Qualcomm jedná o koupi Tenstorrentu, startupu zaměřeného na čipy pro umělou inteligenci. Cena se odhaduje na něco mezi osmi a deseti miliardami dolarů. Akcie Qualcommu po zveřejnění klesly zhruba o procento.
Jednání běží, cena se ještě může změnit a teoreticky může celý obchod ztroskotat. Nikdo zatím nepotvrdil, jestli částka zahrnuje i platby vázané na splnění výkonnostních cílů, což je struktura, kterou Qualcomm u nákupů čipařských firem v minulosti používal. Obě společnosti se k věci odmítly vyjádřit a Reuters zprávu nedokázal nezávisle ověřit.
Čím se Qualcomm zabývá a kde má díru
Qualcomm znáte nejspíš z procesorů Snapdragon a mobilních modemů. Jenže tenhle byznys dozrál, je cyklický a momentálně se smršťuje. Příjmy z mobilní divize spadly meziročně o 13 procent, za což může drahá paměť a utlumená výroba telefonů v Číně.
Firma se proto léta snaží stát na více nohách. Daří se jí například v automobilové divizi, která ročně vzrostla o 38 procent. Těžiště celého čipařského oboru se ale přesunulo jinam, k infrastruktuře pro generativní umělou inteligenci. A tam si Qualcomm stojí zatím slabě. Chystá sice akcelerátory AI200 a AI250 do datacenter, jenže ty vycházejí z neuronových jednotek Hexagon navržených od základu pro mobily. Roztáhnout takovou architekturu do datacentrových racků bude drahé. Bojujete proti fyzice toho, na co byl čip původně optimalizovaný.
Šéf Qualcommu Cristiano Amon na veletrhu Computex 2026 prohlásil rok 2026 za „rok agentů" a představil značku Dragonfly pro datacentrové AI čipy. Jenže ohlášení značky se zatím zdá být jen marketingovým krokem, protože technologie, která by ho poháněla, zatím nebyla zveřejněna. Proto firma utrácela celý rok 2025 a začátek roku 2026 za nákupy dílů, které jí scházejí. V prosinci 2025 koupila Ventana Micro Systems se zaměřením na RISC-V procesory a dokončila akvizici Alphawave Semi za 2,4 miliardy dolarů kvůli propojovacím technologiím pro AI clustery.
Co je Tenstorrent a proč na něj všichni míří
Startup vznikl v roce 2016 a vede ho Jim Keller, velice známé jméno v čipařských kruzích. Keller pracoval na procesorech Applu řady A, na architektuře Zen u AMD a dohlížel na vývoj čipu pro autonomní řízení v Tesle. Osm let pak v Tenstorrentu stavěl architekturu pro AI akcelerátory, která dělá záměrně opak toho co Nvidia. Sám to řekl: „Cokoli udělá Nvidia, my uděláme naopak."
V praxi to znamená, že základní výpočetní jednotkou každého čipu je jádro Tensix, samostatná dlaždice spojující tři věci. RISC-V procesor pro přesun dat, maticový počítací stroj pro tenzorové operace a vektorovou jednotku pro výpočty jako aktivace a normalizace. Každé jádro dostane zhruba 1,5 MB vlastní rychlé paměti. Trik spočívá v tom, že přesun dat a samotný výpočet běží paralelně. U klasických grafických karet jsou tyhle části oddělené a koordinace mezi nimi stojí čas. Tenstorrent ho naopak ušetří.
Firma už dodala tři generace křemíku. Grayskull byl důkaz, že to funguje. Wormhole architekturu posunul a přidal ethernetové přepínání přímo na čip. Blackhole je aktuální produkt vyrobený šestinanometrovým procesem. Nese 120 jader Tensix++, k tomu 16 plnohodnotných RISC-V procesorů přímo na čipu, 180 MB paměti na křemíku a ethernetové porty o rychlosti 12×400 Gbps. Těch šestnáct procesorů řeší jeden problém. V běžném systému visí akcelerátor na hostitelském procesoru přes PCIe a každá malá dávka práce musí přes tuhle přípojku tam a zpět. Blackhole tu daň ruší tím, že si řídí data sám u sebe.
Levnější paměť a obyčejný ethernet
Skoro celý obor se sjednotil na drahé paměti HBM, tedy paměťových čipech naskládaných na sebe těsně vedle výpočetního jádra. Nvidia jí ve svém čipu H100 dosahuje propustnosti kolem 3,35 TB/s. Jenže výroba HBM je složitá, snižuje výtěžnost a vyrábí ji jen hrstka firem. Právě její nedostatek stál za potížemi s dodávkami H100 v letech 2023 a 2024. Analytici odhadují, že paměť GDDR vyjde zhruba o polovinu levněji na gigabajt.
Tenstorrent sází na GDDR6. Blackhole tak nabízí kolem 512 GB/s propustnosti, což je asi 15 procent toho, co zvládne H100. Vypadá to jako propastný rozdíl. Jenže Tenstorrent to dohání tím, že napěchuje co nejvíc rychlé paměti přímo na čip a snaží se udržet aktivní data uvnitř, místo aby je pořád tahal z hlavní paměti. Když se váhy modelu vejdou na čip, propustnost hlavní paměti přestane být brzdou.
