Nvidia rozšiřuje seznam míst, kde běží její čipy, a nově se dostává až za oběžnou dráhu Země. Americký startup Lunar Outpost, který staví roboty pro budování infrastruktury ve vesmíru, oznámil, že jeho další měsíční rover použije čipy Jetson k ovládání lidaru. Půjde nejspíš o první grafický procesor, který kdy pracoval na povrchu Měsíce. Start má proběhnout ještě do konce roku, na palubě rakety Falcon 9.
Vozítko se naučí rozumět svému okolí
Jetson nepatří mezi nejznámější produkty Nvidie. Pozornost sbírají spíš tahouni datacenter jako Blackwell nebo Vera Rubin, zatímco Jetson tvoří základ řady systémů takzvané fyzické AI. Je malý, šetří energií a umožňuje robotům zpracovávat data ze senzorů přímo na místě, takže dokážou svět okolo sebe pochopit a zareagovat mnohem rychleji.
Přesně o to jde i u měsíčního vozítka. Lidar snímá terén, ale samotná data nemají cenu, dokud je někdo nevyhodnotí. Když se výpočty odehrají na palubě, rover se nemusí ptát Země na každý krok a nečeká na odpověď.
Šéf Lunar Outpost Justin Cyrus popisuje, že firma staví Jetson do přímého srovnání se svou vlastní letovou výpočetní platformou, která má za sebou delší historii ve vesmíru. Zajímá ji, co nová sestava umí lépe a kde naopak pokulhává, a snaží se posunout výkonnější řešení s grafickými čipy do prostředí, kde technika běžně selhává.
K deterministickým modelům se přidává AI
Cyrus říká, že jejich systém pro samostatné rozhodování byl před pěti lety mnohem víc deterministický, kdežto dnes kombinuje pevná pravidla s fyzickou AI. Obojí zatím jede paralelně a úkolem inženýrů je najít místa, kde umělá inteligence skutečně přinese něco navíc.
Zní to nudně, ale právě tady se láme, jak moc si robot na Měsíci může dovolit improvizovat. Pevně naprogramovaná logika je předvídatelná a dá se otestovat na Zemi. Model, který se rozhoduje podle toho, co vidí, zvládne situace, na které nikdo nemyslel. Kráter, ve kterém se rover octne, se totiž málokdy podobá simulaci.
Nepřívětivé podmínky
Provozovat grafické čipy ve vesmíru je samo o sobě obtížné. Většina těch, které dnes ve vesmíru pracují, sedí na nízké oběžné dráze u Země, kde jsou před radiací a drsnými teplotními rozdíly relativně chráněné. Měsíc takový luxus nenabízí, kosmické záření na něj přímo dopadá a teploty se během jeho fází dramaticky mění. Technika musí přežít lunární noc, a to i při velmi malém příkonu. Noc na Měsíci trvá zhruba dva týdny, elektroniku dokáže zmrazit a solární panely v ní nemají co sbírat.
Pokud čipy tuhle zatěžkávací zkoušku zvládnou, inženýři čekají, že jejich vozítka dokážou víc, hlavně rychleji vyhodnocovat okolí a samostatněji se rozhodovat.
Mise vozítka
Nové vozítko poletí na přistávacím modulu od firmy Intuitive Machines, další společnosti soustředěné na Měsíc. Rover má odvézt sadu senzorů do kráterů a na místa, která se z oběžné dráhy prozkoumat nedají. Následující misi pak čeká oblast zvaná Reiner Gamma, kde vědce už dlouho mate magnetická anomálie.
Celý program běží pod hlavičkou NASA, která platí soukromým firmám za průzkum povrchu, ještě než se na Měsíc vrátí lidé. To by mohlo nastat už v roce 2028. Agentura postupuje podobně jako při spolupráci se SpaceX a technologickým firmám zadává, aby postavily stroje schopné dopravit na Měsíc vědecké přístroje, zmapovat terén a hledat látky jako voda, jejíž využití by se mohlo vyplatit.
Vozítko není jediné místo, kam Nvidia své čipy posílá. Nedávno oznámila spolupráci s Firefly Aerospace, tedy s první soukromou firmou, které se podařilo bezpečně usadit robota na Měsíci. Jetson tam bude pracovat na družici na měsíční orbitě a zpracovávat snímky. Data mají pomoct vědcům s mapováním, ale zároveň mají sledovat rostoucí počet robotů, kteří se po povrchu pohybují.
Robotická pracovní síla, která připraví terén lidem
NASA má s trvalou lidskou přítomností na Měsíci velké plány, jenže bez samostatně pracujících strojů, které odvedou tu nejtěžší část práce, se k nim nedostane. A přesně v téhle roli se Lunar Outpost vidí.
Cyrus popisuje, že firma teď řeší přechod od průzkumu k trvalému pobytu, tedy jak na Měsíci skutečně postavit základnu. Spojení pevně daných modelů s vrstvou fyzické AI je podle něj to, co umožní dlouhodobě udržet lidskou přítomnost ve vesmíru, protože k tomu bude potřeba robotická pracovní síla.
V nejbližších letech chce firma vypravit k Měsíci několik menších samostatně jezdících vozítek a jedno velké, pojmenované Pegasus, které má vozit astronauty. Pegasus ale čeká na raketu od vesmírné firmy Jeffa Bezose Blue Origin, a ta měla letos v létě nehodu, takže není jasné, kdy se vrátí do provozu.
Cyrus k tomu dodává, že na startovní rampě to podle všeho jde dobře. Termíny Blue Origin ani NASA komentovat nemůže, ale podle informací, které jeho firma dostává, rok 2028 stále platí. Vize datacenter na oběžné dráze i roboti pracující na Měsíci tak visí na tom samém: na větší raketě.
Zdroj: techcrunch.com
