Americký soud poprvé poslal do vězení člověka, který k podvodu na hudebních službách využil umělou inteligenci. Čtyřiapadesátiletý Michael Smith z města Cornelius v Severní Karolíně si odsedí 18 měsíců. Roky nechával generovat statisíce skladeb a pak si je přehrával přes armádu falešných účtů. Na autorských odměnách tak vydělal přes osm milionů dolarů, tedy zhruba 190 milionů korun.
Rozsudek vynesl v úterý federální soudce John G. Koeltl na Manhattanu. Newyorská prokuratura případ označuje za vůbec první trestní stíhání podvodu se streamováním hudby, při kterém hrála hlavní roli umělá inteligence.
Jak funguje peněžní kasička streamovacích služeb
Abychom pochopili, co Smith dělal, je potřeba vědět, jak služby typu Spotify, Apple Music, Amazon Music nebo YouTube Music platí umělcům. Pokaždé, když si někdo pustí písničku, mají skladatel, interpret a případně další majitelé práv nárok na malou částku. Peníze se ale nerozdělují z bezedné studny. Služby je vyplácejí ze společného balíku podle toho, kolik přehrání která skladba nasbírala.
Každé falešné přehrání tedy znamená, že skuteční hudebníci, jejichž písničky poslouchali živí lidé, dostanou o kousek méně. Smith si tenhle mechanismus dobře uvědomoval a postavil na něm byznys.
Tři kroky k osmi milionům
Podvod podle prokurátorů běžel od roku 2017 do roku 2024 a měl jednoduchý postup. Smith nejdřív založil tisíce falešných účtů na hudebních službách. K jejich registraci využíval vymyšlené e-mailové adresy a platební karty, které získal podvodem. V nejlepších časech jich měl v provozu až deset tisíc najednou.
Ve druhém kroku spustil software, který nutil tyhle účty nepřetržitě, ve dne v noci, přehrávat skladby, jež patřily jemu. Třetí krok byl ten nejpříjemnější, Smith inkasoval tantiémy za přehrání, která sám vyrobil.
Na celém plánu byla jedna potíž. Kdyby nechal miliardy přehrání proudit do pár skladeb, systémy hlídající podvody by si ho rychle všimly. Smith byl sám hudebník a měl menší katalog vlastní hudby, ten ale na tak rozsáhlou operaci zdaleka nestačil. Prokurátoři citovali jeho e-mail, v němž psal, že potřebuje rychle obrovské množství písní, aby obešel ochranu proti podvodům. Jinde přiznal, že když jedna skladba nasbírá příliš mnoho přehrání, služba ji stáhne.
Umělá inteligence jako továrna na hity
Řešení našel v umělé inteligenci. Podle obžaloby mu se skladbami pomáhali spolupracovníci, mezi nimi šéf blíže neurčené firmy vyvíjející hudbu pomocí AI a hudební promotér. Díky nim měl Smith k dispozici statisíce uměle vytvořených písní, které nahrával pod vymyšlenými jmény interpretů.
Boti pak přehrávání rozprostírali po celém obřím katalogu. Žádná jednotlivá skladba nevypadala podezřele, dohromady ale vznikly miliardy přehrání. Podle zjištění, o nichž psal Billboard, Smith začínal tím, že uměle zvyšoval poslechovost své vlastní hudby. K hromadné výrobě skladeb pomocí AI přešel až později, když potřeboval podvod rozšířit.
Jak velké rozměry operace měla, ukazuje srovnání, které prokuratura sama zveřejnila. V dubnu 2023 nasbíral kompletní katalog Taylor Swift přes rodinné tarify YouTube Music jen několik milionů přehrání. Smithovy falešné účty využívající stejné tarify ve stejném měsíci přehrály jeho skladby přibližně 81 milionkrát.
Varování přišla už v roce 2019
Podezření se objevila poměrně brzy. Jedna z hudebních služeb už v březnu 2019 upozornila distribuční firmu, se kterou Smith spolupracoval, že u něj vidí známky podvodu. Smith se tehdy služby přímo ozval, všechno popřel a požadoval, aby jeho hudbu vrátila zpátky. Opakovaně tvrdil také to, že jeho skladby nejsou vytvořené umělou inteligencí.
Důležitou roli při odhalení sehrála organizace The MLC, která v USA rozděluje autorské odměny ze streamování. Zatčení a obžaloba přišly v září 2024. Smith tehdy čelil třem těžkým obviněním, mezi nimi praní špinavých peněz, a za každé mu hrozilo až 20 let vězení. Letos v březnu nakonec přiznal vinu v jediném bodě, ve spolčení ke spáchání podvodu, za které zákon umožňuje uložit nejvýš pět let.
Obhajoba chtěla podmínku, žaloba přes čtyři roky
Před vynesením rozsudku se obě strany výrazně rozcházely. Federální pravidla pro ukládání trestů, ze kterých soudci obvykle vycházejí, počítala v jeho případě se 46 až 57 měsíci. Prokurátoři chtěli nejméně 46 měsíců a Smitha popsali jako strůjce propracovaného podvodu, který roky téměř denně odkláněl peníze od poctivých skladatelů. Probační služba doporučila dva roky.
Smithovi právníci naopak žádali, aby jejich klient nešel do vězení vůbec. Tvrdili, že žádný umělec neutrpěl citelnou škodu, protože ztráty se rozpustily mezi miliony autorů v nepatrných částkách. Ještě čtyři dny před vynesením rozsudku poslali soudci dopis, ve kterém se snažili o podmínku. Kritizovali v něm i hudební organizace, které se do případu vložily svými dopisy soudci.
Proti tomu stály hlasy z hudebního průmyslu. Aliance Music Fights Fraud soudu napsala, že trest bude první skutečnou ukázkou toho, co za podvod se streamováním v Americe hrozí. Svůj dopis poslala i asociace skladatelů z Nashvillu.
Soudce: Nejde o AI, ale o falešná přehrání
Soudce Koeltl nakonec zvolil cestu mezi oběma tábory. Vyměřil 18 měsíců vězení, tedy méně než polovinu toho, co požadovala prokuratura. Po propuštění bude Smith ještě dva roky pod dohledem a musí odevzdat státu přes osm milionů dolarů, přesně tolik, kolik obě strany uznaly jako výši škody.
Soudce přitom podle zpráv ze soudní síně zdůraznil, že oběťmi jsou umělci. Zároveň dal jasně najevo, že stát netrestal samotné používání umělé inteligence. Trestné bylo vyrábět falešná přehrání a inkasovat za ně peníze.
Prokuratura přesto v tiskové zprávě s umělou inteligencí pracovala naplno, i když pod novým jménem. Prezident Donald Trump minulý týden podepsal nařízení, podle kterého mají federální úřady místo označení umělá inteligence používat výraz „super intelligence“. Newyorský státní zástupce Jamie McDonald tak prohlásil, že Smith zneužil technologii superinteligence k podvodu a že místo skutečných posluchačů zaplavil hudební služby boty a místo tvořivosti falešnými písněmi.
Smith přitom v hudebním světě nebyl neznámou postavou. V minulosti zasedal v porotě soutěže One Shot na stanici BET, která hledala nové americké rapové talenty. Ve srovnání s Evropou dopadl podobně jako Dán, kterého soud v Aarhusu v roce 2024 poslal na 18 měsíců do vězení za uměle nafouknutá přehrání 689 skladeb. Tomu ale odvolací soud loni trest zvýšil na dva roky, když našel důkazy o ještě rozsáhlejším podvodu.
Zdroje: musicbusinessworldwide.com, billboard.com a forbes.com
