Podnikatel pomocí ChatGPT vytvořil první personalizovanou mRNA vakcínu proti rakovině pro svého psa

Paul Conyngham není lékař. Není veterinář ani onkolog. Je to australský technologický podnikatel s 17 lety zkušeností v oblasti strojového učení a analýzy dat. A právě tyto dovednosti mu pomohly udělat něco, co by ještě před pár lety bylo nemožné: vytvořit personalizovanou mRNA vakcínu proti rakovině pro svého psa.

Vše začal v roce 2024, kdy Conynghamově osmileté fence Rosie, kříženici staffordshirského bulteriéra a shar-peje, diagnostikovali rakovinu žírných buněk. Na jedné ze zadních noh jí vyrostly velké nádory. Veterináři byli upřímní: Rosie má před sebou jen pár měsíců. Conyngham ale není typ člověka, který by to jen tak přijal.

Chemoterapie nestačila. Přišel čas na jiný plán

Nejdřív zkusil klasickou cestu. Chemoterapie, operace, tisíce dolarů vynaložených na standardní léčbu. Nádory ale přetrvávaly. Rosie slábla. Situace se zhoršovala. Tehdy Conyngham sáhl po ChatGPT. Zadal chatbotu vše, co věděl o Rosiiině diagnóze, a začal hledat alternativy. ChatGPT mu doporučil imunoterapii a nasměroval ho na Ramaciotti Centre for Genomics na Univerzitě Nového Jižního Walesu (UNSW). "Šel jsem na ChatGPT a sestavil jsem plán, jak to udělat," řekl Conyngham australskému deníku The Australian.

Zaplatil 3 000 dolarů za sekvenování Rosiiiny DNA. Pak se pustil do práce. Genetická data nádoru prohnal různými datovými procesy, aby identifikoval zmutované proteiny. K tomu využil i AlphaFold, nástroj umělé inteligence od Google DeepMind, který analyzuje struktury proteinů a pomáhá odhalit potenciální cíle pro léčbu.

Farmaceutická firma řekla ne. Vědci z UNSW řekli ano

Conyngham brzy identifikoval imunoterapeutický lék, který by mohl Rosii pomoci. Jenže farmaceutická společnost, která ho vyráběla, odmítla přípravek poskytnout. Slepá ulička. Tady vstoupil do hry Pall Thordarson, ředitel RNA Institutu UNSW a průkopník v oblasti nanoléčiv. Vzal Conynghamova data a jeho kód a za méně než dva měsíce vyvinul zcela unikátní mRNA vakcínu šitou přímo na míru Rosiiným nádorům.

"Toto je poprvé, kdy byla personalizovaná vakcína proti rakovině navržena pro psa," prohlásil Thordarson. "Jsme na samé hranici toho, kde se onkologická imunoterapie nachází. A nakonec to využijeme pro pomoc lidem. Co nás Rosie učí, je to, že personalizovaná medicína může být velmi účinná a proveditelná v časově citlivém režimu s mRNA technologií."

Jenže to nebyl konec překážek.

Sto stránek papírování

Než mohla Rosie dostat první injekci, musel Conyngham získat etické schválení pro klinický pokus na zvířeti. A to se ukázalo jako tvrdší oříšek než samotné vytvoření vakcíny. "Byrokracie byla ve skutečnosti těžší než vytvoření vakcíny. Snažil jsem se získat australské etické schválení pro lékový pokus na Rosie," přiznal Conyngham. "Trvalo mi to tři měsíce, každý večer jsem si vyhradil dvě hodiny jen na psaní tohoto stostránkového dokumentu."

Nakonec pomohla Rachel Allavena, profesorka psí imunoterapie na Veterinární fakultě Queenslandské univerzity, která se specializuje na experimentální imunoterapie. Díky ní se proces podařilo dotáhnout do konce. Vakcína pak putovala do její laboratoře v Gattonu. A Conyngham s Rosie absolvovali desetihodinovou cestu autem, aby tam dorazili.

Průběh terapie

V prosinci 2024 dostala Rosie první injekci. V únoru 2025 přišel posilovač. Výsledky šokovaly i samotné vědce. Nádor na Rosiiině noze, který byl původně velký jako tenisový míček, se zmenšil na polovinu. Srst se jí začala lesknout. Vrátila se jí energie a radost ze života. "V prosinci měla málo energie, protože nádory ji velmi zatěžovaly," vzpomíná Conyngham. "Šest týdnů po léčbě jsem byl v psím parku, když zahlédla králíka a přeskočila plot, aby ho honila. Neklamu se, že je to vyléčení, ale věřím, že tato léčba Rosii výrazně prodloužila život a zlepšila jeho kvalitu."

Thordarson na sociální síti X poznamenal, že Rosiin příběh ukazuje, jak technologie může zpřístupnit proces navrhování vakcín proti rakovině širšímu okruhu lidí. Zároveň ale upozornil, že ne všechny nádory na léčbu zareagovaly. Conyngham proto pracuje na druhé vakcíně, která by cílila na odolnější ložisko.

Pokud to funguje u psa, proč ne u lidí?

Asociovaný profesor Martin Smith z UNSW, který Conynghamovu žádost o sekvenování DNA zpočátku považoval za trochu neobvyklou, teď vidí věc jinak. "Dostáváme různé podivné dotazy a tento přišel od soukromé osoby, která chtěla sekvenovat svého psa," řekl Smith. "Sekvenování DNA je způsob, jak profilovat nádor a identifikovat mutace, které by mohly způsobovat onemocnění."

A pak přidal otázku, která visí ve vzduchu: "Pokud to dokážeme udělat pro psa, proč to nerozšíříme na všechny lidi s rakovinou? Dává to naději mnoha lidem a je to něco, co se zde snažíme aktivně rozvíjet." Matt Shumer, spoluzakladatel a šéf OthersideAI, to na síti X okomentoval trefně: "To je přesně to, co mám na mysli, když říkám, že svět se brzy stane velmi podivným místem. Čekejte více takových příběhů, každý znějící stále šíleněji."

A víte co? Možná má pravdu. Rosie je živým důkazem, že hranice mezi tím, co je možné a co ne, se právě teď posouvá rychleji, než si většina z nás dokáže představit. Personalizovaná medicína poháněná umělou inteligencí přestává být hudbou budoucnosti. Pro jednu fenku ze Sydney už je přítomností.