Americké firmy, které stavějí datacentra pro umělou inteligenci, našly nečekaný zdroj elektřiny. Kupují motory z vyřazených letadel, nechávají je předělat na plyn a vyrábějí si s nimi proud. Důvod je, žena připojení k elektrické síti i na nové turbíny se čeká roky a tolik času nikdo z nich nemá. Inženýrské firmy demontují motory ze starých letadel a mění je na stacionární generátory. Velká část těchto strojů leží na leteckých hřbitovech v Sonorské poušti v Arizoně. Provozovatelé datacenter je podle listu skupují tak rychle, jak je stihnou výrobci upravit.
Na síť se čeká sedm let, na motory dva roky
Pro firmy uvízlé ve frontě na elektřinu rozhoduje hlavně to, jak rychle může zdroj začít fungovat. Analytik společnosti Rystad Energy Audun Martinsen to deníku popsal jednoduše, jde o to dostat energii co nejrychleji. S upravenými leteckými motory podle něj může datacentrum běžet zhruba za dva roky.
Pro srovnání, napojit sto megawattů na síť v Severní Virginii, kde stojí obrovské množství datacenter, trvá podle Mezinárodní energetické agentury asi sedm let. S novými plynovými turbínami to není o moc lepší. Manažer firmy Mitsubishi Power, jednoho z největších světových výrobců energetických zařízení, minulý týden agentuře Bloomberg řekl, že většina výrobních kapacit se dostane do provozu až kolem roku 2031.
Zpoždění už některé provozovatele stojí zakázky. Microsoft v říjnu odstoupil od role hlavního zákazníka datacentra firmy Nscale v anglickém Loughtonu. Místní dodavatel elektřiny totiž oznámil, že dostatek energie zajistí nejdříve na začátku či v polovině třicátých let.
Šéf společnosti Apolo Bill Kleyman, která se věnuje infrastruktuře pro umělou inteligenci, popsal deníku změnu myšlení v oboru. Ještě před pár lety by podle něj klasický provozovatel datacentra takový nápad odmítl jako nesmysl. Dnes vývojáři posedle sledují, jak rychle se dostanou k energii, a hledají kreativní cesty.
Začal s tím Musk
Mezi firmami, které už s leteckými motory pracují, je i xAI Elona Muska. Ve státě Mississippi instalovala osm přestavěných turbín, které pomáhají pohánět její datacentrum Colossus 2 v nedalekém Memphisu. Newyorský deník to zjistil ze státních povolení a satelitních snímků. Jednotky dodává firma ProEnergy, která přestavuje motor od General Electric, jaký běžně najdete v letadlech Boeing.
Právě na xAI je dobře vidět, jakou daň za rychlost platí okolí. Povolení umožňují turbínám vypouštět oxid uhelnatý dvakrát rychleji, než je dovoleno u ostatních turbín na místě. Strop pro těkavé organické látky je o čtvrtinu vyšší. Ekologická organizace Southern Environmental Law Center proto napadla schválení, které xAI od úřadů v Mississippi dostala. Tvrdí, že výrobce nedoložil splnění norem pro látky jako formaldehyd, a obviňuje firmu, že podceňuje očekávané emise. Proti starším turbínám se ozývají i místní komunity, podle kterých takový postup podkopává snahu o čistší energii.
V roce 2025 nasadila plynové turbíny také OpenAI na svém prvním areálu projektu Stargate v texaském Abilene. Ten staví denverský startup Crusoe, který se specializuje na datacentra pro umělou inteligenci. V dubnu si u ProEnergy objednal třináct přestavěných jednotek.
Crusoe zkoušel i jinou cestu. Startup Boom Supersonic, který vyvíjí nadzvukový osobní letoun, začal prodávat verzi jeho motoru jako elektrárnu pro datacentra. Crusoe s ním vyjednal obchod na 29 plynových turbín za 1,25 miliardy dolarů, v září ho ale nakonec opustil. Mluvčí firmy tehdy uvedl, že s turbínami dál počítá.
Tlak z Bílého domu i obavy o ovzduší
Na provozovatele tlačí i politika. Prezident Donald Trump vyzývá datacentra, aby si elektřinu vyráběla sama a nespoléhala na síť. V srpnu dokonce prohlásil, že mají povinnost stavět si vlastní zdroje. Svou roli hraje i odpor veřejnosti. Lidem se nelíbí, že datacentra odebírají proud z místních sítí a přispívají k vyšším účtům domácností.
Zásoba vyřazených strojů je přitom obrovská. Americký Úřad pro energetické informace v lednu odhadl, že motory ze čtyř tisíc vyřazených vojenských letounů, které parkují na jediné pouštní základně u Tucsonu, by dokázaly vyrobit 40 tisíc megawattů. To je více, než kolik činí celkový výkon všech elektráren v Arizoně.
Letecké motory mají ovšem své mouchy. Spalují palivo méně efektivně než turbíny navržené přímo pro moderní plynové elektrárny a více znečišťují ovzduší v okolí. Na stejné množství elektřiny jich je potřeba větší množství. Někteří experti proto varují, že půjde spíše o krátkodobé řešení a že otázky účinnosti a dopadu na životní prostředí mohou během roku či dvou výrazně nabrat na váze. Do té doby poslouží datacentrům i motor, který dříve nesl boeing přes oceán.
Zdroje: techcrunch.com, business-standard.com a nytimes.com
