Nizozemská vláda přišla s plánem, který sledují státy po celém světě. V rámci úsporného programu postaveného na umělé inteligenci chce zrušit 25 000 míst ve státní správě a ročně tak ušetřit 3,5 miliardy eur.
Důvod, proč Haag sahá k tak razantnímu kroku, ukazují čísla z posledních let. Na konci roku 2025 pracovalo pro nizozemský stát rekordních 160 000 úředníků, což je o 41 procent více než v roce 2018. Stalo se tak přesto, že předchozí vlády opakovaně slibovaly jejich počet snížit. Plánovaný škrt znamená zhruba každé šesté místo a podle zpravodajského webu DutchNews půjde do roku 2035 o pokles o 16 procent.
Za plánem stojí státní tajemník Eric van der Burg, který má na starosti efektivní fungování státu. Nemůžeme dál dělat všechno tak, jako doposud, prohlásil. Vláda podle něj proto udělá těžká rozhodnutí, aby stát skutečně fungoval jednodušeji, chytřeji a s menším počtem lidí.
Peníze přitom Nizozemsko netlačí tolik jako jiné země. Schodek státního rozpočtu ve výši 1,8 procenta patří k nejnižším v celé Evropské unii. Jenže v zemi, která si zakládá na šetrném hospodaření, budí obavy i takové číslo a hlavně jeho dlouhodobý výhled.
Úspory poběží postupně až do roku 2035
Vláda chce do roku 2027 ušetřit 900 milionů eur ročně a od roku 2035 už 3,5 miliardy. Tomu podle vládního prohlášení odpovídá zhruba 25 000 pracovních míst rozložených do několika let. Číslo ale ještě není konečné, protože jde o odhad a vláda zatím neuvedla, kolik z těchto míst má nahradit právě umělá inteligence. Podle nizozemské veřejnoprávní stanice NOS van der Burg zatím neřekl ani to, kolik lidí musí odejít z jednotlivých ministerstev.
Jisté je, že škrty nedopadnou na všechny stejně. Policie a armáda mají výjimku. Nejvíc to naopak odnesou ministerstva, inspekce a výkonné agentury, kde by podle dopisu, který van der Burg poslal parlamentu, mohly některé odbory přicházet o 45 nebo dokonce 60 procent lidí.
Kde se má najednou vzít práce pro o tolik méně lidí? Vláda spoléhá na dvě věci. První je škrtání zbytečných pravidel. Hlavní program, který má každý rok zrušit 500 nepotřebných nebo přehnaně složitých předpisů, má podle van der Burga celý státní aparát výrazně zjednodušit a snížit potřebu dalších zaměstnanců.
AI s evropskou nálepkou
Druhou oporou jsou technologie. Různé projekty s umělou inteligencí už v posledních letech běží v několika částech státní správy a vláda je chce rozšířit, aby úředníci zvládli více práce. Jako příklad van der Burg uvedl kontrolu daňových přiznání pomocí digitálních systémů. Ušetřit chce i sjednocením počítačových systémů napříč úřady. Podrobnosti zatím chybí a konkrétní plán, jak umělou inteligenci nasadit, představí kabinet začátkem příštího roku.
Tlak přichází i z parlamentu. Van der Burg připomněl sérii doporučujících usnesení, ve kterých poslanci vyzývají vládu, aby díky umělé inteligenci zvýšila produktivitu státní správy o 20 procent.
Plán má i jednu méně viditelnou stránku. Vláda chce co nejvíc spolupracovat s nizozemskými a evropskými dodavateli, aby se nestala závislou na technologiích ze zemí mimo Evropu.
Otazníky ale zůstávají. Není jasné, jestli půjde část práce zautomatizovat, aniž by lidé na úřadech dostávali horší služby. Nizozemsko také není jediné, které se touto cestou vydává. Na umělou inteligenci při snižování počtu zaměstnanců stále častěji spoléhají i firmy. Microsoft nedávno nabídl odstupné zhruba 60 000 lidem a Deutsche Telekom chce díky ní do roku 2030 ušetřit asi 2,5 miliardy eur.
Zdroje: thestar.com, bloomberg.com a theprint.in
