Google představil dlouhodobý výzkumný projekt s názvem Suncatcher, který má za cíl přesunout část strojového učení do vesmíru. Generální ředitel Googlu Sundar Pichai to oznámil v rozhovoru pro Fox News Sunday s moderátorkou Shannon Bream. Podle jeho slov společnost plánuje začít v roce 2027 s vysíláním malých racků (servrů) na satelitech, kde je otestují a pak postupně rozšíří. Tento nápad vychází z potřeby využít sluneční energii, která je ve vesmíru dostupná v obrovském množství – až sto bilionůkrát víc, než se vyrobí na Zemi. Pichai zmínil, že do deseti let by mohlo být běžné mít datová centra mimo Zemi, což by pomohlo snížit zátěž na pozemské zdroje. Projekt je součástí snahy Googlu o ambiciózní cíle, jako je tento "moonshot", který má řešit rostoucí environmentální problémy spojené s umělou inteligencí.
V podcastu "Google AI: Release Notes" Pichai dodal, že v roce 2027 doufají mít ve vesmíru TPU, což je vlastní čip Googlu pro umělou inteligenci. To znamená, že malé zařízení by mohlo fungovat na oběžné dráze a využívat sluneční energii přímo, bez ztrát, které vznikají na Zemi. Sally Radwan z Programu OSN pro životní prostředí upozornila v tiskové zprávě, že dopad umělé inteligence na životní prostředí je znepokojivý, protože zahrnuje těžbu vzácných materiálů, elektronický odpad, spotřebu vody na chlazení a emise skleníkových plynů z provozu datových center.
Rostoucí poptávka po energii kvůli datacentrům
V USA datová centra dramaticky zvyšují spotřebu elektřiny, což je podle zprávy McKinsey & Company z roku 2025 jedinečné v globálním měřítku. Tato zpráva, nazvaná Global Energy Perspective 2025, odhaduje, že průměrný roční růst poptávky po energii pro datová centra dosáhne 17 % globálně mezi lety 2022 a 2030. V USA je to ještě rychlejší – až 25 % ročně. Do roku 2030 by tak datová centra mohla spotřebovávat více než 14 % celkové elektřiny v zemi, což je více než trojnásobek oproti roku 2023.
Tento boom souvisí s výstavbou obrovských kampusů datových center velkými technologickými firmami. Například v Texasu vzniká kampus Stargate s datovým centrem Oracle, které bude hostit servery OpenAI a bude napájené vlastní elektrárnou na zemní plyn. Ve Virginii, Arizoně nebo Louisianě energetické společnosti jako Entergy Louisiana žádají o schválení stavby nových elektráren a přenosových linek v hodnotě miliard dolarů. V srpnu regulátoři schválili plán, aby Entergy Louisiana získala zpět 5 miliard dolarů (přibližně 115 miliard Kč) na stavbu tří nových elektráren na zemní plyn pro datové centrum Mety. Zpráva McKinsey upozorňuje, že kvůli této poptávce zůstanou fosilní paliva významnou součástí energetického mixu až do roku 2050, protože technologie jako zachytávání uhlíku nebo vodíková energie se vyvíjejí pomaleji, než se čekalo.
Průmyslový rozvoj by mohl zdvojnásobit globální poptávku po elektřině do roku 2050, přičemž datová centra jsou klíčovým faktorem v západní Evropě, Číně a Severní Americe. V USA to znamená, že energetické společnosti očekávají přidání 60 gigawattů nové kapacity jen pro datová centra do konce dekády – to je dost na napájení šesti velkých měst.
Znečištění vzduchu díky AI
Umělá inteligence přináší i vážné problémy se znečištěním vzduchu, jak ukazuje studie z University of California v Riverside a California Institute of Technology. Tato práce, nazvaná "The Unpaid Toll: Quantifying the Public Health Impact of AI", odhaduje, že do roku 2030 by mohlo kvůli emisím z datových center zemřít předčasně až 1300 lidí ročně v USA – to je nárůst o 36 % oproti současnému počtu úmrtí spojených s astmatem. Výzkumníci Shaolei Ren a Adam Wierman zkoumali emise dusíku, síry a jemných částic o průměru 2,5 mikrometru nebo menším, které pronikají hluboko do plic.
Například trénink jednoho velkého jazykového modelu, jako je Llama 3.1 od Mety, by vytvořil tolik znečištění, jako by auto ujelo trasu z New Yorku do Los Angeles a zpět 10 000krát což je dohromady necelých 40 milionů kilometrů. Celkové náklady na zdraví spojené s umělou inteligencí by mohly dosáhnout 20 miliard dolarů (přibližně 460 miliard Kč) do šesti let. Loni to bylo odhadováno na 5,6 miliardy dolarů (asi 129 miliard Kč). Studie předpokládá, že datová centra spotřebují 11 % až 12 % celkové elektřiny v USA do roku 2030, oproti 3 % až 4 % loni.
Zvlášť nebezpečné jsou dieselové generátory používané jako záloha v datových centrech. Ve Virginii, kde je jedna z nejhustších sítí datových center na světě, by tyto generátory mohly způsobit 13 až 19 dodatečných úmrtí ročně při 10 % povolených emisí, nebo až 130 až 190 při plném využití. To by znamenalo náklady na zdraví 220 milionů až 300 milionů dolarů (5 až 7 miliard Kč) ročně při nižším scénáři nebo až 3 miliardy dolarů (69 miliard Kč) při vyšším. Výzkumníci zjistili, že znečištění neúměrně postihuje ekonomicky znevýhodněné komunity a doporučují větší transparentnost od firem jako Amazon, Google, Microsoft a Meta, které ve svých zprávách o udržitelnosti emise znečištění vzduchu neuvádějí.
Tyto tři oblasti – vesmírný projekt Googlu, rostoucí energetická poptávka v USA a znečištění vzduchu – ukazují na společný problém: umělá inteligence spotřebovává obrovské množství energie, což zatěžuje Zemi. Google se snaží část této zátěže přesunout do vesmíru, kde sluneční energie není omezená počasím nebo dnem a nocí. Google hledá řešení, ale zatím je jasné, že růst umělé inteligence přináší výzvy, které ovlivňují zdraví a životní prostředí všech.
Zdroje: businessinsider.com, businessinsider.com a businessinsider.com
