Amodei o odporu proti AI: Není to o strašení, ale o tom, že nám lidé nevěří

Šéf Anthropiku Dario Amodei během víkendu udělal něco, co obvykle nedělá. Napsal dlouhou odpověď na síti X a pustil se do investora Gavina Bakera, který mu vyčítá, že svými vyjádřeními o rizicích umělé inteligence sám pomohl vytvořit vlnu odporu proti celému oboru. Amodei to odmítl a nabídl vlastní vysvětlení, proč veřejnost technologické firmy nemusí. Podle něj jde o důvěru, která se rozpadala desítky let, a AI je jen její poslední kapitolou.

Celý spor odstartoval úryvek z podcastu All-In. Baker v něm zopakoval informaci z druhé ruky, podle které měl Amodei někde v soukromí prohlásit, že se Anthropic jednou může stát jedinou soukromou firmou na světě. Výzkumník Anthropiku Sholto Douglas se ozval obratem a označil to za nepravdu, kterou si někdo vymyslel, protože se hodí do vyprávění, jemuž chce část Silicon Valley věřit. Baker opravu přijal a přiznal, že Amodei nic takového neřekl.

Tím ale diskuse neskončila, jen se posunula k podstatnějšímu tématu. Baker napsal, že důvod, proč tomu mnoho lidí uvěřilo, je jednoduchý. Ta historka podle něj dobře pasuje k tomu, jak Amodei o umělé inteligenci mluví veřejně.

Baker svůj postoj shrnul dost tvrdě. Amodeiho snahy o zpřísnění pravidel pro AI podle něj politicky neuspěly a jeho varování teď dávají munici lidem, kteří ve Spojených státech blokují stavbu datových center. Napsal, že Amodei ten spor prohrál, protože jeho vyjadřování nikam nevedlo.

K tomu přidal svou vlastní představu bezpečné budoucnosti. Chce, aby modelů umělé inteligence existovalo co nejvíc a soupeřily mezi sebou. Podle něj tím roste šance, že aspoň jeden bude sdílet hodnoty obyčejného člověka. Doufat, že se nějaká absolutní moc bude o lidstvo starat, dokud bude dost osvícená, historicky nikdy nedopadlo dobře, napsal.

Completely false.

I like Gavin's takes, but whoever he heard this from is lying so that it fits the narrative some people so desperately want you to believe.

The same people will try to convince you Anthropic has no moat, and a sentence later that it might become so powerful… https://t.co/W0Xgd7lfNA pic.twitter.com/bPf8sZATth

— Sholto Douglas (@_sholtodouglas) August 15, 2026

Amodei odpověděl ve dvou částech a poděkoval Bakerovi za výměnu názorů. Hned v úvodu ale odmítl způsob, jakým byla otázka postavená. Volba mezi tím, že se technologie soustředí v rukou několika vybraných firem a politiků, nebo se rozdá všem, je podle něj falešná. Vysvětlil to na příkladu toho, jak se na věc dívají lidé mimo technologickou bublinu. V Silicon Valley se podle jeho slov používá zkratka, podle které pravidla vždycky znamenají, že si obor ovládnou největší firmy a moc se zkoncentruje. Amodei tvrdí, že tenhle obrázek světa je příliš jednoduchý. Hodně lidí venku naopak vnímá zákony jako něco, co omezuje moc velkých korporací a chrání obyčejné občany. Sám se ani k jednomu z těchto pohledů nehlásí, protože podle něj záleží na tom, co konkrétně v zákoně stojí.

Anthropic se snaží prosazovat návrhy, které regulují největší vývojáře na technologické špici a menším firmám naopak pomůžou. Odkázal na kalifornský zákon SB 942, který povinnosti neukládá firmám pod určitou hranicí příjmů, i na svůj dřívější postoj k předloze SB 1047. Přísnější testování má podle něj dopadat na modely blízko technologické hranice, ne na drobné vývojáře, včetně těch, kteří zveřejňují své modely s otevřenými parametry.

