Společnost OpenAI má za sebou nejlepší čtvrtletí ve své historii. Tedy alespoň co se tržeb týče. Od července do září utržila zhruba 10 miliard dolarů, o polovinu víc než v předchozích třech měsících. Pod čarou ale zůstává stejně nepříjemné číslo jako dřív. Provozní ztráta se vyšplhala téměř na 11 miliard dolarů a firma, tak dál prodělává víc peněz, než stihne vydělat.
Čísla OpenAI v úterý ukázala investorům a jako první o nich informoval deník The Wall Street Journal, který do podkladů nahlédl. Nejde o auditované výsledky. OpenAI se zatím na burze neobchoduje a své hospodaření zveřejňovat nemusí, takže veřejnost zná jen to, co firma sama sdělila svým podílníkům.
Tržby letí nahoru, ale ztráta taky
Ve druhém čtvrtletí měla firma tržby necelých sedm miliard dolarů a oproti začátku roku si polepšila jen o 18 procent. Teď růst výrazně zrychlil. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se čtvrtletní tržby téměř ztrojnásobily. Kdyby OpenAI navyšovala tržby stejným tempem jako na konci září po celý rok, dostala by se přibližně na 50 miliard dolarů ročně.
S rostoucími tržbami ovšem rostou i náklady. Upravená provozní ztráta se zvýšila z asi 10,1 miliardy na 10,9 miliardy dolarů. Firma se přitom může pochlubit zlepšenou provozní marží, která se posunula z minus 150 procent na minus 109 procent. V praxi to pořád znamená, že na každém utrženém dolaru OpenAI prodělá zhruba dolar a deset centů.
Peníze směřují hlavně na výpočetní výkon, datová centra, výzkum a platy vývojářů. Zlepšená marže naznačuje, že firma začíná hospodařit o něco efektivněji. Jenže ztráta v absolutních číslech dál roste a z dostupných údajů nevyplývá, že by náklady začaly za tržbami zaostávat.
Co táhne OpenAI nahoru
Za prudkým růstem podle dostupných informací stojí hned několik věcí. OpenAI zpřísnila ceny, vylepšila své modely a zákazníky lákala na cílené slevy. Mnohem víc se taky zaměřila na firemní klientelu a na AI agenty, kteří zvládnou samostatně dokončit úkoly složené z více kroků. Firemní zákazníci platí víc a pravidelněji než běžní uživatelé, a proto je o ně mezi technologickými společnostmi velký zájem.
Tyto důvody ale nikdo nezávisle neověřil a jde spíš o vysvětlení, se kterým přišla sama firma. OpenAI soupeří s Googlem, Microsoftem, Amazonem, Metou, Anthropicem i s rostoucím počtem vývojářů otevřených modelů. Obrovská základna uživatelů ChatGPT je pro firmu velkou výhodou. Zatím ale není jasné, jestli ji dokáže přetavit v pevnou pozici mezi firemními zákazníky, kde se točí nejvíc peněz.
Anthropic vydělává víc a prodělává méně
Výsledky OpenAI vyznívají o to hůř, že její největší konkurent vykázal mnohem lepší čísla. Anthropic, který vyvíjí modely Claude, utržil ve třetím čtvrtletí přibližně 17 miliard dolarů, tedy zhruba o 70 procent víc než OpenAI. Jeho provozní ztráta přitom činila necelých 600 milionů dolarů, což je zlomek toho, o co přišel tvůrce ChatGPT.
Anthropic svá čísla zveřejnil v dokumentech, které předložil americké Komisi pro cenné papíry v rámci příprav na vstup na burzu. Mají proto větší váhu než údaje, které OpenAI sdílela jen se svými investory. Přímé srovnání má ale jeden háček. Anthropic do svých tržeb započítává i prodeje přes cloudové partnery, zatímco OpenAI u některých takových obchodů vykazuje jen svůj podíl. Rozdíl mezi oběma firmami tak může být ve skutečnosti menší, nebo naopak větší, podle toho, jakou metodu výpočtu člověk použije.
Investoři teď hospodaření firem kolem umělé inteligence sledují mnohem bedlivěji než dřív. Anthropic se chystá na burzu s oceněním až kolem 1,4 bilionu dolarů a bude první z velkých vývojářů jazykových modelů, který na akciový trh vstoupí. Trh jeho debut bere jako měřítko toho, jak dlouho ještě vydrží horečné utrácení za AI, které dnes pohání americkou ekonomiku.
Firma chce prodat 825 milionů akcií za 70 až 78 dolarů za kus a obchodovat se s nimi bude pod zkratkou ANT. Sedm technologických firem, mezi nimi Google, Nvidia, AMD a Microsoft, se dohodlo, že v samostatném soukromém úpisu koupí akcie bez hlasovacích práv za 26 miliard dolarů. Všechny do Anthropicu buď investovaly, nebo mu dodávají výpočetní výkon. Dříve se přitom čekalo, že firma získá až 100 miliard dolarů, což by z jejího vstupu na burzu udělalo největší úpis v historii.
Art Hogan, hlavní tržní stratég společnosti B. Riley Wealth Management, vidí vstup Anthropicu na burzu jako další kapitolu obav, kolik budování AI stojí a kdo ho zaplatí. Podle něj ale investoři už tři roky touží mít v portfoliu tři velké firmy. Jako první jmenuje SpaceX, po něm Anthropic a možná už příští rok přijde na řadu i OpenAI.
Zdroje: wsj.com, euronews.com a finance.yahoo.com



