Volby do dolní sněmovny v Japonsku, které se konaly 8. února 2026, se zapíší do historie nejen svým výsledkem, ale především jako první japonské volby masivně zasažené "AI slopem" – nekvalitním obsahem generovaným umělou inteligencí. Zatímco voliči se stále více obracejí na sociální média pro politické informace, internet se proměnil ve skládku falešných a pochybných zpráv.
Rozsah problému
Dne 30. ledna zveřejnil anonymní účet na platformě X (dříve Twitter) upravené volební vysílání. Video použilo software pro převod textu na video, aby přimělo spolupředsedy strany Yoshihika Nodu a Tetsua Saita k tanci. Přestože úřady příspěvek odstranily do dvaceti čtyř hodin, video zaznamenalo přes 1,6 milionu zhlédnutí. Hlavní vysílatelé o incidentu informovali, čímž se z žertu stala celonárodní debata o falešných zprávách.
Profesor Harumichi Yuasa upozornil, že japonský zákon o veřejných volbách neřeší upravený online obsah. Současné právní prostředky proto zůstávají nejasné pro kandidáty poškozené syntetickými manipulacemi. Francesco Cavalli, spoluzakladatel společnosti Sensity, dodal, že spolehlivá detekce deepfake videí se stává téměř nemožnou.
Co je AI slop a jeho nebezpečnost
Slovník Merriam-Webster vyhlásil "slop" slovem roku 2025. Greg Barlow tento termín popsal jako současně fascinující, otravný a směšný. Japonská média přijala tento výraz pro zachycení neustálého proudu nekvalitního generativního obsahu. Analytici do stejné kategorie řadí deepfake videa, spamové příspěvky chatbotů a syntetické hlasové nahrávky.
Zatímco falešné zprávy tradičně odkazovaly na záměrnou textovou dezinformaci, AI slop rozšiřuje tuto kategorii o působivé audio a video manipulace. Některé volební týmy přitom využívají levné AI animace pro legitimní kampaně, což pro běžné diváky stírá hranici mezi kreativní kampaní a podvodem.
Dopady na gramotnost voličů
Nedávné průzkumy ukazují, že internet v Japonsku předstihl televizi jako hlavní zdroj denních zpráv. Přibližně 24 % respondentů spoléhá na sociální média při získávání titulků. Vysoká závislost na online zdrojích zvyšuje rizika, když falešné zprávy kolují bez kontroly.
Klíčová čísla:
- 46,5 % lidí čte zprávy online denně v roce 2025
- 1,6 milionu zhlédnutí upravené video získalo během 24 hodin
- 24 % voličů spoléhá na sociální média pro politické zprávy
Vzdělávací instituce a nevládní organizace spustily rychlé kurzy o ověřování syntetických médií. Občanští technologové navíc distribuují rozšíření prohlížeče, která označují podezřelé historie nahrávání. Komprimované volební harmonogramy však ponechávají minimální prostor pro rozsáhlé školení.
Algoritmy vs. falešné zprávy
Doporučovací systémy platforem upřednostňují poutavý obsah bez ohledu na pravdivost. Senzační AI slop proto často získává preferenční algoritmické umístění. Algoritmická zaujatost může v kritických okamžicích rozhodování tlačit upravená videa na nerozhodnuté demografické skupiny. Naproti tomu nudné ověřování faktů zřídka vyvolává podobné posílení.
Profesor Shinichi Yamaguchi z Mezinárodní univerzity Japonska v prefektuře Niigata varoval: "Mechanismus, kterým se šíří falešné zprávy, se od předchozích voleb příliš nezměnil. Ale to, co je v těchto volbách rozhodně odlišné, je pokrok technologie generativní AI."
Právní rámec zaostává
Japonský zákon o veřejných volbách předchází sociální platformy o desítky let. Profesor Yuasa tvrdí, že zákonodárci musí upravit zákony, aby kriminalizovali škodlivé syntetické šíření. Parlament se však nesejde před uzavřením hlasování.
Srovnávací modely zahrnují zákon EU o digitálních službách a australský návrh kodexu dezinformací. Singapur navíc vynucuje příkazy k odstranění do několika hodin u ověřené dezinformace. Japonsko místo toho spoléhá na dobrovolné pokyny, které postrádají sankce pro opakované přestupce.
Reakce platforem a možná řešení
Platforma X oznámila odstranění virálního klipu kvůli zavádějícímu obsahu, ale nabídla omezené metriky transparentnosti. TikTok tvrdí, že automatizované klasifikátory detekují deepfake videa během několika minut, což je číslo bez externího ověření. YouTube spoléhá na uživatelské označení a partnerství s ověřovateli faktů. Odborníci prosazují otevřené databáze odstraněných položek pro podporu nezávislých auditů. Kryptografické značky původu by navíc mohly potvrdit autenticitu původního vysílání. Platformy také označují oficiální stranické účty, aby pomohly úsilí o gramotnost voličů.
Yamaguchi nabádá uživatele sociálních médií, aby zachovali skromný postoj při přístupu k informacím. Poznamenává, že ti, kteří mají silnou důvěru ve svou schopnost kriticky myslet, jsou ve skutečnosti náchylnější k falešným informacím. Doporučuje také, aby lidé kontrolovali zdroje informací, včetně toho, zda jsou zdroje původní a zda je materiál napsán anonymními nebo odbornými uživateli. Potvrzení zpravodajských zpráv s více médii také pomáhá potvrdit jejich spolehlivost.
Průzkum jeho týmu z roku 2024 zahrnoval 3 700 lidí napříč generacemi. Zjistil, že 51,5 % lidí věřilo, že falešné zprávy byly pravdivé. Pouze 14,5 % správně rozpoznalo, že zprávy jsou nepravé. Výsledky neukázaly žádný rozdíl v zranitelnosti podle věku. Yamaguchi varoval: "Záplava falešného obsahu, včetně materiálu generovaného AI, by mohla narušit důvěru ve zprávy a zanechat lidi více averzní k informacím obecně. V důsledku toho existují rizika, že lidé budou ovlivněni jednoduchými, silnými zprávami spíše než složitými fakty. To je vážná výzva pro demokracii."
Zdroje: japantimes.co.jp a aicerts.ai