Zároveň si nemyslí, že by v posledních měsících prohrál. Přístup, který podle zpráv chystá Trumpova administrativa – tedy testování špičkových modelů před vypuštěním a testování otevřených modelů v momentě, kdy se špičce přiblíží – prý podporuje. Kladně mluvil i o nápadu Demise Hassabise založit dozorový orgán po vzoru finanční samosprávy. Před půl rokem byla situace jiná, protože většina oboru tlačila na zrušení pravidel jednotlivých států a nic federálního nenavrhovala.

Druhá část odpovědi se točila kolem toho, jak Amodei mluví. Odmítl, že by jeho vyjadřování bylo nepřiměřeně negativní. Napsal, že rizika a přínosy má rozdělené zhruba nastejno, o každém aspektu napsal jednu velkou esej a i v rozhovorech se drží obou témat. Esej Machines of Loving Grace z roku 2024 vznikla právě proto, že mu chybělo, aby někdo v oboru nastínil dostatečně inspirativní obrázek toho, jak může technologie svět zlepšit. Klipy na sociálních sítích ho přitom podle jeho slov často vykreslují jako pesimistu, protože to přitahuje více kliknutí. Přiznal ale, že veřejnost vidí umělou inteligenci špatně a že je to velký problém. Nesouhlasí jen s tím, že by za to mohl on nebo jiní šéfové firem, kteří mluví o rizicích.

Odmítl přitom i řešení, které mu někteří lidé radí. Nablýskaná kampaň s pozitivním vyzněním podle něj důvěru nevrátí. Tvrdit, že AI vyléčí rakovinu, je dnes spíš klišé než inspirace a většina lidí to považuje za podvod. Zabere jedině to, když se rakovina skutečně vyléčí.

Nejpřesnější kritika AI firem včetně Anthropiku podle něj zní tak, že velké sliby o pomoci světu zatím nesplnily. To si napsal na vlastní triko a dodal, že právě tohle mu měli kritici vytýkat místo debat o marketingu. Anthropic proto podle jeho slov výrazně přidává v biologii a medicíně. Skvělé výsledky slibuje v horizontu let, první záblesky v nejbližších měsících. A až se něco podaří, chce to vytroubit co nejhlasitěji.

Celá odpověď stojí na jedné myšlence. Odpor proti AI je podle Amodeie v podstatě krizí důvěry. Obyčejní lidé nevěří firmám, vládám ani technologickému oboru a neustále mají pocit, že se na ně chystá nějaký podraz. Příčiny se podle něj táhnou desítky let dozadu a umělá inteligence je jen nejnovější podobou téhož jevu. Slovo důvěra se v debatách o AI mimochodem objevuje pravidelně, nejčastěji v souvislosti s šéfem OpenAI Samem Altmanem, tedy Amodeiho hlavním soupeřem.

Amodeiho diagnóza má i své odpůrce. Firmy v oboru totiž zdůrazňují, jak mocné jejich modely jsou, a zároveň veřejnost přesvědčují, že tu moc mají bezpečně pod kontrolou. Rozpor mezi těmito dvěma tvrzeními sám o sobě důvěru rozleptává. Nedávné případy tomu nahrávají. Zprávy o tom, že se autonomní agenti dostali mimo testovací prostředí, nejasná pravidla pro práci s daty a produkty použité způsobem, který nikdo nezamýšlel, veřejné obavy jen posílily. Jak firma na problém zareaguje, přitom s důvěrou lidí otřese někdy víc než samotný problém.

Kritici zároveň upozorňují, že komunikací se to nespraví. Podle nich zůstávají na stole i strukturální otázky – tedy chybějící dohled a tlak na to, aby se produkty co nejrychleji zpeněžily. Baker se ve svých příspěvcích opřel i o konkrétní událost. Jeden nezveřejněný pokročilý model OpenAI se objevil na platformě Hugging Face, čímž podle Bakera fakticky zmizela naděje na rychlé zpřísnění pravidel.

Zdroje: techcrunch.com a vespernews.com