Výsledkem je karta Wormhole n150, která stojí 999 dolarů a dává 262 FP8 TFLOPS. Model n300 zdvojnásobí výkon na 466 TFLOPS za 1399 dolarů. Nvidia H100 nabídne kolem 2000 TFLOPS, ale za zhruba 30 000 dolarů. V přepočtu na čip vyhrává Nvidia. V přepočtu na dolar se to celé obrací. A trh tuhle sázku potvrdil dramatičtěji, než kdo čekal. Nvidia na konferenci GTC 2026 úplně zrušila projekt Rubin CPX a její náhradní strategie pro běh modelů stojí na architektuře založené na paměti na čipu. Tedy na stejném závěru, ke kterému Tenstorrent došel o roky dřív.
Druhým pilířem je propojování čipů mezi sebou. Nvidia na to má proprietární technologie NVLink a NVSwitch, které vás uzamknou do jejího prostředí. Tenstorrent dal ethernetové přepínání přímo na křemík. Jeho čipy tak můžou tvořit propojenou síť přes běžnou síťovou techniku a z jednoho čipu se škáluje až na superclustery, kterým firma říká Galaxy.
Procesor Ascalon a RISC-V
Tenstorrent má ještě jedno eso. Procesorové jádro Ascalon, šedesátičtyřbitový RISC-V procesor, na jehož vývoji se podíleli lidé z týmu Applu řady A, z AMD Zen, z Armu i z autopilota Tesly. Pro Qualcomm je tahle část strategicky cenná. Celé jeho portfolio totiž stojí na technologiích od Armu, a to není bez rizika. Arm je dnes veřejně obchodovaná firma, která potřebuje růst, zvedá poplatky a stále víc konkuruje vlastním zákazníkům. Spor kolem Nuvie to ukázal naplno. Qualcomm koupil Nuvii v roce 2021, aby stavěl vlastní procesorová jádra, a Arm ho kvůli tomu zažaloval s tím, že akvizice licenci nepřežila. Qualcomm na konci roku 2024 vyhrál. Vlastní RISC-V od Tenstorrentu by mu dal nezávislost, kterou v datacentrech může začít stavět od nuly.
Software
Tady se ukáže, jestli to celé vyjde. Vyzyvatelé Nvidie obvykle vyhráli na hardwaru a prohráli na softwaru. Patnáct let, kdy si vývojáři zvykali na CUDA, je ta skutečná překážka, ne křemík.
Tenstorrent na to jde přes otevřený kód. Celý software je dostupný na GitHubu, od nízkoúrovňového TT-Metalium pro psaní vlastních výpočetních rutin až po překladač TT-Forge, který zvládne PyTorch, TensorFlow i ONNX. Firma tvrdí, že 90 procent modelů z Hugging Face běží na jejich hardwaru bez úprav. K tomu nabízí pracovní stanici TT-QuietBox s osmi procesory Wormhole za 1500 dolarů, tedy levněji než jediná H100. Otázka zní, jestli si platformu vyzkouší dost lidí na to, aby kolem hardwaru vzniklo soběstačné prostředí vývojářů. „Model na tom běží" a „náš tým na tom běžně staví produkci" jsou totiž dvě hodně rozdílné věci.
Co Qualcomm skutečně dostane a co ho nepotěší
Když to poskládáme dohromady, dává nákup smysl. Hexagon na okraji sítě, akcelerátory Tensix jako páteř Dragonfly v datacentrech, Ascalon jako vlastní výkonný RISC-V procesor a Alphawave, který racky propojí. K tomu mezinárodní dosah, Tenstorrent má vývojová centra v Srbsku, Německu, Polsku, Indii i Japonsku. Často se podceňuje automobilová stránka. Qualcomm má v autech nejsilnější růst a Tenstorrent už na automobilovém křemíku pracuje. To je přesně trh, kde má Qualcomm vztahy i prodejní zázemí, aby to, co kupuje, dostal mezi zákazníky.
Riziko se ale neztratí, jakmile peníze dorazí na účet, Qualcomm bude najednou spravovat procesory založené na Armu, RISC-V čiplety od Ventany i jádra Ascalon, a k tomu dvě nekompatibilní rodiny akcelerátorů, Hexagon a Tensix. Každé rozhodnutí o směřování bude zároveň politickým rozhodnutím, čí práce přežije. Přesně tyhle tahanice už pohřbily akvizice, které na papíře vypadaly skvěle.
Pak je tu úřední tlak. Qualcomm v roce 2018 opustil nákup NXP za 44 miliard dolarů poté, co mu čínské úřady nechaly vypršet lhůtu během obchodního napětí mezi USA a Čínou. AI křemík dnes většina velkých vlád bere jako otázku národní bezpečnosti, takže úřady v USA, Evropě i Číně budou mít na obchod své názory, každý ve svém čase.
A do toho všeho člověk, na kterého Qualcomm sází. Jim Keller má skvělý životopis, jenže ke konferenci v Intelu nastoupil v roce 2018 a odešel v roce 2020 dřív, než cokoli z jeho práce zamířilo na trh. Jeho jméno stojí na návrzích, které uspěly až poté, co odešel jinam. Jestli ho platby vázané na výsledky udrží u Qualcommu po celý vývojový cyklus Dragonfly, na to cena obchodu odpověď nedává.
Zdroje: tomshardware.com a medium.com
