Arthur Mensch, spoluzakladatel a šéf francouzské společnosti Mistral, hodil do ringu návrh, který v technologickém světě rozhodně nezůstal bez povšimnutí. Všechny firmy nabízející AI modely v Evropě by měly odvádět poplatek z příjmů za to, že při trénování svých systémů využívají obsah volně dostupný online. Tedy i díla evropských tvůrců, novinářů, spisovatelů nebo hudebníků. Mensch svůj záměr popsal v komentáři pro magazín Financial Times.
Co přesně Mistral navrhuje?
Situace s autorskými právy v oblasti umělé inteligence se táhne jako žvýkačka. Velké americké a čínské technologické společnosti trénují své modely v prostředí, kde autorský zákon buď neexistuje, nebo se striktně nevymáhá. Evropské firmy jako Mistral naproti tomu operují v roztříštěném právním prostředí, které jim komplikuje život i byznys.
Stávající systém "opt-out", tedy možnost tvůrců zakázat použití svého obsahu pro trénování AI, v praxi nefunguje. Chráněná díla se nekontrolovaně šíří po internetu a žádný mechanismus to nedokáže spolehlivě zastavit. Výsledek? Tvůrci zuby nehty brání svou existenci a AI firmy přitom právně tápají. Všichni jsou nespokojení,protože tyto předpisy neslouží nikomu.
Návrh je ve své podstatě překvapivě jednoduchý. Poplatek odvozený od příjmů by platily všechny komerční subjekty, které v Evropě nabízejí AI modely, bez ohledu na to, odkud pocházejí. Americké firmy jako OpenAI nebo Google by tedy nebyly ušetřeny. Menschovi jde o to srovnat podmínky pro všechny. Výběr by šel do společného evropského fondu, z něhož by se financovala nová tvorba a podpora kulturního sektoru. Ředitelka pro vnější vztahy Mistralu Audrey Herblin-Stoop agentuře AFP upřesnila, že společnost navrhuje sazbu mezi 1 a 1,5 % z příjmů.
Na oplátku by AI firmy získaly něco, po čem touží snad nejvíc: právní jistotu. Poplatek by je chránil před případnými žalobami za využívání obsahu dostupného na webu při trénování modelů. Stávající licenční smlouvy by přitom nezmizely, fond by je jen doplnil.
Kdo z toho bude mít prospěch?
Mistral do celého příběhu vstupuje s hodnými úmysly, ale není tajemstvím, že mu tento návrh hraje do karet. Firma v Evropě investuje 4 miliardy eur do infrastruktury pro trénování modelů na evropské půdě. Silné a spravedlivé zákony by z ní mohly udělat přirozeného vůdce trhu, který pravidla přijal jako první.
Francouzská společnost přitom není bez vlastních problémů. Investigativní portál Mediapart v únoru obvinil Mistral z využívání chráněných děl včetně Harryho Pottera nebo Malého prince při trénování svých modelů. Mistral to tehdy odmítl s tím, že respektuje mechanismy opt-out, ale přiznal, že některá díla jsou natolik rozšířená po internetu, že jejich úplné vyloučení z trénovacích dat je velmi obtížné.
To nezní jako ideální výchozí pozice pro toho, kdo chce ostatním vysvětlovat, jak správně zacházet s autorskými právy. Přesto ale Mensch trefuje citlivou notu.
Evropa zaostává za USA i Čínou
Mensch ve svém textu apeluje na něco hlubšího než jen na byznys. Varuje, že Evropa riskuje, že se stane pouhým konzumentem technologií navržených někde jinde, trénovaných na evropských datech, ale neodráží ani evropské hodnoty, ani jazykovou rozmanitost kontinentu. Evropa skutečně stojí před volbou, která není jen technologická, ale kulturní a politická. Chceme, aby naše literatura, naše novinařina a naše filmy živily modely firem, které za to neplatí nic?
Mensch sám říká, že jeho návrh není finální plán, ale "výchozí bod pro diskusi". Zve tvůrce, držitele práv, politiky i ostatní technologické firmy ke stolu. Pravidla EU z roku 2024 sice vyžadují, aby AI systémy respektovaly autorská práva, ale konkrétní způsob aplikace na generativní AI zůstává otevřenou otázkou. Jestli tento návrh přežije politické procesy v Bruselu, je otázka sama pro sebe.
Další zdoj: aibusiness.com
