Umělá inteligence se smí učit ze zpravodajských článků. Pokud je ale chatbot v odpovědích přebírá tak věrně, že čtenář už nemá důvod otevřít původní text, může porušovat práva vydavatelů. K tomuto závěru došel v úterý generální advokát Soudního dvora Evropské unie Maciej Szpunar ve sporu maďarského mediálního domu s Googlem kvůli chatbotu Gemini. Lucemburský soud se generativní umělou inteligencí zabývá vůbec poprvé.
Maďarský vydavatel proti Googlu
Společnost Like Company provozuje v Maďarsku několik zpravodajských webů. Zažalovala irskou pobočku Googlu, protože Gemini podle ní na dotazy uživatelů vytvářel shrnutí jejích článků. Vydavatel tvrdí, že Google jeho texty použil k trénování jazykových modelů a přes chatbota je bez svolení opakovaně kopíroval a zpřístupňoval veřejnosti. Podle žaloby přitom nešlo jen o krátké úryvky, které evropská pravidla tolerují. Spor se týká období od poloviny června 2023 do konce května 2024.
Budapešťský soud se v dubnu 2025 obrátil na Soudní dvůr EU s žádostí o výklad unijních pravidel. Případ s označením C-250/25 se stal prvním, ve kterém evropští soudci zkoumají vztah autorského práva a generativní umělé inteligence.
Google se od začátku brání. Tvrdí, že si Gemini články neukládá do paměti a že případné sporné odpovědi spadají pod výjimky pro dočasné kopie a pro vytěžování textů a dat. Firma zpochybnila i to, zda se na spor vůbec vztahuje maďarské právo, protože Gemini v Maďarsku netrénovala.
Trénování ano, opisování ne
Szpunar ve svém stanovisku oddělil dvě věci, které se v debatách o umělé inteligenci často slévají. První je samotné učení modelu. Používání chráněných textů pro trénink jazykových modelů unijní právo volně dovoluje právě díky výjimce pro vytěžování textů a dat. Advokát zároveň upozornil, že nic nenasvědčuje tomu, že by se Gemini učil přímo na článcích Like Company. Soudu proto doporučil, aby dvě otázky týkající se trénování prohlásil za nepřípustné a soustředil se na odpovědi, které chatbot uživatelům dává.
A právě tady začíná problém. Gemini nevychází jen z toho, co se naučil během tréninku. Umí také prohledávat internet v reálném čase a o nalezené informace opírat své odpovědi. Při tom může načítat i čerstvé zpravodajské články. Když chatbot stáhne text z webu vydavatele, použije ho k sestavení odpovědi a tu pak předá uživateli, může za určitých okolností právo vydavatele porušit.
Szpunar ovšem vydavatelům nedal bianco šek. Autorské právo nechrání samotná fakta, o kterých články informují, ale jen konkrétní podobu, v jaké je redakce podala. Žádné médium tedy nemůže vlastnit zprávu o tom, že se nějaká událost stala. Chránit může jen svůj způsob, jak o ní napsalo. Smyslem pravidel je podle advokáta ochránit peníze a práci vložené do vzniku článku, ne dát vydavatelům monopol na zprávy.
Když odpověď nahradí celý článek
Aby soudy mohly posoudit, zda chatbot překročil hranici, nabídl advokát dvě vodítka. Prvním je způsob, jakým se k článku vůbec dostal. Potíž nastává hlavně tehdy, když obchází technickou ochranu, například placený přístup nebo zábrany proti automatickému stahování obsahu.
Druhým vodítkem je samotná odpověď. Rozhoduje, jestli chatbot jen předá fakta, nebo v jeho textu čtenář pozná konkrétní zpracování původního článku. Důležité je také to, zda přebírání zajde tak daleko, že uživatel už původní publikaci nepotřebuje otevřít. Pokud chatbot takto výrazně přebírá podobu článků soustavně v odpovědích na podobné dotazy, může podle Szpunara porušovat i právo vydavatele na zpřístupňování obsahu veřejnosti.
Odpovědnost pak může nést přímo firma, která chatbota provozuje. Stane se tak, pokud je podobné využívání článků pevnou součástí jejího obchodního modelu, nebo když nezavedla opatření, která by mu věrohodně a účinně bránila.
Google na stanovisko reagoval smířlivě. Jeho mluvčí uvedl, že se Gemini učí jazykové vzorce a vytváří vlastní původní texty, místo aby obsah kopíroval. Vydavatelé mají k dispozici řadu nástrojů, kterými mohou rozhodnout, zda chtějí z využívání svého obsahu vystoupit. Firma také ocenila, že advokát uznal trénování umělé inteligence na veřejně dostupných informacích jako legální.
Stanovisko generálního advokáta soud nezavazuje, soudci se jím ale ve většině případů řídí a bere se jako silná nápověda, kam spor směřuje. Rozsudek by měl padnout zhruba za půl roku. Ukáže, jak musí chatboty v celé Evropské unii respektovat právo vydavatelů, které do unijních pravidel přinesla reforma autorského práva z roku 2019.
Vydavatelé a technologické firmy se o využívání novinářské práce přou i na druhé straně Atlantiku. Deník New York Times a tři další americké noviny nedávno zažalovaly společnost Brave kvůli stahování obsahu pro umělou inteligenci. Lucemburský spor ale míří jinam. Nezajímá ho tolik, z čeho se modely učí, jako spíš to, co pak skutečně předkládají lidem.
Zdroje: reuters.com a thenextweb.com
