Americké ministerstvo obrany v pondělí zveřejnilo aktualizovaný seznam společností, které podle něj pomáhají čínské armádě. Nově na něm figuruje například internetový obchodní obr Alibaba, vyhledávač Baidu, největší světový prodejce elektromobilů BYD nebo výrobce humanoidních robotů Unitree. Seznam, známý jako 1260H nebo také CMC, nyní zahrnuje téměř dvě stovky firem a patří k nejrozsáhlejším aktualizacím v jeho historii.
Seznam vyšel necelý měsíc poté, co se americký prezident Donald Trump setkal v Pekingu s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a oba lídři udržovali křehké příměří v obchodní válce.
Seznam se objevil už v únoru, ale zmizel po pár minutách
Příběh aktuální verze má zvláštní předehru. Pentagon už v únoru aktualizovaný seznam krátce zveřejnil, ale po několika minutách ho bez vysvětlení stáhl. Agentura Bloomberg později zjistila proč. Z únorové verze totiž zmizeli dva přední čínští výrobci paměťových čipů, CXMT a YMTC, což rozzlobilo bezpečnostní jestřáby ve Washingtonu. Představitelé Bílého domu se obávali, že by jejich vyřazení před plánovanou schůzkou s čínskou stranou vyslalo signál, že je Amerika už nepovažuje za hrozbu. A že by to posílilo čínské firmy na úkor amerického Micronu a jihokorejských firem Samsung a SK Hynix.
Červnová verze je tak prakticky totožná s tou únorovou, jen s jedním rozdílem. Oba výrobci čipů se na seznam vrátili. YMTC reagovala ostře. Firma agentuře Reuters sdělila, že je zařazením hluboce zklamaná a že navzdory letům spolupráce s americkými úřady čelí dalším postihům, které podle ní pohání spíše snaha potlačit konkurenci než obavy o národní bezpečnost.
Co znamená místo na seznamu?
Samotný zápis na listinu nepředstavuje formální sankce. Jenže podle nedávno přijatého amerického zákona nebude ministerstvo obrany smět od konce tohoto měsíce uzavírat s uvedenými firmami přímé smlouvy. Od roku 2027 pak nebude moci nakupovat jejich výrobky a služby ani přes prostředníky. To může čínské společnosti a jejich partnery stát nemalé peníze.
Zápis funguje také jako varování pro americké investory a dodavatele Pentagonu. V minulosti často předcházel tvrdším obchodním omezením. Trh ostatně zareagoval okamžitě. Americké akcie Alibaby v pondělí odpoledne ztrácely procento na zhruba 120 dolarech, Baidu odepsalo přes dvě procenta a BYD necelé procento.
Firmy mluví o nepodložených obviněních
Dotčené společnosti se proti označení tvrdě ohradily. BYD agentuře Reuters sdělila, že rozhodně odmítá nálepku vojenské firmy a využije všechny dostupné správní i právní prostředky k ochraně svých zájmů. Alibaba prohlásila, že pro její zařazení neexistuje žádný podklad. "Alibaba není čínská vojenská společnost ani součást žádné strategie vojensko-civilní fúze. Podnikneme veškeré dostupné právní kroky proti pokusům zkreslovat naši firmu," uvedl konglomerát.
Podobně reagoval i Baidu, který označení kategoricky odmítl a slíbil, že neváhá využít všechny možnosti, aby ze seznamu zmizel. Biotechnologická firma WuXi AppTec mluví o chybném označení, které chce okamžitě napadnout. Genetická společnost Novogene už podle svých slov jedná s americkými úřady o vyřazení.
Ozvala se i čínská diplomacie. Ministerstvo zahraničí v úterý označilo seznam za diskriminační nástroj, který nespravedlivě potlačuje čínské firmy, a vyzvalo Washington, aby své chybné kroky napravil.
Roboti, baterie i solární panely
Na seznam se vedle technologických obrů nově dostala i řada dalších jmen. Patří mezi ně výrobce robotických senzorů RoboSense, automobilka NIO, výrobci displejů BOE a Tianma, bateriové firmy CALB a EVE Energy nebo solární společnosti JA Solar a Trina Solar. Pikantní je případ Unitree, předního čínského výrobce humanoidních a čtyřnohých robotů. Jen týden před zveřejněním seznamu totiž americký výrobce čipů Nvidia oznámil, že s touto firmou plánuje spolupracovat na robotech pro výzkumníky.
Zmatek vyvolalo zařazení čínské TP-Link Technologies, která prodává směrovače hlavně zákazníkům v Číně. Americká TP-Link Systems se sídlem v Kalifornii, jejíž dominance na trhu bezdrátových směrovačů dlouhodobě budí pozornost amerických úřadů, na seznamu chybí. Mluvčí americké firmy zdůraznila, že se na ni omezení nevztahují a že její zakladatel a šéf Jeffrey Chao žije v Kalifornii a nikdy nebyl členem čínské komunistické strany.
Studená sprcha po přátelském summitu
Proč Washington přitvrzuje právě teď? Kořeny seznamu sahají až do roku 1999, kdy Kongres ministerstvu obrany poprvé nařídil sestavit přehled čínských vojenských firem působících v USA. Pentagon se k tomu ale dostal až o více než dvě dekády později. Kvůli čínské politice vojensko-civilní fúze, která soukromým firmám ukládá povinnost spolupracovat s armádou, by přitom Pentagon teoreticky mohl označit téměř jakoukoli čínskou společnost s americkou přítomností.
"Washington už s těmito firmami nezachází jako s izolovanými společnostmi. Celý technologický řetězec považuje za strategicky sporné území," komentoval Craig Singleton, expert na Čínu z washingtonského institutu Foundation for Defense of Democracies. Zveřejnění seznamu podle něj slouží jako vystřízlivění po summitu. Schůzka Trumpa se Si Ťin-pchingem soupeření nepozastavila, jen ukázala, kde bude pokračovat.
Zaznívá ovšem i kritika z opačné strany. John McEntee, bývalý vysoký úředník Trumpova Bílého domu, který dnes lobbuje za Tencent (ten na seznamu figuruje už od roku 2025), si rýpl: "Rozšířením seznamu o automobilky jako BYD a NIO ukazují, jak absurdní to zdůvodnění je. Podle stejné logiky by Ford a GM měly být klasifikovány jako americké vojenské firmy."
Šéf výboru Sněmovny reprezentantů pro Čínu John Moolenaar naopak seznam hájí. Podle něj jde o varování americkým firmám, úřadům i veřejnosti, protože uvedené čínské společnosti spolupracují s čínskou armádou proti americkým národním zájmům. Firmy přitom mají možnost požádat o vyřazení, a některé už kvůli svému zařazení Spojené státy zažalovaly.
Zdroje: fortune.com a wsj.com
