Pyrotechnik pěkně sedí v bezpečí, na hlavě má brýle pro virtuální realitu a na rukou speciální rukavice. Několik set metrů od něj stojí u podezřelého zařízení humanoidní robot a přesně kopíruje každý pohyb jeho prstů. Přesně takto si práci se zneškodňováním výbušnin představuje mladý startup Minerva Humanoids. Jeho robot Roger vznikl za pět měsíců a firma ho začátkem října poprvé ukázala veřejnosti. Za projektem stojí lidé, kteří humanoidní roboty stavěli pro největší jména v oboru. Vývoj softwaru probíhá v USA, prototypy ale vznikají v Německu. Do firmy poslaly peníze také dva české investiční fondy.
Člověk rozhoduje a AI řídí
Roger není plně samostatný robot. Specialista ho ovládá na dálku a přes jeho kamery vidí v reálném čase, co se kolem stroje děje. Rukavice mu přitom zprostředkují dotek, takže operátor cítí, na co robot svýma rukama sahá. Díky rychlému spojení zopakuje stroj pohyb člověka prakticky okamžitě.
Složité technické procesy za operátora řeší vlastní systém umělé inteligence s názvem Minerva Intelligence. Hlídá rovnováhu, upravuje trasu chůze a pomáhá robotovi vstát, když upadne. Člověk se tak může soustředit pouze na samotnou jemnou práci. Podle firmy se technik naučí ovládat celé tělo robota za méně než pět minut.
Robot se má uplatnit všude tam, kde je práce pro lidi příliš riskantní. Kromě zneškodňování výbušnin jde o manipulaci s jedovatými látkami, zásahy u vysokého napětí, práci na ropných plošinách na moři nebo v rafineriích.
Dlouhá cesta, kterou zná každý pyrotechnik
Pyrotechnici roboty používají už roky. Většinou jde ale o pásová nebo kolová vozidla s jedinou mechanickou paží. Na základní úkony stačí, jenže když je potřeba velká přesnost nebo práce oběma rukama najednou, musí k náloži stejně jít člověk.
Tento problém popisuje Dominic Asquith, veterán britských speciálních jednotek, který v Minervě vede oddělení nebezpečných operací. Podle něj každý pyrotechnik zná tu dlouhou cestu, kdy robot úkol nezvládne a operátor si musí obléct ochranný oblek a sám se vydat k náloži.
Právě tuhle cestu má Roger lidem ušetřit. Zkušený specialista bude dál rozhodovat o každém kroku a řídit práci stejně podrobně, jako kdyby stál přímo na místě. Jen u toho zůstane v bezpečí.
Konkurenční firma L3Harris nabízí pásového robota T7 s jednou paží, který zvládá i schody a operátorovi dává zpětnou vazbu přes dotek. Společnost HDT už v únoru 2025 předvedla britskému ministerstvu obrany verzi tohoto stroje se dvěma pažemi. Minerva proto bude muset ukázat, že kráčející tělo s lidskými proporcemi přinese v praxi něco navíc.
Návrhy a výroba
Minervu založili na konci roku 2025 Sandor Felber a Maurice Rahme. Felber, který firmu vede, se dříve věnoval výzkumu humanoidních robotů v laboratoři umělé inteligence na MIT a pracoval na robotovi Optimus od Tesly. Technický ředitel Rahme strávil šest let v Boston Dynamics, kde patřil mezi hlavní technické vedoucí skladového robota Stretch. Provázel ho od prvních prototypů až po prodej zákazníkům.
Tým postavil hardware od nuly a od první myšlenky k plně funkčnímu chodícímu prototypu se dostal za pět měsíců. Do této doby se vešel návrh, výroba i sestavení Rogera.
Firma sídlí v San Francisku a kanceláře má i v Cambridge ve státě Massachusetts a v německém Sindelfingenu. Software vzniká hlavně v Americe, první prototypy se vyrábějí a skládají v Německu. Do budoucna chce Minerva vyrábět v obou zemích.
Zkoušky u NATO i na letištích
Ještě před oficiálním představením prošel Roger testy v Centru excelence NATO pro likvidaci výbušných zařízení ve slovenském Šamoríně. Firma tam robota předvedla a vystoupila s přednáškou. Úspěšné zkoušky v terénu proběhly také na dvou velkých mezinárodních letištích.
Minerva spolupracuje s Univerzitou umělé inteligence Mohameda bin Zájida a kanadskou University of Waterloo. Společně zkoumají, jak si robot poradí v hustém kouři, v úplné tmě nebo když mu náhle selžou senzory.
Velký prostor vidí firma také v energetice. Podle jejích odhadů zemře každý rok při práci v tomto odvětví po celém světě kolem 7 000 lidí, což je zhruba jeden člověk každých 75 minut.
První zakázky, ale i otázky
Startup ohlásil, že první placené pilotní projekty v energetice a při zneškodňování výbušnin rozjede na podzim 2026. K 12. říjnu ale jejich start firma stále nepotvrdila.
Experti upozorňují, že rozhodující bude praxe. Pyrotechnici budou chtít vědět, jak dobrou zpětnou vazbu rukavice skutečně dávají a jak spolehlivé je spojení. Stejně podstatné je, co se stane, když se zhorší viditelnost nebo vypadne signál. Pokud by bylo nutné pro poškozeného robota dojít osobně, vrátilo by se přesně to riziko, kterému má Roger zabránit. Výsledky zkušebních projektů by proto měly ukázat zejména to, jak často robot technikovi umožní dokončit práci bez nutnosti vstoupit do nebezpečné zóny.
Peníze přišly i z Prahy
Minerva při vstupu na veřejnost oznámila první investiční kolo ve výši zhruba 10 milionů dolarů. Vedl ho americký fond General Catalyst. Hned za ním následuje pražský Credo Ventures, který vydělal například na firmě UiPath a patří mezi první investory do ElevenLabs. Mezi menšími investory je i Hugging Face a další český fond Kaya, který má podíly například v E2B nebo Rohlíku.
Partner fondu Kaya Karel Zheng vysvětlil, proč se do projektu pustili. Plně samostatní humanoidi jsou podle něj ještě roky daleko, dálkové ovládání ale funguje již nyní. Minerva tak může prodávat okamžitě a zároveň sbírat data, která ji k samostatnosti postupně přiblíží. Lidská podoba robota dává smysl i proto, že rafinerie i místa zásahů jsou postavené pro lidi, tedy se žebříky, ventily, dveřmi a běžným nářadím. Pásoví nebo čtyřnozí roboti tam narážejí na svá omezení. Zákazníci v tomto oboru navíc neplatí za levnější práci, ale za to, aby lidé nemuseli riskovat život.
Karel Zheng dodal, že potenciál vidí v tom, že startup začíná v oblasti, kde je problém akutní a ochota platit velké peníze, přičemž odtud se může rozšířit do dalších rizikových odvětví, jako je těžba, obrana nebo krizové řízení. V době, kdy Evropa a NATO řeší vlastní bezpečnostní technologie, bude podle něj důvěryhodný západní dodavatel v tomto oboru velmi cenný.
Zdroje: newsukraine.rbc.ua, therundown.ai a lupa.cz
