Nvidia oznámila, že firma SpaceXAI, vyvíjející umělou inteligenci pod křídly Muskovy raketové společnosti, nasadí nové procesory Vera pro další generaci agentních aplikací. Stejná firma chce přitom na hardwaru Nvidie postavit něco, co dosud nikdo nezkusil, konkrétně datové centrum obíhající Zemi. První satelit se jmenuje Starmind AI1 a podle plánů ponese kompletní výpočetní skříň, jakou běžně najdete v halách pozemních serverových center.
Procesor pomůže přímo AI agentům
Nvidia představuje Veru jako první procesor navržený přímo pro AI agenty. Rozdíl proti běžnému chápání umělé inteligence spočívá v procesech mezi jednotlivými voláními modelu. Agent musí spouštět kód, využívat nástroje, zpracovávat data, spouštět simulace a koordinovat úlohy. Tuto práci odvádí procesor, nikoliv grafická karta, což dosud představovalo omezení. Grafické čipy pak zbytečně čekaly, než procesor data zpracuje.
Vera nabízí 88 vlastních jader Olympus, technologii Spatial Multithreading a paměť LPDDR5X s propustností až 1,2 TB za sekundu. Nvidia slibuje, že u agentních úloh, učení s odměnou a zpracování dat bude dokončování práce až 1,8krát rychlejší než u procesorů architektury x86.
Vera podle prezidenta SpaceXAI Mike Nicolls dodá výkon a paměťovou propustnost pro obrovské objemy orchestrace, kódu i dat, zatímco grafické karty budou dělat to, v čem vynikají. Výsledkem má být efektivnější využití každého wattu. Ian Buck, který v Nvidii vede divizi pro hyperscale a vysokovýkonné výpočty, dodal, že agentní umělá inteligence potřebuje počítač navržený nikoliv pro generování odpovědí, ale pro samotné konání.
SpaceX, in partnership with Nvidia, has designed a space-optimized Vera Rubin NVL72 system for launch to orbit in Q4 next year, with significant scale in 2028 https://t.co/qdDq8YBkzl
— Elon Musk (@elonmusk) August 24, 2026
Gigawatty na Zemi i na orbitě
Vera patří do platformy Vera Rubin. Nvidia ji navrhla jako ucelenou architekturu, která kombinuje výpočetní část, propojení NVLink, ethernetové sítě Spectrum-X, datové procesory BlueField a vlastní software. Cílem je snížit cenu za token a vytěžit maximum z každé investované megawatthodiny.
SpaceXAI na této architektuře staví infrastrukturu pro chatbota Grok a cílem je výpočetní kapacita v řádu gigawattů. Vera Rubin plánuje využít také mimo pozemní datová centra. Ve vesmíru platí jiná pravidla pro napájení, odvod tepla, přenosovou kapacitu, spolehlivost i fyzické uspořádání celé sestavy. Nvidia a SpaceXAI teď pracují na tom, aby stejná architektura a stejný software fungovaly i v prostředí, kde nikdo nemůže vyměnit vadný modul.
Starmind AI1: skříň s 72 grafickými čipy
Konkrétní parametry prvního satelitu už jsou venku. SpaceX a Nvidia společně vyvíjejí výpočetní část družice Starmind AI1, která má být první z plánované soustavy orbitálních datových center. Každý satelit ponese grafické čipy Rubin a procesory Vera, přičemž modul Space-1 Vera Rubin má nabídnout až pětadvacetkrát vyšší výkon při zpracování AI úloh než čip H100. Družice AI1 má rozvinout solární panely o rozpětí 75 metrů a chladicí panely dlouhé 30 metrů. Špičkový výkon dosáhne přibližně 250 kilowattů, průměrně 175 kilowattů, což vystačí na plnou skříň Vera Rubin NVL72 se 72 grafickými čipy.
Jinými slovy jde o kus pozemního datového centra vystřelený na oběžnou dráhu, se slunečními panely velikosti fotbalového hřiště po délce a s obřími chladiči místo ventilátorů.
Časový plán je ambiciózní i podle standardů Elona Muska. Testování prototypu má proběhnout na začátku roku 2027. Pokud vývoj nenabere zpoždění, sériová výroba se rozjede později téhož roku v novém závodě s názvem Gigasat a komerční starty ve větším počtu firma míří na poslední kvartál 2027 a dál. První družice se tedy mají dostat na orbitu do konce roku 2027 a projekt se má výrazně rozšířit v následujícím roce.
Fabrika v Texasu a žádost o milion satelitů
Výrobní kapacity vznikají v Texasu. Satelitní závod v Bastropu se rozkládá na zhruba čtyřech kilometrech čtverečních, a firma čeká, že tam smysluplné objemy výroby rozjede do konce roku 2027. To se přesně potkává s termínem prvních startů AI1.
Rozsah, o kterém SpaceX mluví s americkými úřady, je ještě větší. Firma požádala Federální komunikační komisi o povolení vypustit v budoucnu až milion satelitů schopných zpracovávat výpočty pro umělou inteligenci. Komise schválila úvodní žádost, o celém rozsahu nasazení ale zatím nerozhodla.
SpaceX prodává orbitální řešení jako způsob, jak obejít energetická omezení, která čím dál víc brzdí tempo výstavby datových center na Zemi. Ve vesmíru je slunce v podstatě neomezené, místa dost a nikdo se tam nepře o půdu, elektřinu a vodu. Kritických otázek přesto zůstává hodně. Cena datových center na orbitě je velká neznámá. Náklady na vynesení techniky, její servis, zvládání napájení a odvodu tepla i přenosová kapacita vyvolávají pochybnosti, jestli vesmírné servery vůbec můžou konkurovat těm postaveným na zemi.
Nvidia je hlavním dodavatelem pro SpaceX
Musk na srpnové výsledkové konferenci mluvil o vztahu s Nvidií. Architekturu Vera Rubin označil za to nejlepší, co dnes na trhu najdete, a dodal, že SpaceX sází exkluzivně na Nvidii. Společnost potvrdila, že si ji vybrala jako výhradního technologického dodavatele pro svou orbitální AI infrastrukturu.
Konkurence to pocítila okamžitě. AMD na začátku srpna vykázala nejlepší kvartál ve své historii s rekordními příjmy 11,5 miliardy dolarů, což představovalo meziroční nárůst o polovinu. Její akcie přesto po zveřejnění výsledků propadly o více než 14 procent, protože oznámení o exkluzivitě pro SpaceX celý úspěch zcela zastínilo.
Vazba mezi oběma firmami navíc funguje obousměrně. Podle hlášení zveřejněného 14. srpna drží Nvidia zhruba 123 milionů akcií SpaceX třídy A, což odpovídá podílu v hodnotě přibližně 21 miliard dolarů podle cen z konce června. Historie partnerství sahá k dřívější investici Nvidie do xAI, kterou SpaceX později převzala výměnou za vlastní akcie. Nvidia je tak zároveň velkým dodavatelem SpaceX a jedním z jejích největších akcionářů.
Zdroje: nvidia.com, finance.yahoo.com a xtb.com
