný obraz, což krásně ilustruje její slogan: „Sníme všechno, co zvládneme, a zbytek prodáme.“
Do roku 2015 se však Blue Bell stala ve skutečnosti třetí největší zmrzlinovou společností v Americe, hned za Nestlé a Unileverem, přestože její produkty byly dostupné jen ve 23 státech. Zákaznická základna Blue Bell byla prostě fanaticky věrná. Pak ale ten rok přišel skandál s listerií.
Legendární pověst Blue Bell ohledně kontroly kvality byla zničena. Deset lidí ve čtyřech státech bylo pravděpodobně postiženo, a to až do roku 2010. Tři z nich zemřeli. Bylo to tragické pro rodiny, které ztratily své blízké nebo s nimi trpěly během boje o uzdravení, a katastrofická zpráva pro kdysi důvěryhodnou značku, o níž někteří experti obávali, že tuto tragédii nepřežije.
Blue Bell zpočátku stáhla jen část své produktové řady. Jak se objevovaly další případy spojené s produkty Blue Bell a tyto případy byly vysledovány až do závodu v Brenhamu a jednoho v Oklahomě, společnost nakonec v dubnu 2015 stáhla všechno. Z regálů v obchodech s potravinami a večerkách byly odstraněny nádoby – 8 milionů galonů zmrzliny a každý jednotlivý speciální produkt, který Blue Bell vyráběla. Závody v Brenhamu, Oklahomě a Alabamě musely být uzavřeny kvůli rozsáhlé rekonstrukci. Vedoucí pracovníci Blue Bell propustili nebo poslali na nucenou dovolenou tisíce zaměstnanců ve třech státech. Pro společnost, která právě dosáhla rekordních prodejů, bylo stažení tvrdou dávkou reality.
Zákazníci truchlili. Na sociálních sítích se objevily tisíce fotografií lidí smutných u prázdných mrazáků, někteří předstírali pláč. Na oznámeních o stažení, která byla vyvěšena na dveřích mrazáků, zákazníci psali milostné vzkazy: „Milujeme tě, Blue Bell,“ „Neopouštěj mě, Blue Bell,“ „Nikdy jsem neměl takovou chuť na zmrzlinu,“ „Bůh žehnej Blue Bell!“
Tehdy byl na sociálních sítích běžný meme: „Dovolte mi to vysvětlit Severanům, kteří nechápou tragédii nedávných událostí. Stažení Blue Bell neznamená, že jsme přišli o jednu značku zmrzliny. My NEKUPUJEME jiné značky zmrzliny. Stažení Blue Bell znamená, ŽE JSME BEZ ZMRZLINY!“ Po šoku ze stažení a uzavření vznikla na Facebooku stránka s názvem „Miluji a podporuji zmrzlinu Blue Bell“, která získala velkou sledovanost. Objevila se trička s nápisem „Přežil jsem hladomor Blue Bell v roce 2015.“ Někteří nečekali na konec stažení a odvážně kupovali půlgalonové nádoby Blue Bell na Craigslistu za překvapivé částky.
Veškerá láska, která se Blue Bell během krize dostala, nevyřešila problémy společnosti. Blue Bell byla v zoufalé situaci. Banky se zrovna neseřadily, aby ji zachránily. Mnoho obchodních expertů očekávalo, že podá žádost o bankrot a bude koupena Nestlé nebo nějakým jiným obřím konglomerátem.
Blue Bell potřebovala zázrak a zázrak přišel. Bílý rytíř jménem Sid Bass přišel na záchranu. Vystavil Blue Bell šek na 125 milionů dolarů. Nešlo o dar; bylo to označeno jak jako „půjčka“, tak jako „investice“, která měla Bassovi zajistit pěkný podíl ve společnosti. Přesto to byl krásný okamžik, protože jeden texaský symbol přijel zachránit jiný.
Sid Bass, pokud ho neznáte, je nejstarší z slavných bratrů Bassových, všichni čtyři miliardáři z Fort Worthu. Počátek jejich bohatství pochází od jejich slavného strýce Sida Richardsona, který byl jedním z legendárních texaských naftařů z minulého století. V 50. letech byl známý jako jeden z nejbohatších mužů v Americe a založil Sid Richardson Foundation na podporu neziskových organizací sloužících lidem v Texasu. Zdá se, že na žádné univerzitě v Texasu nemůžete vkročit, aniž byste viděli Sid Richardsonovo divadlo, umělecké muzeum nebo výzkumné centrum; jméno Bass uvidíte také na mnoha kulturních budovách po celém státě.
Doug Renfro, prezident Renfro Foods ve Fort Worthu, řekl novinám Fort Worth Star-Telegram, když se sedmiměsíční stažení chýlilo ke konci: „Pro Basse, který bude vždycky chytrý obchodník, musí být pořád skvělé být považován za bílého rytíře, hrdinu, který přijíždí zachránit texaský symbol.“
Když byla Bassova záchrana oznámena, sociální sítě explodovaly potleskem a chválou. Viděli jste komentáře jako „Sláva Sidu Bassovi“ a „Někdo by ho měl políbit přímo na rty a poděkovat mu za Texas.“
Všechno se zdá, že se daří. K roku 2018 se Blue Bell vrátila na pozici páté největší zmrzlinové společnosti v Americe. Její nejprodávanější příchuť, která tvoří asi 60 % prodejů, je stále velmi oblíbená domácí vanilková zmrzlina.
