Žádná nová technologie dosud nepřitáhla tolik peněz jako umělá inteligence. Částky, které do ní firmy sypou, už převyšují i to, co kdysi spolykala stavba železnic nebo internetová horečka na konci devadesátých let. Ekonomové ale upozorňují, že za smělými plány a obřími hodnotami firem stojí předpoklad prudkého růstu produktivity a budoucích zisků, pro který zatím chybí důkazy i historická obdoba. Technologické firmy tak běží závod s časem. Umělá inteligence musí začít pořádně vydělávat dříve, než dojdou peníze a přijdou na řadu splátky úvěrů.
Utrácení, jaké svět nepamatuje
Poradenská společnost PwC spočítala, že jen do datových center by svět mohl do roku 2050 dohromady vložit přes třicet bilionů dolarů. To je skoro tolik, kolik dnes činí hodnota všech dosud nesplacených amerických státních dluhopisů. Podle PwC tyto výdaje hravě zastiňují železniční i internetový boom, a to i po započtení inflace.
Jak velké peníze jsou ve hře, ukazuje i jediná firma. Společnost Anthropic podle prospektu ke vstupu na burzu, do kterého nahlédla agentura Reuters, počítá v příštích letech s výdaji pět set osmnáct miliard dolarů. To je více než stonásobek jejích loňských tržeb.
Těžiště celého dění leží ve Spojených státech, na které podle některých odhadů připadají zhruba tři čtvrtiny světových investic do AI. Ekonom Stijn Van Nieuwerburgh z Columbia Business School odhaduje, že Američané do ní mezi lety 2025 a 2032 vloží až zhruba devět bilionů dolarů. Každý rok by tak na umělou inteligenci šlo přes tři procenta amerického HDP. Aby se investice vrátily alespoň s desetiprocentním výnosem, musel by americký sektor AI do roku 2032 vydělávat přibližně tři a půl bilionu dolarů ročně. Dnes inkasuje jen zlomek této sumy.
Někdo ten účet musí zaplatit
Podobně střízlivě vidí situaci i poradenská firma Bain & Company. Podle její studie musí provozovatelé obřích cloudů jako Google, Amazon a Microsoft spolu s dalšími firmami během pěti let najít přes čtyři a dva desetin bilionu dolarů nových tržeb, aby výstavbu vůbec ufinancovali. Vyšší výkonnost v už existujících oborech na to podle analytiků nestačí. Musí vzniknout úplně nové trhy, třeba roboti řízení umělou inteligencí nebo vývoj nových materiálů pro baterie a čipy. Autoři studie si kladou otázku, jestli takové využití dorazí dost brzy na to, aby celou výstavbu zaplatilo.
Banka JP Morgan v srpnu napsala, že plošný růst produktivity v USA se zatím nedostavil, a zpochybnila tak, zda jsou dnešní ocenění firem udržitelná. Na příkladu Nvidie, jejíž čipy pohánějí většinu dnešní umělé inteligence, banka spočítala, že by americká produktivita musela příštích deset let růst o tři až pět procent ročně, aby cena firmy dávala smysl. Rozpočtový úřad amerického Kongresu přitom pro stejné období počítá s růstem kolem jednoho a sedmdesáti pěti setin procenta. Historie podle banky ukazuje, že technologické boomy obvykle končí ve chvíli, kdy budování infrastruktury přestane přinášet dostatečné výnosy.
Riziko zvyšuje i způsob financování. Van Nieuwerburgh upozorňuje, že velkou část datových center platí půjčené peníze s vysokou pákou. I mírný pokles poptávky, zpoždění nebo propad hodnoty majetku se proto může proměnit v mnohem větší ztráty.
Šéfové mluví o zázracích
Šéfy amerických firem vyvíjejících umělou inteligenci závratná čísla nijak nebrzdí. Dario Amodei z Anthropicu popsal budoucnost s AI jako věc transcendentní krásy. Sam Altman z OpenAI zase předpovídá, že nové objevy budou přicházet obrovským tempem, jakmile se modely naučí samy sebe vylepšovat a urychlovat vědecký pokrok.
Právě schopnost umělé inteligence zdokonalovat sama sebe, odborně rekurzivní sebezdokonalování, považuje Jasjeet Sekhon, strategický ředitel Google DeepMind, za jeden z pilířů celé investiční úvahy. Na srpnovém setkání na Kalifornské univerzitě v Berkeley řekl, že pokud se ji podaří zvládnout, může přinést nevídaný skok v produktivitě. Stejná vlastnost ale budí i obavy, že by se vývoj mohl vymknout kontrole a ohrozit samotné lidstvo.
Produktivita si dává na čas
Ani ten nejrychlejší pokrok nemusí stačit tempu, které vyžadují firemní účetní. Ekonomka Diane Coyle z univerzity v Cambridgi připomíná, že u dřívějších převratných technologií se dopad na produktivitu obvykle projevil až po deseti až padesáti letech.
Ekonomové z Anthropicu si vymodelovali několik možností, o kolik by AI mohla zrychlit roční růst ekonomiky v roce 2030. Pokud by bez umělé inteligence rostla o dvě procenta, při mírném dopadu by to bylo dvě a čtyři desetiny procenta, při výrazném pět a čtyři desetiny procenta a v krajním případě až patnáct a čtyři desetiny procenta. Rychlejší růst by ale podle nich znamenal i více ztracených pracovních míst. Pravděpodobnost jednotlivých variant firma neodhadla.
I kdyby slibovaná proměna trvala déle, než naznačují čísla kolem AI firem, skutečný užitek by podle ekonomů neměl zmizet. Vlaky jezdily dál i po krachu v roce 1873, který zruinoval americké železniční magnáty, a internet fungoval i po splasknutí bubliny kolem internetových firem. Coyle to vidí podobně. Pokud po boomu zůstane infrastruktura, na které může růst produktivity později stavět, není to podle ní žádná katastrofa.
Absolventi už změnu pociťují
Amodei loni varoval, že umělá inteligence může do pěti let smést polovinu kancelářských míst pro začátečníky. Zatím to podle některých výzkumníků tak dramaticky nevypadá, spíše se zhoršila šance najít první práci v kanceláři. Studie z USA i Británie ukazují, že firmy méně nabírají začínající pracovníky na pozice, kde si AI vede dobře, i když celková zaměstnanost zůstává silná.
Vědci ze Stanfordovy univerzity v srpnu zjistili, že mezi lidmi ve věku dvacet dva až dvacet pět let pracujícími v oborech, které umělá inteligence snadno zastane, třeba v účetnictví nebo jako asistenti advokátů, je zaměstnanost o devatenáct procent nižší než v profesích, které AI jen těžko nahradí. Mezi ty patří například uklízeči nebo stavební dělníci.
Zdroj: reuters.com
