AI ničí pracovní místa mladých? Šest faktů z výzkumu
Nový výzkum od Erika Brynjolfssona, Bharata Chandara a Ruyu Chen, odhaluje, jak generativní umělá inteligence (AI) začíná měnit americký trh práce. Použili data z největšího poskytovatele mzdových služeb v USA, který pokrývá miliony pracovníků v desítkách tisíc firem. Zaměřili se na období od konce roku 2022 do července 2025, kdy se AI nástroje jako ChatGPT rychle rozšířily. Výsledky ukazují, že největší dopad cítí mladí pracovníci ve věku 22–25 let v profesích nejvíce vystavených AI, jako je vývoj softwaru nebo zákaznická podpora.
Pokles zaměstnanosti u mladých
První fakt: Zaměstnanost mladých pracovníků ve věku 22–25 let v profesích nejvíce vystavených AI klesla o 6 % od konce roku 2022 do července 2025. Naproti tomu starší pracovníci ve stejných oborech, jako softwaroví vývojáři nebo zástupci zákaznické podpory, zaznamenali růst zaměstnanosti o 6–9 %. V méně exponovaných profesích, jako je práce zdravotních asistentů, zaměstnanost rostla pro všechny věkové skupiny. Výzkumníci použili data z ADP, která zahrnují měsíční záznamy o mzdách milionů pracovníků, a propojili je s měřením expozice AI podle studií jako Eloundou et al. (2024) a Handa et al. (2025).
Tento trend je vidět i v dalších zdrojích. Například podle analýzy z Brookings Institution se AI zaměřuje na automatizaci úkolů, což snižuje potřebu nových absolventů v oborech jako programování. Další studie ukazují, že AI nahrazuje spíše "knižní znalosti" mladých než zkušenosti starších pracovníků.
Růst zaměstnanosti, ale stagnace u mladých
Druhý fakt: Celková zaměstnanost v USA nadále roste, ale u mladých pracovníků ve věku 22–25 let je růst stagnující od konce roku 2022. V méně exponovaných profesích mladí zažívají podobný růst jako starší kolegové, ale v těch s vysokou expozicí AI klesá jejich zaměstnanost o 6 %. Starší pracovníci ve věku 35–49 let naopak vidí růst přes 9 %. To naznačuje, že pokles v AI-exponovaných oborech brzdí celkový pokrok pro mladé.
Internetové zdroje, jako článek z The Indian Express, zdůrazňují, že tento pokles je vidět především u vstupních pozic, kde firmy najímají méně nováčků kvůli AI nástrojům, které automatizují jednoduché úkoly.
Automatizace versus podpora: Rozdíly v dopadu AI
Třetí fakt: Pokles zaměstnanosti se soustřeďuje na profesích, kde AI spíše automatizuje práci než ji podporuje. Podle měření z Handa et al. (2025), které analyzuje dotazy k modelu Claude, klesá zaměstnanost mladých v oborech s vysokou automatizací, jako je zákaznická podpora. Naopak v profesích, kde AI pomáhá (augmentuje) lidskou práci, jako u manažerů, zaměstnanost roste. V oborech jako vývoj softwaru klesá počet vstupních míst o 13 %, zatímco v méně automatizovaných rolích zůstává stabilní.
Dopad po kontrole firemních faktorů
Čtvrtý fakt: I po zohlednění firemních šoků, jako jsou změny úrokových sazeb, klesá relativní zaměstnanost mladých v nejexponovanějších profesích o 12–13 %. Výzkumníci použili regresní analýzu s fixními efekty firmy a času, což potvrzuje, že trendy nejsou způsobeny jen externími faktory. Pro starší věkové skupiny je efekt mnohem menší a statisticky nevýznamný. To znamená, že AI skutečně ovlivňuje najímání, nejen celkové firemní změny.
Úpravy přes zaměstnanost, ne mzdy
Pátý fakt: Změny se projevují spíše v zaměstnanosti než ve mzdách. Mzdy mladých v AI-exponovaných profesích neklesly výrazně, což naznačuje tuhost mezd. Místo snižování platů firmy snižují najímání nových pracovníků.
Internetové analýzy, jako z Derek Thompson na Substacku, dodávají, že toto je vidět v datech o poklesu inzerátů na vstupní pozice, zatímco mzdy zůstávají stabilní.
Výsledky v různých vzorcích
Šestý fakt: Tyto trendy platí i po vyloučení profesí spojených s distanční prací nebo IT sektorem. Výzkumníci testovali data od roku 2018 a zjistili, že expozice AI nepředpovídala poklesy před rokem 2022, včetně období pandemie COVID-19. To platí pro obory s vysokým i nízkým podílem vysokoškoláků, což vylučuje vliv horšího vzdělávání během pandemie.
