Na první pohled jsou bilance největších amerických technologických společností vzorové. JPMorgan spočítal, že 28 předních firem spojených s umělou inteligencí tvoří polovinu tržní kapitalizace indexu S&P 500, ale nesou jen pět procent jeho celkového čistého dluhu. Microsoft, Amazon, Alphabet, Meta a Apple vypadají jako finančně stabilní pevnosti. Trh to tak čte a analytici to tak prezentují. Jenže tenhle pohled má háček.
Banka pro mezinárodní platby, instituce označovaná jako "centrální banka centrálních bank", zveřejnila v březnu studii, která mění pohled na věc. Velké technologické firmy vydaly v roce 2025 podnikové dluhopisy za 120 miliard dolarů. To je pětinásobek oproti roku 2024. Zároveň přesunuly dalších 120 miliard dolarů mimo svá účetnictví, do takzvaných zvláštních účelových subjektů. Jde o právně samostatné entity, které financují aktiva a přebírají dluhy, aniž by se tyto dluhy objevily ve standardních výkazech.
Výsledkem je 240 miliard dolarů nových půjček od pěti firem za jediný rok. Čistý dluh zůstává papírově nízký, ale celkový dluh roste tempem, které nemá v historii technologického sektoru obdoby.
AI stojí astronomické částky
Pět největších amerických technologických firem plánuje v roce 2026 utratit za infrastrukturu přibližně 660 až 690 miliard dolarů. Meziročně to představuje nárůst o třetinu, přičemž zhruba tři čtvrtiny mají jít přímo na výpočetní kapacity pro umělou inteligenci. Amazon počítá s výdaji přes 200 miliard dolarů. Microsoft s téměř 190 miliardami. Alphabet se pohybuje ve stejném pásmu, Meta plánuje utratit mezi 125 a 145 miliardami. Dohromady jde o přibližně 2,2 procenta celkového amerického HDP, soustředěného do čtyř společností.
Goldman Sachs odhaduje globální roční výdaje na AI infrastrukturu pro rok 2026 na 765 miliard dolarů a předpovídá, že do roku 2031 tato čísla překročí 1,6 bilionu dolarů. Do konce dekády má celkový objem investic do AI infrastruktury dosáhnout 5,2 bilionu dolarů. Ani stovky miliard dolarů ve vlastní hotovosti nestačí tempo pokrýt. Proto dluhopisy, proto zvláštní subjekty, proto se kreditní trhy v posledních měsících otřásají objemy, které dřív vídaly jen jednou za dekádu.
Banky mají přirozený problém. Každá instituce má limity na to, kolik expozice může mít vůči jediné firmě. Když Meta, Alphabet nebo Amazon vydávají dluhopisy v takových objemech, banky se k těmto limitům rychle blíží. A tady vstupují do hry úvěrové deriváty.
Konkrétně swapy úvěrového selhání, anglicky credit default swaps nebo zkráceně CDS. Banka si koupí ochranu proti případnému nesplacení dluhu dané firmy, tím si uvolní prostor ve svém portfoliu a může firmě znovu půjčovat, upisovat její dluhopisy nebo s ní obchodovat další produkty. Derivát je prostě nástroj, který bankám umožňuje dělat byznys i tehdy, když jsou jejich limity jinak naplněné.
Objemy jsou ohromující. Obchodování s CDS vázanými na Microsoft, Amazon a Oracle vyskočilo v prvním čtvrtletí 2026 na 4,6 miliardy dolarů v nominální hodnotě, oproti 759 milionům dolarů ve stejném období loňského roku. Banka of America zaznamenala desetinásobný nárůst měsíčních objemů obchodování s hyperscalerCDS od začátku roku 2025. CDS na Metu, spuštěné teprve v říjnu loňského roku, dosáhla za jediné čtvrtletí objemu přes půl miliardy dolarů.
Hedge fondy vidí příležitost
Poptávka bank po ochraně ženou ceny CDS nahoru. Konkrétně u Mety se pětileté kontrakty obchodují zhruba na úrovni 0,73 procentního bodu ročně. Kdo prodá ochranu na 10 milionů dolarů jistiny, inkasuje 73 tisíc dolarů ročně. Přitom Meta má od S&P Global rating AA- a od Moody's Aa3, to je čtvrtá nejvyšší možná příčka.
Pro srovnání: prodej CDS na průměrný severoamerický investičně-kvalitní index vynese jen 52 tisíc dolarů ročně, přičemž průměrný rating tohoto indexu je o čtyři příčky nižší. Jinými slovy, prodej ochrany na Metu vynáší víc za vyšší kreditní kvalitu. "Je to nejlepší příležitost v AA segmentu úvěrových derivátů za velmi dlouhou dobu," řekl Andrew Weinberg z Saba Capital Management. Trh je, jak on sám říká, neefektivní. A neefektivní trhy přitahují peníze.
Dluh roste, ale nejde o krizi solventnosti
Bylo by snadné z toho udělat katastrofický příběh. Není to tak jednoduché. Microsoft držel na začátku roku 2026 přes 58 miliard dolarů v hotovosti a obchodovatelných cenných papírech. Skupina jako celek sedí na stovkách miliard. Jejich tržby rostou, finanční systém jim ochotně půjčuje a bankéři, správci aktiv i privátní kreditní fondy přiřazují kapitál s plnou důvěrou, že peníze dostanou zpět.
Goldman Sachs navíc poznamenal, že skutečnou brzdou výdajů nebudou peněžní toky ani kapacita bilancí, ale spíše dodavatelský řetězec nebo chuť investorů financovat další rozvoj. Jinak řečeno, tyto firmy mají úvěrový prostor větší, než si většina uvědomuje.
Pokud se v roce 2026 utratí přes 660 miliard dolarů za infrastrukturu a část tohoto financování je strukturovaná přes nástroje, které nejsou vidět v běžných výkazech, pak "nízký dluh" jako headline přestává odrážet skutečnou expozici. Trh si to čím dál víc uvědomuje. Proto rekordní objemy derivátů, proto banky nakupující ochranu, proto hedgeové fondy, které se jim na druhé straně obchodu rády postaví.
Zdroje: ainvest.com, bloomberg.com a finance.yahoo.com
