Na velikosti záleží: Nejstrašidelnější most v Texasu
V Texasu existuje více než jeden most, který může být obzvláště problematický pro ty, kteří trpí gephyrofobií - strachem z mostů.
Železniční most přes Pecos vám ze správného úhlu pohledu určitě může nahnat husí kůži. Harbor Bridge v Corpus Christi vás může zastavit, pokud vás nahoře zastihnout vnější pásma tropické bouře. Některé z těch pětipodlažních křižovatek v Dallasu a Houstonu mohou způsobit palpitaci nebo dvě, ale podle mého názoru je nejstrašidelnějším mostem v Texasu Rainbow Bridge přes řeku Neches mezi Port Arthur a Orange na texaské dálnici 73.
Nabízí trojitou hrozbu: Vidíte ho přicházet už z velké dálky. Má strmý vzestup i sestup. A tyčí se děsivě vysoko nad vodou. To jsou věci, kterých se gephyrofobici nejvíce bojí.
Rainbow Bridge je dnes dost strašidelný se svými dvěma pruhy jednosměrného provozu směrem na jih (nedaleký Veterans' Memorial Bridge, postavený v roce 1991, nyní obstarává provoz směrem na sever). Ale kdysi to bylo mnohem horší. Po mnoho desetiletí museli řidiči snášet dva úzké pruhy, které nesly auta i osmnáctikolové kamiony v obou směrech. Když jste dorazili blízko vrcholu mostu, viděli jste ve dne pouze oblohu a v noci hvězdy. Prostě jste museli věřit, že tam na vás bude čekat vozovka, když překonáte vrchol. To stačilo k tomu, aby někteří lidé raději udělali objížďku 30 mil (48 km), jen aby se vyhnuli stresu.
Zdá se divné, že most s tak pěkným jménem může způsobovat takový strach. Místní učitelé autoškoly často nechávali studenty jet přes ten most v jejich první den výuky. Věřili, že nejlepší způsob, jak překonat strach, je postavit se mu čelem - přímo a okamžitě.
Když byl dokončen v roce 1938, byl nejvyšší v Texasu a mezi nejvyššími v Americe, v podstatě vysoký jako 20 pater. Původně se nazýval Neches River Bridge nebo Port Arthur-Orange Bridge.
Kdysi jsem věřil, že jméno Rainbow Bridge pocházelo ze severské mytologie, kde duhový most zvaný Bifrost spojuje nebe a zemi. Ale ne. V roce 1957 uspořádal North Port Arthur Lions Club soutěž o pojmenování a šestiletá Christy McClintock podala vítězný návrh. Řekla, že most vypadá jako mechanická duha. A opravdu vypadá. Pokud tam někdy budete směrem k západu slunce a uvidíte ho osvětleného v těch růžových odstínech večera, opravdu vypadá jako ocelová duha. Christy dostala jako cenu spořicí dluhopis za 50 dolarů. Dnes to nezní jako moc, ale v roce 1957 jste za to mohli koupit 200 hamburgerů z Whataburgeru.
Proč byl most postaven tak vysoký, se 177 stopami vertikální světlosti v té deltové oblasti? Nuže, byl tam důležitý lodní kanál a chtěli, aby nejvyšší loď v tehdejším námořnictvu, USS Patoka, mohla snadno proplout pod ním a táhnout při tom vzducholoď.
Rainbow Bridge byl víc než inženýrský zázrak. Byl také magnetem pro teenagery v noci, kdy místní středoškoláci lezli nahoru do lávek. Jeden z těch studentů, jak se vypráví, tam nahoře vysoko nad měsícem osvětlenými vodami řeky Neches sedával a zpíval ve svém vášnivě drsném stylu. Určitě jste o ní slyšeli. Janis Joplin? Její životopisec Myra Friedman řekla, že tam zpívala pod velkou texaskou oblohou a "scorch the stars" (spálila hvězdy). Ale to je úplně jiný příběh. Dávám vám jen zkrácenou verzi.
Nejvyšší loď námořnictva nikdy pod Rainbow Bridge neplula. Škoda. Trochu jako by si nevěsta naplánovala perfektní svatbu a pak se ženich neukázal.
