Stavba datového centra pro umělou inteligenci obvykle trvá roky. Firma Runware chce celý proces zkrátit na několik dní a inspiraci hledá v automobilovém průmyslu. V Rumunsku chystá továrnu, kde budou z výrobní linky sjíždět hotové moduly datových center podobně jako auta. Zákazníkům je pak firma slibuje zprovoznit do 48 hodin.
Runware na sebe upozornila již v létě, kdy představila Sonic Inference Pod. Jde o modulární datové centrum, které vzniká v továrně na výrobní lince a k zákazníkovi dorazí připravené k instalaci. Nyní chce firma udělat další krok a tyto moduly vyrábět ve velkém na montážní lince. Samotný nápad zcela nový není, protože hotové moduly prodávají i firmy Crusoe nebo Schneider Electric. Runware však tvrdí, že je dokáže dodat rychleji než konkurence.
Ambice jsou velké. Spoluzakladatel a šéf firmy Flaviu Radulescu řekl serveru TechCrunch, že do roku 2028 chce rumunská továrna vyrábět datová centra o kapacitě 30 megawattů denně. To znamená téměř gigawatt měsíčně. Za celý rok by tak Runware vyrobila zhruba tolik, kolik měla letos přidat datová centra v celých Spojených státech, tedy asi 10 gigawattů.
Ale Runware není jedinou firmou, která hledá rychlejší cestu k výpočetnímu výkonu. Nvidia letos představila takzvané AI továrny Vera Rubin a systém DSX POD, které mají firmám usnadnit stavbu vlastních datových center. Runware ale zdůrazňuje rozdíl. Podle svých slov továrnu skutečně postavila, místo aby jen navrhla infrastrukturu, podle které ji mohou postavit jiní. Již nyní provozuje dvě továrny. V první vyrábí moduly několik let, druhou začala stavět letos a do provozu má jít začátkem příštího roku. Právě od té doby chce firma výrobu postupně zvyšovat.
Zákazník si může zajistit vlastní pozemek, kde se moduly sestaví, případně mu vhodné místo najde sama Runware. Slibovaných 48 hodin se týká instalace a zprovoznění, nikoli samotné výroby. Výroba jednoho modulu dříve trvala tři týdny, s rozjezdem linky by však měla klesnout na jediný den. Pokud se nějaká součástka porouchá, Runware dodá náhradní díly. Zákazníci si mohou od firmy pronajmout výpočetní výkon, nebo do modulů vložit vlastní grafické čipy a platit měsíční poplatek za moduly a jejich provoz. Elektřinu a připojení k internetu firma účtuje zvlášť.
Moduly mají jednotný základní design, který lze upravit podle přání zákazníka a podle nejnovějších čipů. Firmě přitom hraje do karet jedna věc. Na grafické čipy se často čeká dlouho a Runware zvládne modul dodat rychleji, než čipy dorazí. Má tak dostatek času přizpůsobit infrastrukturu konkrétnímu hardwaru. U nových generací čipů podle Radulescua navrhuje, vyrábí a testuje potřebné součásti vlastní hardwarový tým.
Zatím jde ale hlavně o plány a skutečnou zkouškou bude jejich provedení. Továrna potřebuje mnoho lidí, zásoby, dobře zvládnutou logistiku dodávek a zejména peníze. Historie ukazuje, že pokusy předělat průmyslovou výrobu nemusí dopadnout dobře. Varováním může být startup Arrival, který vyráběl elektromobily a v nejlepších časech měl hodnotu přes 13 miliard dolarů. Nakonec však nedokázal auta vyrábět ve velkém tak levně jako tradiční automobilky.
Radulescu tvrdí, že Runware má úplně jinou strukturu nákladů. Firma sice platí zaměstnance i materiál, ale lidé v továrně podle něj vycházejí levně ve srovnání s tím, jakou hodnotu má rychlé nasazení výpočetního výkonu pro umělou inteligenci. Náklady má držet nízko i to, že si Runware systémy navrhuje sama a nakupuje běžně dostupné a cenově přijatelné díly. Aby výroba fungovala, přivedla firma zkušeného vedoucího závodu z automobilového průmyslu, který bude spolupracovat se šéfem hardwarového oddělení.
Problémy může přinést i shánění součástek. Chlazení a další systémy modulů si Runware staví sama ze standardních dílů, některé části jako čerpadla a ventilátory však pocházejí z Německa. U síťových prvků firma dále spoléhá na Nvidii. Zájem o moduly přesto podle firmy trvá. Od chvíle, kdy je před měsícem začala nabízet externím zákazníkům, eviduje předběžné objednávky v hodnotě miliardy dolarů. Ty podle Radulescua odpovídají kapacitě přes 20 megawattů a firma nyní pracuje na jejich dodání.
Datová centra v Americe i jinde čelí kritice kvůli obrovské spotřebě energie a dopadům na rozvodnou síť i další zdroje. Radulescu odpovídá, že moduly potřebují jen elektřinu a internet. Chladí je uzavřený okruh s kapalinou a teplo odvádějí radiátory chlazené vzduchem, takže připojení k vodě v podstatě nepotřebují.
Runware podle něj jedná s dodavateli energie o pozemcích s celkovou kapacitou 397 megawattů, kterou lze rozšířit až na 1,2 gigawattu. Firma přitom staví na mnohem menších plochách, než jaké využívají cloudoví obři jako Amazon, Microsoft nebo Google. Vybraná místa již obvykle mají přívod elektřiny, takže by moduly neměly dále zatěžovat síť ani obtěžovat okolí. Do teploty kolem 30 stupňů Celsia podle firmy běží úplně potichu. Kdykoliv to lze, využívá Runware energii z obnovitelných zdrojů a chce, aby se staly jejím hlavním zdrojem energie.
Po spuštění nové továrny začátkem příštího roku chce firma zamířit do Spojených států a dalších částí světa. Radulescu je přesvědčený, že modulární systémy se brzy stanou běžným standardem pro velké nasazení umělé inteligence. Zákazníci by podle něj měli plánovat i obří datová centra rovnou kolem modulů z továrny a mít je hotová za měsíce místo let.
Dosud firma od investorů získala více než 60 milionů dolarů. Dokončení a spuštění továrny nyní platí z 50 milionů, které vybrala loni v prosinci v investičním kole série A. Na obzoru již má další kolo financování.
