Umělá inteligence se stává klíčovým pomocníkem v kosmických misích NASA. V poslední době se objevily dva fascinující případy, kde tato technologie řeší složité problémy – od rychlé navigace robotů na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) až po odhalení skrytých bezpečnostních chyb v komunikačním softwaru kosmických lodí.
Robot Astrobee a první test AI navigace na oběžné dráze
Na Mezinárodní vesmírné stanici se odehrál průlomový experiment, kde robot velikosti toustovače poprvé použil umělou inteligenci pro samostatnou navigaci. Tento robot se jmenuje Astrobee a je to volně létající zařízení ve tvaru kostky, které už nějakou dobu pomáhá astronautům na ISS. Výzkumníci ze Stanfordovy univerzity, v čele s hlavní výzkumnicí Somritou Banerjee a seniorním autorem Marco Pavonem, vyvinuli systém založený na strojovém učení, který umožňuje robotovi pohybovat se bezpečně v úzkých chodbách a přeplněných prostorech stanice, aniž by potřeboval přímé řízení od lidí.
Prostředí na ISS je plné výzev – plné skladovacích regálů, počítačů, kabelů a experimentálního vybavení. Tradiční metody plánování pohybu, které fungují na Zemi, zde selhávají kvůli omezenému výkonu palubních počítačů, větší nejistotě v mikrogravitaci a přísným bezpečnostním požadavkům. Tým proto vytvořil optimalizační systém založený na sekvenčním konvexním programování, který plánuje bezpečné trasy. Aby to zrychlili, natrénovali model umělé inteligence na tisících předchozích řešeních. Tento model poskytuje "teplý start" – chytrý první odhad cesty, který pak doladí optimalizace.
Před testem na ISS systém vyzkoušeli v NASA Ames Research Center na plovoucí robotické platformě, která napodobuje mikrogravitaci. Na stanici pak astronauti jen připravili zařízení a uklidili po něm, zatímco příkazy přicházely ze střediska NASA Johnson Space Center. Testovali 18 různých trajektorií, každou dvakrát – jednou s běžným "studeným startem" a jednou s AI verzí. Výsledky byly ohromující: AI verze byla o 50 až 60 % rychlejší, zvláště v těsných prostorech a při složitých manévrech s rotací.
NASA tento systém označila za úroveň technologické připravenosti 5, což znamená, že funguje v reálném provozu. Somrita Banerjee zdůraznila, že taková autonomie bude nezbytná pro budoucí mise, kde roboti budou operovat daleko od Země bez stálého dohledu. Tým Marco Pavoneho plánuje dále vylepšovat technologii pomocí pokročilejších AI modelů, podobných těm v samořídících autech.
AI odhalila a opravila bezpečnostní chybu v kosmických lodích NASA
Druhý případ se týká bezpečnosti – umělá inteligence od startupu AISLE objevila vážnou chybu v softwaru NASA CryptoLib, který zabezpečuje komunikaci mezi kosmickými loděmi a pozemním řízením. Tato chyba zůstala neodhalená celé tři roky, přestože prošla několika lidskými kontrolami kódu. AI nástroj ji našel a pomohl opravit během pouhých čtyř dnů.
CryptoLib je knihovna používaná k šifrování spojení mezi loděmi a Zemí, včetně misí vozítek na Marsu. Chyba, označená jako CVE-2025-46675, spočívala v autentizačním systému: v určitých podmínkách se stav klíče před použitím nekontroloval správně. To by mohlo umožnit útočníkovi s ukradenými nebo platnými přihlašovacími údaji operátora vložit libovolné příkazy s plnými systémovými právy. V praxi by to mohlo vést k ovládnutí lodi nebo krádeži dat, což ohrožovalo infrastrukturu v hodnotě miliard dolarů.
Útočník by potřeboval nějaký stupeň lokálního přístupu, například přes phishing nebo infikovaný USB klíč, takže to nebyla jednoduchá dálková chyba. Přesto to představovalo velké riziko. AI nástroj AISLE prohledal celý kód, označil podezřelé chování v autentizaci a podpořil rychlou opravu. Tento autonomní analyzátor ukázal, jak AI dokáže systematicky najít subtilní problémy, které lidé přehlédnou.
Oba případy spojuje společné téma: umělá inteligence zefektivňuje vesmírné operace NASA, zvyšuje rychlost a bezpečnost. Tyto úspěchy otevírají dveře k pokročilejším misím, kde lidé a AI spolupracují na objevování vesmíru.
