Evropská komise předložila balík nových zákonů, který má Evropě zajistit větší kontrolu nad vlastními technologiemi. Cíl je jasný: omezit závislost na amerických technologických firmách v oblastech cloudu, umělé inteligence a výroby čipů. Návrhy přicházejí v době, kdy transatlantické vztahy zdaleka nejsou bez napětí, a Washington opakovaně kritizoval evropský přístup k americkým technologickým firmám.
Balík tvoří dva hlavní legislativní pilíře. První je takzvaný zákon o rozvoji cloudu a umělé inteligence spolu s aktualizovaným zákonem o čipech, označovaný jako CAIDA. Druhý se týká strategie otevřeného softwaru a digitalizace v energetice. CAIDA si klade za cíl ztrojnásobit kapacitu datových center v Evropě v horizontu pěti až sedmi let. Zároveň zavádí přísná pravidla pro to, kdo může poskytovat cloudové služby státním institucím pro citlivé plány. A právě tady to začíná být cholostivé pro firmy jako Amazon, Microsoft nebo Google.
Návrh pracuje se čtyřmi úrovněmi požadavků na poskytovatele. Ta nejnižší počítá s tím, že datová centra musí stát a fungovat na území Evropy. To většina amerických firem splňuje. Ale čím výš, tím přísnější podmínky, až po plnou kontrolu nad softwarem, vlastnictví a přísnější certifikaci kybernetické bezpečnosti. Pouze jedno procento nejcitlivějších veřejných zakázek, například v oblasti obrany, by vyžadovalo splnění té nejvyšší úrovně.
Proč se Brusel bojí amerického vypínače?
Šéfka evropské digitální agendy Henna Virkkunenová pojmenovala obavu, která v evropských institucích tiše doutná už léta: riziko takzvaného „kill switche". Tedy situace, kdy zahraniční vláda nebo firma na její příkaz jednoduše zablokuje nebo ochromí digitální služby, na nichž závisí nemocnice, energetické sítě nebo státní správa. „Chceme mít jistotu, že v kritických oblastech vždy dokážeme kontrolovat služby i data v Evropě," řekla Virkkunenová novinářům.
K tomu přistupuje konkrétní právní problém. Americký zákon zvaný Cloud Act ukládá americkým poskytovatelům povinnost zpřístupnit data americkým úřadům na vyžádání, a to i tehdy, když jsou data fyzicky uložena na evropských serverech. Pro banky, nemocnice nebo energetické společnosti to představuje nepřijatelné riziko. Brusel proto chce, aby pro citlivé veřejné zakázky byl software i hardware vyroben přímo v Evropské unii.
„Nemůžeme si dovolit záviset na ostatních v technologiích, které udržují naše nemocnice v chodu, stabilizují energetické sítě a zajišťují bezpečnost našich služeb," řekla předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová.
Amazon, Microsoft a Google se přizpůsobují
Tři největší světoví poskytovatelé cloudových služeb, tedy Amazon, Microsoft a Google, drží dohromady přes 60 procent světového trhu. Žádný z nich samozřejmě nechce přijít o lukrativní evropské zakázky, a tak hledají vlastní cesty, jak evropské podmínky splnit.
Microsoft například v rámci svých řešení podporuje projekty jako Bleu, cloudový podnik vlastněný francouzskými firmami Capgemini a Orange, nebo Delos Cloud, dceřinou společnost SAP využívající infrastrukturu Microsoft Azure. Obojí vzniklo jako odpověď na evropské obavy o datovou suverenitu. „Nabízíme bezpečná a suverénní cloudová řešení, která dávají zákazníkům kontrolu, a jsme připraveni pomoci vybudovat silné a globálně propojené prostředí umělé inteligence v Evropě," stojí v prohlášení Microsoftu.
Amazon zase letos spustil cloudovou službu provozovanou výhradně na evropském území, fyzicky i právně oddělenou od zbytku jeho globální infrastruktury. „Evropské organizace si zaslouží přístup k nejlepším dostupným technologiím od důvěryhodných poskytovatelů," uvedl mluvčí cloudové divize AWS.
Nezapomněli ani na čipy
Souběžně s cloudovými pravidly přichází Brusel s aktualizací evropského zákona o čipech. Původní verze z roku 2023 se soustředila především na posílení výrobních kapacit. Nová verze chce podpořit výzkum a podnítit poptávku po čipech vyrobených přímo v Evropě.
Konkrétním nástrojem mají být dlouhodobé kontrakty mezi výrobci a odběrateli, které zaručí stabilní odbyt. Cíl, který si Brusel stanovil, je ambiciózní: do roku 2030 zdvojnásobit evropský podíl na světové produkci čipů na 20 procent. Pandemie covidu a geopolitické napětí posledních let ukázaly, jak křehká může být závislost na dodavatelském řetězci ovládaném Asií.
Datová centra provozovaná na evropských čipech mají navíc získat přednostní přístup k elektrické síti a nižší poplatky za distribuci energie. Schválení výstavby nových center by probíhalo zrychleně.
Co čeká návrhy dál?
Oba balíky teprve čeká dlouhá cesta. Musí projít vyjednáváním s členskými státy Evropské unie a Evropským parlamentem, než se mohou stát závazným právem. Výsledná podoba zákonů se tak může od současných návrhů lišit.
Washington zatím sleduje kroky Bruselu s nelibostí. Američtí diplomaté a vládní představitelé v posledních měsících opakovaně kritizovali evropská pravidla namířená proti americkým technologickým firmám. Brusel to ale tentokrát zřejmě nechce nechat bez odpovědi.
Zdroje: reuters.com a aol.com
