Všechno to začalo relativně nenápadně. V roce 2019 Microsoft vložil miliardu dolarů do tehdy málo známého startupu OpenAI. Nikdo tehdy netušil, že tenhle obchod odstartuje největší investiční horečku v dějinách technologií. Dnes se bavíme o sumách, které přesahují HDP mnoha států.
Od miliardy k bilionům
Microsoft tehdy získal něco víc než jen podíl v perspektivní firmě. Stal se výhradním poskytovatelem cloudových služeb pro OpenAI, přičemž jeho celková investice postupně narostla na téměř 14 miliard dolarů. Velká část z toho přišla v podobě kreditů na platformě Azure, ne v hotovosti. Byl to chytrý tah pro obě strany: Microsoft si připsal tržby z cloudu, OpenAI zaplatil svůj největší výdaj.
Jenže časy se mění. OpenAI dnes Microsoftu nabízí jen právo přednostní nabídky a aktivně hledá další partnery. Závislost na jednom dodavateli se prostě nevyplácí, když vaše výpočetní nároky rostou každý měsíc.
Oracle: Z nudné databázové firmy na krále AI infrastruktury
Málokdo čekal, že se Oracle stane jedním z hlavních účastníků tohoto závodu. A přesto se to stalo. V červnu 2025 firma zveřejnila v dokumentech pro americkou Komisi pro cenné papíry smlouvu na 30 miliard dolarů s tehdy nejmenovaným partnerem, který se záhy ukázal být OpenAI. Tato jediná zakázka překonala veškeré cloudové příjmy Oracle za celý předchozí rok.
Pak přišel skutečný šok. V září 2025 Oracle oznámil pětiletou dohodu s OpenAI na 300 miliard dolarů za výpočetní výkon, která má začít platit v roce 2027. Zakladatel Larry Ellison se na chvíli stal nejbohatším člověkem světa. Číslo je tak astronomické, že OpenAI tyto prostředky fakticky ještě nemá. Celá dohoda stojí na víře v obrovský růst obou firem. Odvážná sázka? Bezpochyby.
Nvidia: Čipy jako měna nové ekonomiky
Nvidia vydělává na prodeji grafických procesorů (GPU) tak dobře, že si může dovolit investovat zpátky do svých vlastních zákazníků. A dělá to po svém. V září 2025 koupila 4% podíl v konkurenčním Intelu za 5 miliard dolarů. O týden později oznámila investici 100 miliard dolarů do OpenAI, tentokrát ne v hotovosti, ale přímo v GPU pro datová centra.
Podobnou dohodu uzavřela i s Elonem Muskem a jeho firmou xAI. Vzniká tak zajímavý kruh: Nvidia dodává čipy, čipy jsou vzácné a drahé, a tím pádem si Nvidia udržuje svou dominantní pozici. Zatím to funguje. Ale co se stane, až se momentum zastaví?
Meta, Stargate a závod o gigawatty
Mark Zuckerberg nespí. Meta plánuje utratit 600 miliard dolarů na americkou infrastrukturu do roku 2028. Jen v první polovině roku 2025 firma vydala o 30 miliard více než rok předtím. Část peněz jde do cloudových smluv, třeba do 10miliardové dohody s Google Cloud. Ale ještě víc prostředků spolknou dvě obří datová centra.
Projekt Hyperion v Louisianě na ploše přes 900 hektarů má stát odhadem 10 miliard dolarů a dodat 5 gigawattů výpočetního výkonu. Napájení zajistí místní jaderná elektrárna. Menší centrum Prometheus v Ohiu poběží na zemní plyn a spustí se v letošním roce.
Pak je tu Stargate, projekt oznámený přímo Trumpem dva dny po jeho inauguraci. Společný podnik SoftBank, OpenAI a Oracle má investovat 500 miliard dolarů do americké AI infrastruktury. Sam Altman ho označil za "nejdůležitější projekt této éry". Elon Musk pochyboval o dostupnosti financí hned od začátku. Realita je někde uprostřed: osm datových center v texaském Abilene se staví, dokončení se čeká koncem roku 2026.
700 miliard dolarů jen za rok 2026: Nervozita na Wall Street roste
Čísla z letošních plánů kapitálových výdajů jsou závratná. Amazon hodlá letos utratit přes 200 miliard dolarů (loni to bylo 131 miliard), Google plánuje 175 až 185 miliard (loni 91 miliard) a Meta počítá se 115 až 135 miliardami. Celkem technologičtí obři plánují letos investovat do datových center téměř 700 miliard dolarů.
Investoři z toho nejsou nadšení. Firmy se zadlužují, návratnost investic není jistá a finanční ředitelé po celém Silicon Valley skřípají zuby. Technologičtí šéfové jsou přesvědčeni, že jde o existenční nutnost. Bankéři vidí obrovské riziko. Kdo má pravdu, ukáže čas.
A pak je tu ještě jeden problém, o kterém se moc nemluví. Datové centrum xAI v Tennessee se stalo jedním z největších znečišťovatelů ovzduší v celém okrese. Experti tvrdí, že jeho plynové turbíny porušují zákon o čistém ovzduší. Závod o výpočetní výkon má svou ekologickou cenu, a ta se bude těžko ignorovat.
Nvidia odhaduje, že do konce desetiletí půjde do AI infrastruktury 3 až 4 biliony dolarů. Jestli se tato sázka vyplatí, záleží na jediné věci: zda umělá inteligence skutečně přinese hodnotu, která tyhle astronomické investice ospravedlní.
Zdroje: cryptorank.io a techcrunch.com
