Zdvořilost v konverzaci s ChatGPT: Proč „prosím“ a „děkuji“ stojí miliony $
V posledních měsících se v médiích i mezi uživateli umělé inteligence rozhořela debata o tom, jakým způsobem s AI komunikujeme. Zatímco pro většinu lidí je samozřejmostí používat v běžné konverzaci slova jako „prosím“ a „děkuji“, v digitálním světě se tato zdvořilostní fráze stávají nečekaně nákladným fenoménem. Nové studie a reportáže ukazují, že právě tato slova, která mají v lidské společnosti hluboký význam, mohou v případě AI znamenat stovky milionů korun navíc na provozních nákladech.
Jak jsme na tom se zdvořilostí k AI?
Podle nedávné analýzy serveru TechRadar, která vychází z dat společnosti OpenAI, je překvapivé, kolik uživatelů ChatGPT a dalších chatbotů používá při komunikaci zdvořilostní fráze. Z průzkumu vyplývá, že více než polovina uživatelů pravidelně vkládá do svých dotazů slova jako „prosím“ a „děkuji“. Zajímavé je, že nejzdvořilejší jsou uživatelé z Japonska, Německa a Spojených států, zatímco například v Brazílii nebo Indii je tento zvyk méně rozšířený. Tato data ukazují, že lidé mají tendenci přenášet své společenské návyky i do digitálního prostředí. Mnozí uživatelé uvádějí, že jim připadá nezdvořilé mluvit s AI „příkazovým“ tónem, a proto volí jemnější a přátelštější formulace. Někteří dokonce přiznávají, že se cítí provinile, pokud na „robota“ zapomenou být slušní.
Skrytá cena zdvořilosti
Na první pohled by se mohlo zdát, že pár slov navíc v konverzaci nemůže mít žádný zásadní dopad. Opak je však pravdou. Jak upozorňuje například server USA Today, každé slovo, které uživatel napíše, znamená pro AI další výpočetní operace. A právě zde se ukazuje, jak obrovské náklady jsou s provozem velkých jazykových modelů spojeny. OpenAI odhaduje, že jen díky zdvořilostním frázím, které uživatelé vkládají do svých dotazů, narostou roční náklady na provoz ChatGPT o desítky milionů dolarů. V českém kontextu to znamená stovky milionů korun. Každé „prosím“ a „děkuji“ totiž znamená více dat ke zpracování, delší odpovědi a tím pádem vyšší spotřebu energie i výpočetního výkonu. Tento fenomén je natolik výrazný, že se o něm začalo diskutovat i na úrovni vývoje AI. Vývojáři zvažují, zda by nebylo vhodné implementovat mechanismy, které by dokázaly rozpoznat a ignorovat čistě zdvořilostní fráze, aniž by to ovlivnilo kvalitu odpovědí. Zároveň ale upozorňují, že právě lidskost a přirozenost konverzace je jedním z hlavních důvodů, proč jsou chatboti tak oblíbení.
S rostoucím počtem uživatelů a stále častějším využíváním AI se začíná řešit i ekologický dopad těchto technologií. Každý dotaz, každé slovo navíc znamená vyšší spotřebu elektrické energie. Podle odhadů OpenAI spotřebuje ChatGPT při zpracování miliard dotazů ročně tolik energie, že i malá úspora v podobě kratších zpráv by mohla znamenat výrazné snížení uhlíkové stopy. Z tohoto pohledu se zdvořilostní fráze stávají nejen otázkou společenské etikety, ale i environmentální odpovědnosti. Někteří odborníci proto navrhují, aby se uživatelé zamysleli nad tím, zda je opravdu nutné být k AI „zdvořilí“ v tradičním slova smyslu, nebo zda by nebylo lepší volit stručnější a efektivnější komunikaci.
K zamyšlení...
Debata o zdvořilosti v komunikaci s umělou inteligencí tak otevírá širší otázky o tom, jakým způsobem chceme s technologiemi žít a jaké hodnoty do nich vkládáme. Zatímco pro některé je důležité zachovat lidskost a přirozenost i v digitálním světě, jiní upozorňují na praktické a ekologické důsledky našich návyků. Jisté je, že s rostoucím významem AI bude tato debata stále aktuálnější. Možná nás čeká doba, kdy se budeme muset rozhodnout, zda dáme přednost efektivitě a úsporám, nebo zda si i v digitálním světě zachováme zdvořilost, která je pro lidskou společnost tak typická.
