Evropská komise plánuje zásadně přepracovat pravidla ochrany osobních údajů. Informoval o tom web Politico a z argumentů jasně vyplývá, že cílem je usnadnit vývoj umělé inteligence v Evropské unii. Doposud se jedná o největší zásah do GDPR od dob jeho zavedení. Spolu s připravovanými změnami se také otevírá diskuze, zda Evropa pro rozvoj AI nechce obětovat až příliš velký kus soukromí svých obyvatel.
Co přesně plánuje Evropská komise změnit
Základem připravovaných změn je balíček uprav Digital Omnibus. Ten má být představen 19. listopadu a má AI firmám umožnit volnější nakládaní s doposud chráněnými osobními daty při vývoji umělé inteligence. Nový návrh proto počítá s tím, že společnosti získají přístup k údajům, které dříve nebyly přístupné, jako jsou informace o náboženství, politických názorech, zdraví nebo etnickém původu. Tento posun má vývoj podstatně usnadnit.
Mimo jiné by se měla uvolnit také pravidla týkající se souborů cookie. Weby nebo aplikace by tak mohly získat širší právní oporu pro sledování chování svých uživatelů, a to i bez jejich výslovného souhlasu.
Snaha dohnat AI lídry
V loňském roce představila Evropská unie Akt o umělé inteligenci, který je postupně přijímán členskými státy. Ten hodnotí rizika AI a snaží se určovat, co je při vývoji přípustné a co ne. Paradoxně se však ukázalo, že tento akt není pro vývojářské firmy překážkou. Mnohem více situaci v Evropě komplikuje legislativa spojená právě s GDPR. Ta totiž vytyčuje značná omezení, jaká data lze sbírat a používat k trénování modelů.
Pokud proto podle autorů balíčku Digital Omnibus chceme dohnat AI lídry jako Spojené státy americké nebo Čínu, kteří nepracují s takto silným omezením osobních dat, je třeba udělat zásadní změny v tom, jak na ochranu osobních údajů nahlížíme. Brusel tak nyní hledá způsob, jak dále chránit soukromí lidí, ale současně uvolnit cestu technologickému pokroku.
Kritika navrhovaných změn
Kritika připravovaných změn na sebe však nenechala dlouho čekat. Navrhované úpravy totiž vyvolávají obavy jak mezi politiky, tak skupinami na ochranu soukromí. Například rakouská skupina na ochranu soukromí NOYB ve svém prohlášení uvedla, že chystané změny se dotknou celé řady článků GDPR a situaci přirovnali ke „smrti tisíci řezy“. Podle nich se navíc jedná o masivní zásah do ochrany občanů Evropské unie, a to pouhých 10 let po zavedení GDPR.
European Digital Rights, sdružení organizací zabývajících se občanskými a lidskými právy v celé Evropě, současně kritizuje změny v cookie souborech. Podle nich totiž Evropská unie naprosto přestane chránit to, co se děje v našich telefonech nebo počítačích.
Podle odborníků by zkrátka technologický růst neměl probíhat na úkor občanů a ohrožovat jejich základní práva. Už nyní proti návrhu vystoupily státy jako Rakousko nebo Estonsko a je jasné, že bouřlivá diskuze bude nadále pokračovat.
Evropa na křižovatce
Finální návrh balíčku Digital Omnibus představí Evropská komise 19. listopadu. Poté začne vyjednávání s členskými státy a Evropským parlamentem. Už nyní je však podle prvních ohlasů jisté, že půjde o zdlouhavé schvalování. Zatímco jedna část politiků je totiž pro plnou podporu rozvoje umělé inteligence, druhá část nesouhlasí s oslabením GDPR. Finální verdikt tak ukáže, zda je pro Evropu prioritou technologický pokrok, nebo ochrana soukromí.
Zdroj: Politico, Reuters, The Brussel Times, Datamation, TechRadar
