Mezinárodní měnový fond (MMF), který hlídá stav světové ekonomiky a půjčuje státům v nouzi, v úterý poslal světu nepříjemný vzkaz. Ekonomice se zatím daří lépe, než se čekalo. Velkou zásluhu na tom mají obrovské peníze, které firmy sypou do umělé inteligence. Právě to se však může vymstít. Kdyby firmy přestaly do AI investovat, akcie by spadly a celá světová ekonomika by zpomalila. Fond k tomu přidal ještě dvě další hrozby, kterými jsou dlouhá válka na Blízkém východě a velké vládní dluhy.
Ekonomiku táhne AI, ale brzdí ji drahá ropa
Fond čeká, že světová ekonomika letos vyroste o 3,1 procenta. V červenci počítal se třemi procenty, odhad tedy mírně zlepšil. Firmy totiž dál ve velkém stavějí datová centra a nakupující techniku pro umělou inteligenci. To pomáhá vyrovnat škody, které působí dražší ropa. Její cenu vyhnala nahoru válka na Blízkém východě. Novou zprávu o výhledu světové ekonomiky představil fond v thajském Bangkoku, kde se právě schází se Světovou bankou.
Na příští rok fond počítá s růstem 3,4 procenta. Platí to ale jen v případě, že se do března znovu otevře Hormuzský průliv, což je úzká námořní cesta, kudy proudí velká část světové ropy, a lodní doprava se do října 2027 vrátí do normálu. Pokud by se válka zhoršila a barel ropy by stál až do jara 2027 přes 130 dolarů, ekonomika by příští rok rostla zhruba o půl procenta pomaleji.
Co když AI nesplní očekávání
Druhá hrozba se týká přímo umělé inteligence. MMF spočítal, co by se stalo, kdyby firmy a investoři zjistili, že AI nepřináší tolik užitku ani peněz, kolik čekali. Pak by do ní přestali investovat, ceny akcií a dalšího majetku by spadly a svět by do roku 2028 přišel o 1,1 procenta svého hospodářského výkonu. Spojené státy by dopadly ještě hůře a jejich ekonomika by se zmenšila o 1,8 procenta.
Před stejným nebezpečím varuje i druhá zpráva fondu, která sleduje, jak pevně stojí banky a finanční trhy. Podle ní by se vlády neměly nechat ukolébat dobrými časy, protože investice do AI i ceny akcií se mohou rychle otočit.
Jason Wu z MMF na tiskové konferenci popsal, jak by takový pád vypadal. Jakmile lidé začnou pochybovat, zda se na AI dá vydělat, akcie technologických firem zlevní. Firmy pak mohou mít potíže splácet půjčky a peníze, se kterými do budoucna počítaly, nemusí vůbec přijít. Jeho kolega Athanasios Vamvakidis doplnil, že by to brzy pocítili i lidé mimo burzu. Když lidem a firmám zlevní akcie a další majetek, cítí se chudší a začnou méně utrácet. Obchody pak prodají méně a celá ekonomika zpomalí.
Zasáhlo by to i mezinárodní obchod, upozornila hlavní ekonomka fondu Silvana Tenreyro. Obchod se zbožím pro umělou inteligenci, například s čipy a servery, vyrostl mezi lety 2023 a 2025 o 29 procent. Obchod jako celek přitom vzrostl jen o 8,3 procenta. Bez AI by to podle ní bylo pouhých 4,6 procenta.
Velká krize zatím nehrozí
I kdyby investice do AI skutečně prudce spadly, svět by se podle MMF nejspíš nedostal do recese, tedy do období, kdy ekonomika místo růstu klesá. V rozhovoru pro agenturu Reuters to řekla Petya Koeva Brooks z výzkumného oddělení fondu. Šéfka MMF Kristalina Georgievová vysvětlila, že fond věří v odolnost ekonomiky hlavně proto, že dosud zvládla řadu otřesů a vlády většinou rozhodovaly rozumně. Zároveň ale varovala, aby nikdo neusnul na vavřínech. Tuto odolnost neberte jako samozřejmost, musíme pro ni pracovat, řekla.
Infrastruktura v Bangkoku hostila i debaty o tom, že umělá inteligence může usnadnit kybernetické útoky. Úřady, které dohlížejí na banky, to berou čím dál vážněji. Podle agentury Reuters se americké úřady vyptávají bank, jak používají pokročilé modely AI. Evropské úřady zase chtějí, aby banky měly lépe připravené plány pro případ, že by se dostaly do potíží.
Splácení dluhů ukrojí z rozpočtů
Třetí hrozbou jsou dluhy. Vlády si v posledních letech hodně půjčovaly a nyní je to stojí čím dál více. Pokud válka zvedne ceny, půjčky státům ještě zdraží. Z rozpočtů pak odteče více peněz na splátky a méně zbude na silnice, školy nebo podporu podnikání.
Nejhůře jsou na tom chudší země. Nigerijský ministr financí Taiwo Oyedele, který vede skupinu čtyřiadvaceti rozvojových zemí, řekl, že jim dluhy brání v růstu, ze kterého by měli užitek všichni obyvatelé. Podle citovaných odhadů platí rozvojové země za své půjčky dohromady o 500 miliard dolarů více než bohaté státy. K tomu jim navíc stále více chybí peníze v rozpočtech.
MMF proto vlády vyzývá, aby začaly šetřit, i když to voliči neradi slyší. Pochválil Británii jako jedinou velkou bohatou zemi, která má jasný plán, jak se v příštích letech zadlužovat méně. Zároveň ji varoval, aby od něj neustoupila. Nová britská vláda totiž za pár týdnů představí svůj rozpočet.
Vlády ale fond moc neposlouchají, myslí si Josh Lipsky z amerického institutu Atlantic Council, který zasedání v Bangkoku sleduje. Francie, Německo i Spojené státy by podle něj měly šetřit, jenže utrácejí ještě více. Lipsky se obává, že vlády začnou jednat, až když je k tomu donutí nějaká krize.
